Kandidáta na ocenění může navrhnout široká veřejnost.
První udělení Ceny Olgy Havlové se uskutečnilo v roce 1995 v Lichtenštejnském paláci v Praze, oceněnou se stala vozíčkářka Jana Hrdá z Pražské organizace vozíčkářů. Cenu jí osobně předala tehdejší první dáma Olga Havlová.
V roce 1996 se slavnostní ceremoniál odehrál v Míčovně Pražského hradu a namísto již zesnulé Havlové předal cenu vyznamenanému Vojtěchu Volejníkovi, neslyšícímu předsedovi Českého paralympijského výboru, prezident Václav Havel.
Za uplynulých dvacet let se udílení cen konalo v devatenácti významných pražských prostorách, letošní ceremoniál se odehraje v Profesním domě.
Postižení rozličných charakterů
„Snažíme se, aby se mezi laureáty střídali muži a ženy, aby to byli lidé, kteří žijí po celé České republice a abychom zastoupili různá postižení rozličných charakterů," říká Milena Černá, ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové.
„Každý rok dostáváme mnoho nominací, loni jich bylo asi patnáct," sděluje Černá. Nominace na Cenu mohou podle podávat jak fyzické osoby, tak organizace.
Jak nominovat kandidáta? Nominace na Cenu Olgy Havlové může veřejnost posílat do 10. dubna e-mailem na vdv@vdv.cz nebo poštou Nadaci Olgy Havlové. Nominační formulář je zveřejněn na stránkách nadace: www.vdv.cz.
Laureátka Ceny Olgy Havlové Alena Jančíková:
Člověk potřebuje během své práce chválit
Alena Jančíková v osmnácti letech spadla ze stromu, při úrazu si poranila míchu a od té doby je na invalidním vozíku. Hendikep pro ni není překážkou pro provozování aktivního života, sportování, ani pro pomáhání druhým. Ředitelku České asociace paraplegiků CZEPA v loňském roce ocenil Výbor dobré vůle Cenou Olgy Havlové.
close
zoom_in
Co vám dalo loňské vítězství Ceny Olgy Havlové?
Hodnotu této ceny jsem si uvědomila až na slavnostním večeru, kde se hovořilo o tom, jaká osobnost paní Olga Havlová byla a co vše pro lidi s hendikepem udělala. Teprve na základě gratulací jsem zjistila, jak moc jsem hrdá, že jsem prestižní Cenu Olgy Havlové obdržela. Do té doby jsem si neuvědomovala její hodnotu.
Motivoval vás tento úspěch k dalším činnostem?
Ne že by mě cena motivovala, spíše to pro mě byla satisfakce. Člověk potřebuje také během své práce chválit. Je dobře, že se neuděluje pouze vysloužilým za celoživotní práci. Motivaci a inspiraci hledám většinou spíš v zahraničí, kde jsou různé projekty již standardem a u nás stále chybí.
close
zoom_in
Víte, kdo vás loni na tuto cenu navrhl?
Kolegyně z práce. Bylo mi ctí, že si mé práce váží a podporují mě v mém poslání.
Znáte se s dalšími laureáty?
Pár držitelů samozřejmě znám a jsem ráda, že mé jméno figuruje mezi takovými velikány.
Je někdo, koho byste sama ráda nominovala na letošní cenu?
Zdravotně postižené znám především vozíčkáře po úraze míchy. Moc bych tuto cenu přála Davidu Lukešovi, který se dobrovolně angažuje ve spoustě organizací pomáhající lidem se zdravotním postižením, ale také v organizaci hendikepovaných sportovců. Nebo Heřmanu Volfovi, který plní přání postiženým dětem.
