Jenomže podle Zemana to není jen tak. „Než nabídku přijmu, chci napřed vidět a pak si projít lokalitu, než do ní ovečky naženu. Nikdy nevíte, jaké nebezpečí tam může pro zvíře číhat," upozornil chovatel.

Ovce lepší než sekačka

Jednou ze spásaných lokalit byla i Šabatka, což je přírodovědecky cenná lokalita v Komořanech. V místě je třeba na doporučení odborníků sekat trávu, aby byl potlačen nástup houževnatějších druhů bylin, které lokalitu zarůstají a mění její charakter. „Zvolili jsme pro letošní rok jinou metodu, tedy řízenou pastvu ovcí. Je po všech stránkách výhodnější. A hlavně i levnější, než použití klasické techniky," uvedla Eva Tylová, místostarosta Městské části Praha 12. Nasazených čtyřicet ovcí tak lokalitu spásalo od května do poloviny června, návrat „čtyřnohých sekaček" na Šabatku bude zřejmě v září.

„Když na nás paní místostarostka nezapomene, samozřejmě na louku ovečky opět přivedu," poznamenal Antonín Zeman. Ovšem prozatímní konec „kšeftu" na Šabatce neznamená, že mnohočetné stádo i se svým devětadvacetiletým pasáčkem má dlouhou chvíli.

„Jedno stádečko někde končí, jiné zase jinde začíná. Momentálně mám ovečky nasazené v Podbabě a na Albrechtově vrchu. Odtamtud se přestěhujeme na Opatřilku za Novými Bučovicemi," vylíčil Antonín Zeman své, jak říká, „pražské ovčí letní turné".

Není jen ovčím pasákem

Jeho čtyřnohá sekačka prý má stálý hlad. Takže starat se zvířatům o obživu jakoukoliv nudu nepřipouští. On sám Pražák je, bydlí v Křeslicích a práce tak řečeného pasáčka ho velmi baví.

„Je to jedno z mých povolání, podnikám totiž v zemědělství. Nijak si ale nestěžuji, makat se prostě musí," sdělil bez váhání. Na dotaz, zda má rád skopové, jinak sdílný mladý muž ale neodpověděl. „Vždycky jsme se s panem Zemanem dohodli na podmínkách pro spásání lokality v naší městské části. Použití techniky naši pokladnu stálo zhruba čtyřicet tisíc korun, nasazení ovčího stáda je o něco levnější," vysvětlovala místostarostka Eva Tylová. Což potvrzuje i chovatel Antonín Zeman, který samozřejmě nejdřív musel absolvovat výběrové řízení.

"Tady není co řešit, protože paní Tylová je fajn dáma. Kolik že za to spásání vlastně mám? Cena je dohodou a jsem prostě spokojen," odpověděl diplomaticky s tím, že louky spásá pro pražský magistrát, odbor veřejného prostoru. Na opakovaný dotaz, zda má rád skopové, opět odmítl odpovědět.

Nicméně léto jednou skončí, louky zahalí mlha a tráva neporoste. Nerudovskou otázku, kam se stodvacetihlavým stádem, když přírodu pokryje sníh, má Antonín Zeman již zodpovězenou. „Nemám s tím problém, protože moje ovečky jsou venku po celý rok. A na zimu jsou ustájené v Pitkovicích na pronajatých loukách," řekl chovatel.

Nebezpečím jsou někteří pejskaři

Zdánlivá idyla pasáčka z obrázků Josefa Lady má ale přece jednu stinnou stránku. Jsou to hlavně pejskaři. „Někteří jsou vyloženě bezohlední, nechají své psy volně pobíhat a ti pak vniknou do stáda, které se zbytečně stresuje," poznamenal Antonín Zeman. Kromě několika slovních výpadů prý ale k vážnějším osobním konfliktům zatím nedošlo.

Spásání trávy má v Praze mnohasetletou tradici. Podporovala ji především česká šlechta, aby na tehdejších zarostlých pláních „koukol a žoužel naše životy netrápila".