„Tento krok považujeme za chybu. K podobným nevratným zásahům dochází opakovaně. Hlavní příčinou je nekoncepční přístup k transformačním územím," říká Jan Šépka, vedoucí Kanceláře projektů a soutěží IPR. Ten dále uvádí, že podle původních dohod měla být zachována historická kotelna s komínem. „Tento záměr obsahuje i projektová studie, avšak odstraněn byl i tento objekt. Svůj krok majitel zdůvodnil statickým posudkem," doplňuje Jan Šépka.

Majitel, což je v současnosti bankovní dům J&T Real Estate, se ale brání tvrzením, že úmysl zachovat údajnou historickou památku měl do poslední chvíle. „Ať už se objekt kotelny nazývá jakkoliv, zbylo z něj žalostné torzo obývané bezdomovci. Z objektu, který památkově chráněný nebyl, nezbylo nic, co se nedalo odnést či prodat. Nehledě na to, že objekt už ohrožoval lidské životy," uvedl Martin Kodeš, obchodní ředitel J&T Real Estate.

Provoz rozlehlého areálu byl podle IPR ukončen v roce 2007 a ve stejném roce byla zbourána podstatná část budov. Byly vybudovány nové komunikace a na zbývajícím volném území plánuje majitel údajně postavit administrativně obchodní centrum.

Cílí se na pracovní příležitosti

V záměru z roku 2008 stojí, že cílem záměru Rustonka je celou stávající oblast scelit a vytvořit komorní prostředí, které bude mít vlastní městský rozměr a které bude svou vybaveností a pracovními příležitostmi atraktivní pro nové i původní obyvatele Karlína a Libně.

"Původní záměr jsme pozměnili. Postavíme tři administrativní budovy a pouze v přízemních prostorách budou obchody. Je přece nesmysl stavět velké obchodní centrum tam, kde už nějaká jsou," upřesnil Martin Kodeš.

Podle obchodního ředitele se na mnohahektarovém pozemku zatím stavět nebude. Bankovní dům J&T Real Estate totiž ještě nezískal stavební povolení.

Marná snaha o záchranu

Dohady, zda objekt bývalé kotelny byl či nebyl památkově chráněný, utnul Odbor památkové péče pražského magistrátu.

„Smutný konec Rustonky zasáhl i nás, neboť naše letitá snaha o záchranu této stavby byla nemalá. Po roce 2000 byla nejen námi vyvolána snaha o prohlášení objektu kotelny s polygonálním komínem za kulturní památku. Ministerstvo kultury však neshledalo zákonné důvody pro její prohlášení," vysvětluje Jiří Skalický, ředitel odboru památkové péče.

V důsledku toho podle Skalického jeho odbor tím pádem neměl zákonné pravomoci odstranění objektu zakázat. Na základě toho nic už potom údajně nezmohla ani radnice Prahy 8. „Museli jsme respektovat rozhodnutí příslušných institucí a to jsme udělali. Co se demolice týče, tu má dotyčný investor povolenou již několik let. Bylo tak pouze na něm, kdy s ní začne," informuje mluvčí radnice Prahy 8 Helena Šmídová.

Názory obyvatel Karlína a Libně

Obyvatelé Karlína a Libně nedávnou demolici torza bývalé továrny vesměs vnímali nevzrušeně. Prý toto „zdivočelé" prostranství sloužilo ke všemu jinému než k pocitu, že by se s ním ještě něco dalo užitečného dělat. „Ať tady radši vyroste třeba další obchoďák než party kdejakých zoufalců, co se tu potulovaly. Osobně s nimi nemám dobré zkušenosti. V noci tu i často hořely ohníčky nebo hádky těch opilců," vyjevil své dojmy František Borský z Libně.

Nezůstalo ale jen u nemilosrdné souhlasné kritiky jiných oslovených respondentů. Slova výtek byla adresována i příslušným institucím, které by se stavem industriálního dědictví v metropoli prý měly více a zodpovědněji zabývat.

„To se snad děje jenom u nás, že nejdřív všechno necháme trestuhodně zchátrat a pak hystericky bijeme na poplach. Jen se například podívejte na nádraží Vyšehrad. Prostě hrůza! A nejvíc pak křičí ti, kteří tomu mohli zabránit," říká pětasedmdesátiletá paní Anežka, kterou prý ruch továrny v jejím karlínském bydlišti doprovázel dlouhá léta. „Hlavně v létě tady byly cítit všechny ty oleje, a co já vím ještě," mávla rukou nad minulostí továrny, která prý zmizela jako kdysi stará zástavba Žižkova. Lidi si prý jen povzdychnou a život jde zase dál.

Továrna Rustonka v okénku historiePražská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. všeobecně známá pod zkráceným lidovým názvem Rustonka, byl významný pražský strojírenský podnik, který stával ve východní části Karlína na hranici s Libní. V roce 1832 zde přičiněním britských podnikatelů bratrů Thomasových vznikla továrna na parní stroje. Ta v roce 1850 přešla do majetku významného britského podnikatele Josepha Rustona, jehož příjmení pak dalo firmě její trvalý název.

Firma zpočátku vyráběla zejména kotle a parní stroje. Před 1. světovou válkou v roce 1912 pak celý podnik přešel do vlastnictví Elektrických podniků hlavního města Prahy. Pro nové účely zde postupně byly zřízeny zcela nové provozy lakovna, truhlárna, gumárna, krejčovské dílny. Postupem doby zde byl vytvořen hlavní opravárenský podnik určený pro údržbu a opravy všech vozidel tehdejší městské hromadné dopravy v Praze. Torzo továrny zaniklo v letošním březnu.

Čtěte také: NÁZOR: Pryč 'se starým', ochrana, neochrana