Metro v roce 2025? Všude bez bariér

Přidají se tak k 34 vestibulům metra, do kterých se lze dnes bez potíží dostat s kočárkem nebo na invalidním vozíku.

Ve stejnou dobu má být bezbariérová i stanice Můstek, kde práce začnou na konci letošního roku. Podle dopravního podniku a zástupců pražského magistrátu se ale chystá mnohem víc.

Projekt si vyžádá téměř 5 miliard korun

„Podle schválené městské koncepce na odstranění bariér ve veřejném prostoru by v roce 2025 měla být MHD kompletně bezbariérová," říká radní pro dopravu Jiří Pařízek.

„Znamená to, že by byly všechny stanice metra dovybaveny výtahy či plošinami a zároveň by měly být upraveny veškeré tramvajové a autobusové zastávky. Na to samozřejmě musí navazovat úpravy chodníků a komunikací. Podle schváleného postupu prací si realizace koncepce vyžádá více jak 4,6 miliardy korun. Ačkoliv se jedná o vysokou částku, postupnou realizací jednotlivých akcí až do roku 2025 jde o reálné číslo," doplňuje radní.

I zastávky dostanou nový kabát

Stanic metra je v Praze v současnosti 57. Dělníky tak čeká práce ještě na třiadvacítce míst. Vedle zmíněné trojice I.P.Pavlova, Anděl a Můstek, kde práce vyjdou dohromady na 280 milionů korun už má dopravní podnik vytipované i další vestibuly metra. Ještě letos mají započít přípravy na zprovoznění bezbariérových stanic Roztyly a Palmovka. Na obou místech cestující po bezbariérovém přístupu už dlouho volají, protože na metro zde navazuje řada autobusových spojů.

Zároveň má dopravní podnik v brzké době zahájit přípravy bezbariérového zpřístupnění stanice Karlovo náměstí. Do celkové koncepce bezbariérovosti pražské MHD v roce 2025 pak zapadá i rekonstrukce zastávek.

Majáčky pro nevidomé

Naposledy, letos na konci června, bylo takovým důležitým milníkem zprovoznění rekonstruované tramvajové zastávky Lazarská. Na tento dopravní uzel, z kterého v noci vyrážejí tramvaje do všech koutů Prahy, si dlouho stěžovali cestující i zástupci spolků a neziskových organizací.

„Dřív se na Lazarské nedalo vystoupit vůbec. Nebyl tam žádný ostrůvek, takže i kdybyste přijeli s bezbariérovou tramvají a vysunuli plošinu, spadli byste z ní třicet čísel dolů," popisuje Radek Musílek z Jedličkova ústavu, který může situaci posoudit na vlastní kůži, protože se po Praze pohybuje na vozíčku.

„Teď je to super. Lazarská je v centru, navíc napojená na výtah na Národní třídu, takže můžete hned snadno přestoupit z tramvaje na metro. Snad to bude takovým vzorem, že to jde," chválí Musílek.

A naráží tak na to, že současně s úpravou Lazarské byla po dvou letech znovuotevřena také stanice Národní třída, na které výtah sice nějakou dobu už byl, ale kvůli uzavření stanice z důvodu stavby paláce Quadrio ho cestující nemohli využít. Pro lidi s kočárkem nebo vozíčkáře tak hlavně cesta „žlutým" metrem B přes centrum nebyla nic příjemného: v úseku od Anděla až na Náměstí Republiky si totiž museli poradit po eskalátorech.

Dopravní podnik ve spolupráci s pražským magistrátem zároveň slibují další zlepšení. V plánu je například dovybavení stanic metra majáčky pro nevidomé, zlepšení značení zastávek a stanic metra pro sluchově postižené či přizpůsobení vodících lišt pro nevidomé.

V roce 1989 nic, teď na půli cesty

I podle Radka Musílka Praha za poslední léta hodně pokročila. „V roce 1989 nebylo bezbariérové vůbec nic. Teď jsme zhruba na polovině cesty ke sto procentům. Zlepšení tedy určitě registrujeme a jsme rádi za ty kroky, které Praha dělá," uvádí. Skoro vzorové je podle něho osazení metropole bezbariérovými autobusy. Rezervy naopak stále shledává v metru a tramvajích.

„V metru je sice procento bezbariérových stanic čím dál větší, ale poměrně převládají nové stanice na okraji Prahy. U těch starších v centru je cestování na invalidním vozíku pořád problém. Musíte vybírat optimální trasu nikoli takovou, která je nejkratší, ale podle toho, co je přístupné. Jízda MHD je tak časově náročnější. A když se třeba stane, že na některé stanici nejede výtah, úplně vám to zbortí plány," říká Musílek.

Je podle něho také škoda, že na některých místech, kde se stavěly velké developerské projekty za miliardy korun typu O2 arena, Palladium nebo Anděl nebylo s výtahem počítáno automaticky.

Praha je druhá nejlepší na světě

Také bezbariérových tramvají by podle něho mohlo být v naší metropoli víc. „Běžně se stává, že chcete přestoupit, ale hodně si počkáte, protože přijedou dvě tramvaje, do kterých se nedostanete, bezbariérová je až ta třetí," říká ze svojí zkušenosti a přiznává, že když může, jede radši autem.

Praha se přesto už teď může podle dopravního podniku pochlubit druhým největším počtem nízkopodlažních tramvají celkem je jich 230 na světě. Víc jich má jen Vídeň.

Na druhou stranu, cena za to je vysoká: Prahu totiž dlouhodobě zatěžuje právě nákup nízkopodlažních tramvají Škoda 15T ForCity od plzeňské Škoda Transportation za zhruba 19 miliard korun. Zakázka z dob primátora Pavla Béma je podle primátora Tomáše Hudečka velmi nevýhodná a zároveň prý téměř nevypověditelná.

Praha se s plzeňskou Škodovkou letos na jaře dohodla alespoň na úpravě smlouvy na dodání 250 tramvají za 19,2 miliardy korun. Vedle toho, že tramvaje, která Praha odebere v letech 2015 až 2018, může platit ve splátkách až do roku 2022, budou nové nízkopodlažní vozy i lépe vybavené: budou mít klimatizaci a wi-fi připojení k internetu, se kterým původní zakázka nepočítala.

Dobrou zprávou v tomto smyslu může být, že alespoň nejbližší zprovoznění trojice bezbariérových přístupů na I.P.Pavlova, Andělu a Můstku Prahu bude stát jen malou část z očekávaných 280 milionů korun. Většinu částky, zhruba 220 milionů korun, by totiž měly pokrýt dotace z Evropské unie.