Nyní jich má plnou kancelář. I jeho byt by si kdekdo mohl splést se skladem rybářských potřeb.

„Začal jsem shánět a skupovat staré pruty, navijáky, třpytky. Zjistil jsem, že u nás není historie vůbec podchycená a pamětníků ubývá. Ti, co se narodili po roce 1989, kdy u nás výroba rybářského náčiní skončila, o tom nebudou vědět vůbec nic. Mělo by se to dochovat pro příští pokolení," řekl.

Manželka jeho nadšení chápe. Je také rybářka. Když chtějí mít klid, zajedou chytat velké ryby. „Ty berou málo," vysvětluje.

Z malých vtipů se stal světový rekord

Zatímco k rybám v jeho rodině nikdo vztah neměl, kreslení má Zdeněk Hofman v krvi. Jeho prastrýc studoval malířství a znal se dokonce i s Mikolášem Alšem. „Na rozdíl ode mě maloval pěkně a vážně," smál se humorista.

Na kontě má stovky vtipů, které dohromady tvoří největší vtip na světě. Tak zvané pidifrky jsou v podstatě kreslené fórky na pohlednicích. Vždy se váží k určitému místu a dohromady z nich můžete složit celou mapu Česka, takzvaný óbrfrk.

Kreslit vtipy chtěl Zdeněk Hofman od mládí, jeho vzorem byli kreslíři z časopisu Dikobraz. „Kdo tenkrát patřil do Dikobrazu, byl opravdu mistr světa omeleta. Znal to každý. Snažil jsem se tam dostat devět let," zavzpomínal. A nakonec se to v roce 1989 podařilo. „Jako rybář jsem měl trpělivost a věděl jsem, že na velkou rybu se musí líčit," dodal s úsměvem.

Hlavní postavou jeho fórků je doktor Bublajz a jak říká, jeho humor je o životě. „Nechtěl jsem dělat žádné extrémy, nechtěl jsem dělat sprosté fóry. Nejvíc mě bavily fóry z prostředí, ve kterém jsem, to znamená vtipy o tom zajít ve městě na pivo, hudební fóry, vtipy z přírody, vtipy z ryb," zmínil.

Od červotočů do Akademie věd

Hudba a příroda jsou mu blízké. Kromě rybaření totiž hraje s kapelou a sbírá brouky, ke kterým ho nasměroval tak trochu život sám. Jako dítě zašel do knihovny s tím, že si půjčí publikaci o chytání motýlů.

Jenže na vesnici, kde bydlel, byla zrovna vypůjčená. „Bylo to zvláštní řízení osudu. Od mala jsem byl entomolog, od třinácti let dokonce mimořádným členem Akademie věd," vyprávěl.

Pomáhal tehdy s výzkumem červotočů. „Profesor z Hradce Králové sháněl k výzkumu červotoče. My jich na statku měli spoustu. On chudák bydlel v paneláku, tak jich moc neměl," usmíval se.

Nyní dělá rozhovory s pamětníky rybáři a sepisuje historii tohoto sportu od roku 1883. Rozpracované má i historky od vody a vzpomínky z dětství. K tomu píše i odbornou knihu o lovu štik. Do budoucna by chtěl dodělat pidifrky. „To už se pomalu blíží. Už jen tak pět deset let a je to hotové," vtipkoval.

Zdeněk Hofman- narodil se 10. února 1962 v Hradci Králové

- původním povoláním je chovatel hospodářských zvířat

- svůj první vtip publikoval v roce 1982

- v současné době je na volné noze, kreslí, píše a s Ivanem Rillichem pracuje na projektu pidifrků

Čtěte také: Veřejným kreslením obhajuje pastelky