Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kovář: Způsob využití koně i typ jeho kopyt ovlivňují styl kování

Praha /ROZHOVOR/ – „Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Něco se dá naučit, ale když je pro kování cit, tak to jde samo," říká kovář Radomír Kubáč.

21.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Ondřej Šmíd

Chodit, natož sportovat se nedá v botách, které dobře nepadnou. Ani koně to nemají jinak, a proto je dobrý kovář, přesněji podkovář, velmi důležitý. A to i v případě, že kůň chodí takzvaně naboso, tedy nenosí podkovy. Takovým je třeba pravidelně upravovat kopyto tak, aby kůň došlapoval na chodidlo rovnoměrně a pod správným úhlem. Kovář Radomír Kubáč se stará o kopyta několika stovek koní.

Vaše rodina byla spjatá s koňmi po několik generací. Pozoroval jste práci kováře už jako malý kluk?

Můj otec, děd i praděd byli kováři, v rodině jsme měli i kočí. Takže u koní jsem se pohyboval skutečně od malička. Měl jsem štěstí, že koně byli u nás ve vesnici a pak jsem na nich začal jezdit v Lounech.

Kde jste se řemeslu vyučil?

Obor kovář jsem studoval ve Mšených Lázních. Nebylo to zaměřené jen na koně, ale celkově na zemědělství i krávy.

Než jste se osamostatnil, kde všude jste pracoval?

Začínal jsem v JZD Třebotov. A pak mě oslovili veterináři, zda bych nechtěl dělat s nimi, tak jsem se dostal ke kování koní. Před revolucí jsem se pak dostal do Svinčic, kde jsem byl jednu dobu i jediný kovář. Tehdy tam bylo asi 250 koní včetně hříbat. Kovalo se jich tak 150. Denně jsem jich koval asi deset, ale tenkrát si musel každý kovář dělat i podkovy.

Teď už si podkovy kupujete?

Dneska už si je kováři běžně kupují. Solidní podkovy se dají v České republice koupit přibližně od roku 1995.

V případě, že potřebujete atypickou podkovu, vyrobíte si ji sám?

Speciální podkovy, například ty ortopedické, si stále kovu sám.

Kolika koním se staráte o kopyta?

Kovu dohromady asi 400 koní, do stájí za nimi jezdím většinou zhruba každých šest týdnů.

Máte nějaké pomocníky?

Jezdíme ve dvou se mým pomocníkem Liborem, ten mi pomáhá s kováním. Nohy koním při kování drží majitelé nebo ošetřovatelé.

Jezdíte i po různých seminářích, sledujete moderní vývoj?

Pravidelně a často. Dělám to dost dlouho a dostanu se i mezi veterináře. Spolupráce s nimi je velice důležitá.

Vzpomínáte na některý z případů, kdy jste koni doslova zachránil život?

Před lety se ke mně dostala klisna Replika, jež trpěla rakovinou kopyt. Chtěl jsem jí dát ještě šanci a byla to pro mě zároveň výzva. Ve spolupráci s veterinářem jsme ji dávali kopyta dohromady dva roky. Porodila mi pak ještě dvě hříbata.

Co berete jako největší úspěch?

Podle mne je důležité, že kůň v pořádku chodí. Samozřejmě je příjemné být u toho, když něco dokáže. Je to vždy týmová spolupráce.

Máte nyní vlastního koně?

Mám, jmenuje se Samanta a je plemene Český teplokrevník. Dcera mého kamaráda s ní jezdí parkury.

Jaká jezdecká disciplína je vám osobně nejbližší?

Nemám vyloženě jednu oblíbenou, líbí se mi parkurové skákání, ale i dostihy.

Co je nejtěžší na povolání kováře?

Říkám, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Něco se dá naučit, ale když je pro kování cit, tak to jde samo.

Člověk musí vědět. Já říkám, že jen láska nestačí. Je třeba i o chovu koní něco znát. Vztah ke koni se nedá koupit. S lidmi vycházím dobře, ale od toho je člověk odborník, aby posoudil, co je dobré.

Radomír Kubáč
- Narodil se v roce 1958
- Pochází z Chraberců u Loun
- Jeho praděd, děd i otec byli kováři
- Vystudoval obor kovář ve Mšených Lázních
- Stará se o kopyta a podkování zhruba čtyřem stovkám koní

Dnes se většina koní kove takzvaně zastudena, podkovy tedy přivážíte hotové. Používá se ještě technika zatepla?

Nyní se kování zatepla zase vrací do popředí, protože teplá podkova ke kopytu lépe přilne. Za tepla dělám tak dvacet procent koní, hlavně třeba když mají špatnou rohovinu. Dneska už jsou plynové pece, tak to není tak složité. Dříve, když byly podkovy ručně vyráběné, tak nebyly tak dokonale hladké jako teď. Proto se zatepla kovat muselo.

V čem se nejvíce změnilo povolání?

Práce zůstala stejná, kladivo musíte držet pořád. Výhodou je jen možnost zakoupení podkov. Už se dělají plastové podkovy, botičky, ale já jsem pro klasiku. Zkoušel jsem lepit podkovy, ale nejlepší mi přijde klasická technologie.

V čem se liší kování parkurových a dostihových koní?

Dostihové podkovy jsou lehčí. Ti koně, kteří si na ně takzvaně vydělají a běhají dostihy vyšších kategorií, dostávají i podkovy ze speciálních slitin. Používají se také hliníkové podkovy. Na parkurové koně používáme takzvané pantoflice. Protože se zlepšily závodní povrchy, koně už tak často nepotřebují ozuby, které se do podkov šroubovaly, aby to koním na trávě při skákání neklouzalo.

Může kůň pohodlně chodit i bez podkov?

Já to nezatracuji, ale záleží na tom, jak je kůň využívaný, zda na rekreaci či se po něm chce hodně práce. Záleží i na druhu rohoviny, ze které se kopyto skládá. Někdy už je dáno geneticky, že bez ochrany podkovy kopyto koně neunese.

Autor: Sandra Bejšáková

21.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
13

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Extraliga po 22. kole: Sparta konečně vítězně. Derby severu pro Vervu

/FOTOGALERIE/ Jedni se po reprezentační přestávce zvedají, druhým to skřípe. Mluvit by o tom mohla brněnská Kometa, která ve středu doma padla s Pardubicemi a v pátek doma nestačila 1:3 na Vítkovice. Pád pokračuje i v Mladé Boleslavi, kde vedení dnes odvolalo trenéra Augustu. Proti Hradci tak tým vedla dvojice asistentů Žabka – Ujčík, ale ani to na výhru nestačilo.

Rekordní léto cestovek. Kam Češi letos létali nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejvíce Čechů v historii letělo letos v létě na dovolenou k moři.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT