Právě oni se cítili být diskriminováni údajným interním nařízením radnice, kterým vydání příslušných dokumentů do rukou opozičních zastupitelů od počátku letošního roku začala „regulovat."

„Radnice zveřejňuje pouze samotná usnesení rady bez podkladových materiálů. Z takto nekompletních informací však většinou není možné důvody usnesení radních posoudit. Magistrát potvrdil, že jako zastupitel mám na dotyčné informace nárok," konstatoval zastupitel Kučera.

Už dříve zaujalo podobné stanovisko také ministerstvo vnitra, a to v reakci na stížnost zastupitelů hlavního města za piráty. Těm se nelíbilo, že informace pro změnu tajil magistrát.

Nevydání podkladů

„Informace, které se vztahují k rozhodovacím pravomocem zastupitelstva, musejí být členovi zastupitelstva poskytnuty bez omezení. Povinný subjekt měl požadované informace v souladu se zákonem o hlavním městě Praze poskytnout, neboť se vážou k jeho rozhodovacím pravomocem," vysvětlila za ministerstvo ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Marie Kostruhová.

Podle tohoto výkladu magistrát ve vztahu k městské části zaujal zákonem podložené stanovisko. Především piráti ale připomínají, že sám se tak mnohdy nechová.

Například ve věci informování zastupitelů o konceptu nového metropolitního plánu. Pirátský zastupitel a člen výboru pro územní rozvoj a územní plán Mikuláš Ferjenčík už ke konci loňského roku oznámil, že mu magistrátní úředníci odmítli vydat příslušné podklady, na které měl ze zákona právo.

Radnice stále 'uzavřena'?

„Je naprosto nepřijatelné, aby město před členy výboru pro územní rozvoj a územní plán tajilo, co v této oblasti vytváří. Příprava metropolitního plánu stála minimálně desítky, spíše však stovky milionů korun a to, že výsledek této práce není k dispozici ani zastupitelům, je skandální," rozzlobil se Ferjenčík.

S podobnou záležitostí se předseda zastupitelského klubu pirátů Jakub Michálek v loňském roce obrátil právě na ministerstvo vnitra. V souvislosti s kauzou krajně nevýhodného pronájmu Škodova paláce se mu od magistrátu nedostalo podrobné a komplexní informace o hospodaření města s nemovitým majetkem.

„Máme za to, že požadované informace mimo jiné také s ohledem na obsah zákona o hlavním městě Praze, v platném znění, nesouvisí s výkonem funkce žadatele jako zastupitele," vysvětlil ředitel odboru správy majetku magistrátu Radek Svoboda v oficiálním odůvodnění odepření poskytnutí informace.

Zpochybněný argument

Michálek se s tímto nespokojil, protože „zastupitelé hlavního města na svých zasedáních rozhodují většinou a převážně o nemovitém majetku hlavního města," řekl. A ministerstvo mu dalo za pravdu. Zpochybnilo mimo jiné argument, který ve výše uvedeném případu přináší také Praha 1, a to možné ohrožení osobních údajů.

„Ministerstvo vnitra velice výstižně vysvětlilo úředníkům magistrátu, že nesmí zastupitelům tajit zásadní informace o hospodaření města. Bohužel nejde o první rozhodnutí, které ministerstvo Praze ruší jako nezákonné, a proto prosazujeme, aby se poskytováním informací zabýval kontrolní výbor," sdělil po verdiktu ministerstva Michálek.

Podle pirátů a zelených se sice magistrát v aktuálním případě Prahy 1 zachoval správně, ale zároveň by si měl „zamést před vlastním prahem." Podle oslovených zastupitelů za „vládní" ANO a ČSSD se přitom situace oproti minulosti značně zlepšila. Připomněli, že v roce 2013 získal pražský magistrát hlavní anticenu v soutěži o přístup úřadů k poskytování informací, což prý letos „nehrozí."

Anticena za obstrukci

„Magistrát v roce 2013 získal anticenu za rozsáhlou systematickou obstrukci," uvedl svého času koordinátor projektu Oldřich Kužílek. „Několik let odmítal poskytnout informace o příjmu někdejšího šéfa odboru městského investora Jiřího Tomana a bývalého ředitele odboru obchodních aktivit Petera Ďurici, i když byla jeho zamítavá rozhodnutí následně zrušena," popsal dále Kužílek.

Takové chování označil za vzpouru úřednictva proti právnímu státu. Dodal, že za uplynulých třináct ročníků soutěže získal magistrát už čtvrtou anticenu.

Připomeňme, že ještě na konci roku 2014 magistrát odmítal zveřejnit výši odměn a platů úředníků s odkazem na ochranu osobních údajů. Nejvyšší správní soud (NSS) přitom v říjnu 2014 rozhodl, že úřady nadále nesmějí tyto informace tajit.

„Je třeba bez dalších úvah poskytovat u zaměstnanců v řídících pozicích, u těch, kteří rozhodují o právech či povinnostech, provádějí dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, analýzy a plánování, starají se o logistiku, informační technologie a provoz budov, stejně jako u poradců a osobních asistentů vedení a obecně u lidí s nikoli nevýznamným faktickým vlivem," rozhodl NSS.

Vedení Prahy 1 tajilo materiályZelení z první městské části uspěli se stížností, kterou vznesli proti vedení jedničky v čele se starostou Oldřichem Lomeckým. Magistrát opozici na jedničce potvrdil, že radní musí zastupitelům poskytovat veškeré podkladové materiály ke svým usnesením, což podle opozice nečinili.

„Radnice zveřejňuje pouze samotná usnesení rady bez podkladových materiálů. Z takto nekompletních informací však většinou není možné důvody usnesení radních posoudit. Magistrát potvrdil, že jako zastupitel mám na dotyčné informace nárok. Na jiných radnicích včetně pražského magistrátu už bývá sdílení těchto materiálů zastupitelům samozřejmostí," vysvětlil za zelené zastupitel Petr Kučera, proč se o podrobnosti z jednání radních zajímá.

Radnice navíc podle opozice od ledna přestala materiály zasílat na vyžádání, i když tak předtím vždy činila. „Pan starosta Lomecký vydal jakési interní nařízení, kterým zakázal poskytovat zastupitelům materiály z rady bez svého výslovného souhlasu. Ve zdůvodnění argumentuje tím, že jednání rady jsou neveřejná a my jako zastupitelé nemáme na podrobnější informace právo," uvedla další opoziční zastupitelka Kateřina Klasnová.

Čtěte také: Piráti: Magistrát opakovaně porušil zákon, když nepodal informace