Kauzu loupeže století soud vrátil k novému projednání

Konkrétně Antonína Salety, kterého v minulosti znalo spíše jen jeho okolí – mimo jiných i kolegové v armádě a u policie – a který před časem vešel ve známost jako jeden z údajných strůjců takzvané loupeže století z roku 2002.

Tehdy skupina maskovaných ozbrojenců hrozících použitím výbušniny, z nichž někteří měli na sobě policejní uniformy, přepadla 16. září na Evropské ulici obrněné auto převážející peníze a ukradla 154 milionů korun. Tyhle peníze se dodnes nenašly. A Saleta odmítá, že by o nich cokoli věděl.

„Čin jsem nespáchal a nemám s ním nic společného," zopakoval svá dřívější slova. Stejné stanovisko, na kterém trvá již od zahájení stíhání.

Zbohatnout? To není trestné

Advokát klientovi věří. „Jak by to mělo dopadnout, když ti tři předtím byli zproštěni - a jiné důkazy nejsou?" položil Ortman otázku, na kterou je podle jeho slov odpověď zcela jednoznačná. Narážel při tom na fakt, že v kauze loupeže století byli v minulosti souzeni už tři muži včetně lidí známých z kauzy Berdychova gangu - všichni ale byli zproštěni obžaloby.

Stejně jako Saleta, i oni trvali na tom, že se skutku nedopustili - a to včetně Tomáše Půty, který své předchozí zločiny vzorně v jednacích síních přiznával. „U těch tří soud nenašel důkazy - a jiné důkazy tu nejsou; proti klientovi vypovídají jen dva svědci, kteří hovoří o tom, že zbohatl," shrnul Ortman svůj pohled na kauzu.

Má přitom jasno: změna majetkových poměrů přece nemůže být nikomu přikládána k tíži; pak by z loupeže století mohl být obviněn každý občan České republiky.

Dosavadní důkazy soudu nestačí

K Ortmanem očekávanému zproštění obžaloby vrchní soud sice nedospěl, přesto ale obhájce neodcházel od soudu jako poražený. Zatím to vypadá, že se úspěchu dočká – jenom to nebude hned. Odvolací senát Viktora Macha rozhodl o zrušení loňského odsuzujícího rozsudku a vrácení věci k novému projednání pražskému městskému soudu.

Další kolo bitvy argumentů se tak z Pankráce přenese zpět do justiční budovy ve Spálené ulici. Ovšem s pokynem Machova senátu, že při novém posuzování věci se má vycházet z předchozích a již pravomocných osvobozujících rozsudků.

Jinými slovy: pokud státní zastupitelství nedodá nový, pádný a přesvědčivý důkaz (ty dosavadní totiž podle odvolacího senátu netvoří přesvědčivý a ucelený řetězec), schyluje se i v tomto případě ke zproštění obžaloby. Není totiž jasné, komu měl Saleta pomáhat, kolik peněz, kdy a od koho za to měl obdržet…

„Oni"

Nějací „oni" v pozadí odvolacímu senátu nestačí. „Účastenství ve formě pomoci musí být popsáno ve vztahu ke konkrétnímu činu," zdůraznil Mach, jemuž v posuzovaném rozsudku chybí konkrétní údaje. Naznačil také, že prvoinstanční soud měl lépe prozkoumat, zda neexistuje možnost, že lupiči mohli získat potřebné informace nejen od Salety, ale i od jiných manažerů oloupené agentury. I v dalších případech by se prý našly příklady nepřehlédnutelného zvýšení životní úrovně.

Jistý nádech pikantnosti má v těchto souvislostech složení odvolacího senátu. Jedním ze tří mužů v talárech, kteří u vrchního soudu o Saletově kauze rozhodovali, byl i Jan Sváček. Soudce, který byl ještě donedávna předsedou městského soudu. Právě toho soudu, který nyní dostává pokyny, jak postupovat při svém rozhodování a co napravit.

Trumf obžaloby svědek shodil

„Na městě" Saleta původně dostal loni v prosinci devítiletý trest, doplněný i povinností nahradit způsobenou škodu. Podle verdiktu se jako dispečer oloupené agentury G4S měl podílet na plánování skutku, za finanční odměnu poskytnout pachatelům potřebné informace, ke kterým měl v agentuře přístup, a seznámit přímé vykonavatele loupeže se způsobem odblokování bezpečnostních dveří transportního vozu, k čemuž bylo zapotřebí používat přesné kombinace tlačítek na palubní desce vozu.

Už u původního jednání městského soudu, loni na podzim, se ale nepotvrdily další předpoklady kriminalistů - mimo jiné že to byl právě Saleta, který do posádky transportu určeného k přepadení začlenil řidiče, o němž z jeho dřívějších vyjádření předpokládal, že lupičům nebude klást odpor a vozidlo otevře.

Šofér v jednací síni překvapivě vysvětlil, že takhle to nebylo, i když on opravdu měl původně nastoupit na jinou službu. O změnu složení posádky však požádal sám řidič; potřeboval získat čas na vyřizování soukromých záležitostí.