Každé šesté hlášené přepadení v Praze je vymyšlené

Ostatně - loupeže a vraždy jsou u kriminálky tradičně těmi nejprestižnějšími oblastmi činnosti; dostat se k řešení této problematiky bývá snem většiny policistů. Při sestavování týmů je tedy vždy dostatek zájemců, z nichž lze vybírat…

To, že kriminalisté jdou do práce po hlavě, s dračím elánem a s buldočí vytrvalostí, stejně jako fakt, že umějí sledovat a dávat do souvislostí skutky, které se odehrály na různých místech metropole, je podle Zábrodského vidět na číslech.

Počet hlášených přepadení soustavně klesá, proti době kolem roku 2000 se snížil téměř o tři čtvrtiny; počet odhalených pachatelů stoupá. Loni kriminalisté prošetřovali 533 přepadení, což je o 22 skutků méně než v roce 2012. Navzdory amnestii, která se prý na počtu činů podepsala. U poloviny z nich se podařilo dopadnout pachatele. Objasněno bylo 273 případů - na procenta to dělá 51,22.

Velmi úspěšní jsou kriminalisté při odhalování pachatelů loupeží v bankovních pobočkách, peněžních ústavech a na poštách. Z 27 loňských skutků se podařilo vyřešit 21. Pomáhá tomu i spolupráce vyšetřovacích týmů s bankovními domy - a význam má také přispění veřejnosti.

Všímaví občané s cennými podněty

Díky zveřejňování kamerových záznamů v médiích se totiž často ozvou všímaví občané s cennými podněty. Všechny tyhle skutky, které představují „velké rány", měli podle Zábrodského v posledních letech na svědomí „zoufalci z ulice", kteří potřebovali peníze. Jinými slovy: v metropoli nepůsobí organizované gangy, které by se na tuhle kriminalitu specializovaly.

Podobné je to i u ostatních přepadení, mezi nimiž převažují loupeže na ulici a dále zločiny ve spáchané večerkách a nonstopech všeho druhu, ať už jde o herny, bary či kluby. Občas se vyskytne sériový lupič - přednedávnem se například podařilo dopadnout muže podezřelého ze 12 přepadení prodejen s potravinami - i to je ale sólista a nikoli člen nějaké organizované bandy.

„Předmětem častého zájmu pachatelů zůstávají mobilní telefony, i když oproti předchozím obdobím už v mnohem menší míře," připomíná mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. Právě v souvislosti s mobily se ale také nejčastěji vyskytují hlášení o smyšlených loupežích. Takových oznámení loni kriminalisté prošetřovali 121. Zhruba u každého šestého ohlášeného případu se tak detektivové pídili po pachateli, kterýž ve skutečnosti neexistoval.

Zpravidla měla slova o vymyšleném přepadení posloužit jako výmluva někomu, kdo se vrátil domů po prohýřené noci až nad ránem - a bez drahého telefonu. Následně se ukáže, že majitel přístroj někde v opilosti vytrousil - nebo dokonce pozapomněl na to, že ho dal do zástavy v baru, když neměl na útratu…

Nápadné indicie, které velí k ostražitosti

Samostatnou kapitolou jsou pak případy, kdy nejde o hledání výmluvy, ale dotyčný potřebuje razítko pro pojišťovnu. Mezi lidmi je totiž celkem známo, že je-li někdo oloupen na ulici, může žádat o náhradu škody z pojištění domácnosti.

A jak kriminalisté přijdou na to, že se je dotyčný snaží tahat za fusekli? Podrobnosti detektivové neřeknou; ostatně třeba iluzionista svoje kouzla taky neprozrazuje. Existují však nápadné indicie, které od počátku velí k ostražitosti. K nim patří zejména pozdní nahlášení skutku, když například někdo přijde za poledního ohlásit přepadení, které se mělo odehrát uprostřed noci. Se slovy, že se šel nejprve proapat.

Velkým pomocníkem je také kamerový systém. Právě prozkoumání záznamů pořízených v okolí údajného místa činu totiž často ukáže, že se věci prostě nemohly odehrát tak, údajná oběť přepadení tvrdí. V případě telefonů pak leckdy přinese překvapivé odhalení zaměření polohy přístroje.