Čtěte také:Na kole je v Praze blaze

To uvádí průzkum, který si nechal zpracovat pražský magistrát. Iniciativa Prahou na kole na základě téhož průzkumu dále informuje, že „nejpočetnější skupinou, čítající asi 134 tisíc lidí, jsou rekreační cyklisté, těsně následovaní dopravními cyklisty. Těch je přibližně 118 tisíc.

125 tisíc Pražanů prý uvažuje o tom, že by po městě na kole jezdilo, z toho 44 tisíc uvažuje o dopravním využití kola. Na kole nejezdí ani jezdit nechce zhruba polovina Pražanů. Nejvýraznější nárůst zaznamenal oproti roku 2010 počet dopravních cyklistů, a to skoro na dvojnásobek oproti roku 2010.

Z těchto dat je zřejmé, že obliba cyklistiky je v Praze na výrazném vzestupu. Infrastruktura tomu ale příliš neodpovídá. Magistrát je také stále terčem kritiky pro údajnou absenci ucelené strategie jejího rozvoje.

Funguje to také v San Franciscu

Také proto již zmíněná iniciativa Prahou na kole zpravovala takzvanou Mapu dopravního stresu. Ta poměrně přesně ukazuje, kde které úseky pražských cyklotras jsou vhodné a bezpečné pro celou rodinu a na které si naopak mohou troufnout pouze otrlí jezdci. Při zpracování mapy byla použita identická metodika, kterou už dříve použili dopravní experti v americkém San Franciscu.

Občanská iniciativa Prahou na kole nabízí pražským cyklistům tak zvanou Mapu dopravního stresu. Ta je detailně seznamuje s tím, kudy metropolí projet relativně bezpečně, třeba i s dětmi a kterým místům se naopak raději vyhnout. Při sestavování mapy iniciativa využila totožné metodiky, kterou v roce 2010 vypracovali dopravní experti v americkém San Franciscu. A výsledek? Pro Prahu není příliš lichotivý.

Cyklotrasy jsou roztříděny do pěti kategorií

Velké množství pražských cyklotras totiž bývá příliš často přerušována úseky, vhodnými pouze pro otrlé jezdce. Obecně jsou veškeré cyklotrasy roztříděny do pěti kategorií.

První kategorie je vhodná pro všechny (označená zelenou barvou). Druhá pro všechny cyklisty od patnácti let (opět zelená barva), třetí jsou trasy, sjízdné s problémy (oranžová barva). Například kvůli překážkám v podobě obrubníků. Čtvrtá kategorie jsou trasy „snesitelné pouze pro zkušené a sebevědomé, což je přibližně osm procent dospělých (červená barva).

Pouze jedno procento dospělých cyklistů si pak může troufnout na trasy, zařazené v páté kategorii, „snesitelné pouze pro silné a nebojácné (fialová barva). „Zásadním rozdílem mezi zpracováním mapy dopravního stresu pro San Francisco a pro Prahu byl v technických možnostech," uvádí iniciativa Prahou na kole.

„Museli jsme vycházet z toho, co v pražském terénu už je. V mapce se proto kresli jednak doporučené trasy a cykloopatření, jednak hlavní ulice. Hlavní ulice bez cykloopatření kreslíme proto, abychom dostali do kontextu různé úseky přerušovaných nebo sporadických cyklopruhů, které neleží na doporučených trasách," vysvětluje.

Problém pro většinu cyklistů…

Jak pro Prahou na kole potvrzuje jeden z iniciátorů a spolutvůrců Mapy dopravního stresu pro Prahu dopravní specialista i iniciativy Auto*Mat Vratislav Filler, problémových míst na pražských cyklotrasách je příliš.

„Přerušení cyklostezky se zelenou obtížností úsekem v nezanedbatelném provozu s oranžovou obtížností znamená značný problém pro 80 procent potenciálních uživatelů trasy. Podobně přerušení trasy oranžové" obtížnosti červenými úseky. Jde například o opakované přerušování cyklopruhů na Vršovické," nastínil pro Prahou na kole.

Je přesvědčen, že „důsledné odstranění úseků se zvýšeným dopravním stresem má proto potenciál počty cyklistů násobit." To se prý stalo například po rekonstrukci křižovatky na Nábřeží kapitána Jaroše. Zásadním problémem v centru jsou slovy Fillera především chybějící úseky cyklotras například na Smetanově nábřeží, nebo u Bulhara.

„V současnosti se připravuje pasport pražských cyklotras. Posouzení míry dopravního stresu by nejspíš mělo být jeho součástí. Na co ale stále ještě čekáme, je dopracování pražské strategie rozvoje cyklistické dopravy z roku 2010," dodává iniciativa Prahou na kole.

Jak to vypadá s dopravním stresem v Praze?

Mapa dopravního stresu v lokalitě Vršovice.

Na Vršovické ulici je patrné prudké kolísání komfortu způsobené roztříštěnost integračních opatření, zvlášť v křižovatkách. Dlouhé úseky s cyklopruhy přerušují "červená" řazení před křižovatkami a průjezdy jimi. I přes nesporný úspěch (v roce 2006 by tam bylo všechno až na stezku u Botiče červené), tu bude ještě hodně práce.

Mapa dopravního stresu v lokalitě Karlín.

Karlín je krásný studijní případ: Máme zde páteřní komfortní trasu A2, která ale není spojena se zástavbou. Cyklopruhy na Rohanském nábřeží vyhoví jen úzké skupině cyklistů. Samotné uličky Karlína jsou komfortní, ale dostaňte se z nich - stejně jako z krásné, leč obtížně přístupné vítkovské stezky, která je od centra oddělena hororovým uzlem Bulhara.

Jak to vypadá s dopravním stresem v centru Prahy? Asi vás nepřekvapí, že tmavě zelené linie končí na jeho okraji. Problémy ale budete mít i v případě, že nejste schopni zvládat “oranžovou” obtížnost.

A centrum. Asi vás nepřekvapí, že tmavě zelené linie končí na jeho okraji. Problémy ale budete mít i v případě, že nejste schopni zvládat "oranžovou" obtížnost.

Kliknutím na mapky si je zvětšíte.

Čtěte také: Cyklisté jsou v Praze stále 'biti', varuje nejen jejich Evropská federace