Marina Dimkoska se narodila ve městě Prilep, které má skoro osmdesát tisíc obyvatel. Její otec odešel do České republiky, kde má stavební firmu. Když Marina dokončila studium, přestěhovala se za ním.

„Vždycky říkám, že jsem si nevybrala Prahu, že si Praha vybrala mě. Docela se nám tady líbí a už jsme se tu zabydleli, víme, kde co je. Trošku známe Prahu a už mluvíme česky, tak je to pohoda. Když jsem sem přišla, mluvila jsem jen anglicky a ne všichni řeč uměli. Hlavně na úřadech," popisuje Marina Dimkoska, která studovala na Karlově univerzitě češtinu.

Vánoce o čtrnáct dnů později

Vánoce slaví se svojí rodinou v Praze, do Makedonie jezdí spíše v létě. Svátky mají ale posunuté o čtrnáct dní později než Češi. Loni se jí například stalo, že to byl normální pracovní den, který strávila ve firmě.

„Pokud to jde, bereme si dovolenou, ale vidím kolem sebe, že rodiny s dětmi postupně přechází k tomu, že naše Vánoce slaví také 24. prosince. Říkala jsem si, že až Dominik vyroste, budu to taky tak dělat. Protože když děti přijdou po svátcích do školy, mrzelo by je, že nic nedostaly," myslí si Marina Dimkoska, maminka půlročního syna.

V Makedonii se všichni sousedé a příbuzní schází už večer 5. ledna. Nazývají setkání Koleda. Zapálí se oheň a jí jenom postní jídlo. Například rybu nebo suché ovoce. Pijí víno a rakiji. Vydržet musí až do půlnoci.

Ráno 6. ledna pak chodí děti po skupinkách po sousedech a příbuzných na návštěvu. Za písničky dostávají do taštiček drobné peníze, ovoce, kaštany, ořechy nebo jablka. Nejznámější písnička je u nich Koleda, koleda, dej babičko kaštan.

O Badniku se vaří sarma

„Štědrý večer 6. ledna se u nás jmenuje Badnik. Je to odvozené od slova být vzhůru. Jíme také postní jídlo a všichni, ať už jsou kdekoliv, musí být doma. U nás většinou je to tak, že dvě rodiny bydlí spolu dohromady, a tak se sejde dědeček s babičkou a jejich děti s manželi a rodinou," vypráví.

K večeři si uvaří specialitu jménem sarma, což jsou kuličky zelí a rýže. Připravují si také koru, což je speciální těsto s rýží. Můžou jíst i fazole, ovoce, ořechy, pomeranče nebo brambory, ale už ne bramborový salát.

„Rodina se sejde a uprostřed na stole máme zvláštní větvičku, kterou nazýváme vánoční stromeček. Hledala jsem jiný překlad, ale u nás je to doslova štědrovečerní dřevo. Dočetla jsem se, že existuje také jedna z makedonských tradic u vánočního stolu, kterou my neděláme. Nejstarší z rodiny otevře okno a pozve Pána Boha, aby večeřel s námi," popisuje Marina Dimkoska.

K večeři si také vezmou vlastnoručně upečený chléb, do kterého zapečou minci. Nejstarší člen rodiny chléb rozkrájí a každý si vezme kousek. Kdo najde minci, bude mít štěstí celý příští rok. Šťastlivec si ji pak může nechat, nebo odnést do kostela.

Stůl po večeři zůstane prostřený

Štědrovečerní stůl by se podle tradice neměl uklízet. Jeden z důvodů je ten, že je to pro Boha nebo pro Ježíška, aby se také najedl. Druhý, aby stůl zůstal bohatý po celý rok. Další pověra také říká, že stůl se nechá prostřený všechny tři sváteční dny.

V Makedonii se žádné dárky pod stromeček nedávají. „Jen dětem se dávají taštičky, jako vy máte na Mikuláše. Jsou v nich sladkosti a jmenují se Koledče. Ale s maminkou si kupujeme dárek. Když jsme se sem dostali a viděli jsme, že si tu dáváte dárky, tak jsme se trošku přizpůsobili," připouští Marina Dimkoska. Když se o Vánocích sejde s přáteli, kteří jsou i jiného náboženství, vždycky si věnují drobný dárek.

Napřed ptáci, pak amulety

Na první svátek vánoční se chodí v Makedonii do kostela a po návštěvách. „Už se také může jíst maso. Tento den se připravuje k obědu něco, co lítá. Třeba kuře a někdo loví malé ptáčky. Uvaří se, upečou a jí se i s kostmi," vysvětluje Marina Dimkoska.

Lidé na vesnicích se také scházejí na návsi, kde hraje hudba. Spolu se potom drží za ruce a tančí. Dneska už se ale tento zvyk tolik nedrží. Zajímavý zvyk je také ten, že na první svátek se všichni zdraví Ježíšek se narodil a odpověď je Opravdu se narodil.

„Pak začíná období po Vánocích, které je před křtem Ježíška, což je u nás 19. ledna. Dny jsou nečisté a chodí čarodějnice a zlí duchové. Lidé dřív používali amulety, které je zabezpečily proti všemu zlému.

Na 19. ledna jsou křtiny, kdy se u nás dává kříž do bazénu a do vody," přibližuje. V každém městě lidé chodí i v mínus patnácti plavat a chytají kříž. Kdo ho najde, bude zdravý celý rok. Je prý zvláštní, že nikdo z nich neonemocní.