Ne jen arbitráž. Tunel Blanka brzdí řada dalších problémů

Monstrózní dopravní stavbu ještě více, než kdy jindy, vnímají obyvatelé metropole jako pouhou černou díru v zemi, do níž kvůli právě běžící arbitráži mezi hlavním městem a firmou Metrostav tečou bez jakéhokoliv efektu další miliony korun, coby soudní výlohy.

V případě, že půjde o takzvané zrychlené řízení před rozhodčím soudem, pak, vzhledem k celkové hodnotě stavby, dokonce stovky milionů korun, jak nedávno poznamenal jeden z místopředsedů rozhodčího soudu advokát Radek Pokorný.

Nemluvě o nákladech na případnou konzervaci, která by vyšla jednorázově přibližně na čtyři sta milionů a posléze více než sto milionů korun za každý uplynulý měsíc. Blanku, kterou měl původně slavnostně „otevřít" pilot formule 1 Sebastian Vettel, se rozhodně nepodaří zprovoznit do slibovaného květnového termínu.

Každým dalším dnem, kdy není znám výsledek arbitráže o platnost smluv mezi Prahou a Metrostavem a o splatnost faktur, na kterých Praha Metrostavu dluží asi dvě miliardy korun, se také vzdaluje varianta zprovoznění Blanky letos v létě.

Další problémy výstavby

Ovšem ne jen samotná arbitráž, ale i zdánlivě malichernější problémy mohou do jisté míry oddálit dokončení Blanky. Už od poloviny prosince jedná Stavební odbor Prahy 6 o odstranění části tunelového komplexu, na kterou nebyla včas vydána potřebná povolení. Konkrétně jde o napojení Blanky na Strahovský tunel v hodnotě 2,5 miliardy korun.

Jak stavební úřad upozornil, stavební firma zde bez povolení přeložila inženýrské sítě a svedla potok Brusnice do potrubí. V tomto případě však podle magistrátu i radnice Prahy 6 nehrozí varianta odstranění části stavby. Město každopádně muselo zažádat o její dodatečné povolení.

Totéž platí i pro několik semaforů, regulujících provoz u ústí tunelu Blanka. Ke konci listopadu musel magistrátní odbor dopravních agend oznámit zahájení řízení o dodatečném povolení již existujících a fungujících semaforů na Prašném mostě, v ulici Milady Horákové, konkrétně u přechodu v zastávce MHD Prašný most, semaforu (Milady Horákové U Brusnice), a semaforu ve Svatovítské u vjezdu do Brusnického tunelu.

Podobné lapálie muselo město v souvislosti s Blankou řešit i dříve. Připomeňme jen výrok Městského soudu v Praze z roku 2009 o neplatnosti povolení na uložení inženýrských sítí a výstavbu podzemních garáží v úseku Špejchar Troja.

Stavební povolení v roce 2011 chybělo i Trojskému mostu, jehož financování dosud nebylo dořešeno. Oproti původně vysoutěžené ceně 496 milionů by se mohl prodražit až na 1,2 miliardy korun.

Může to trvat i několik let?

Největším strašákem však stále zůstává arbitráž mezi Prahou a Metrostavem, respektive cena, kterou možná bude muset město, coby žalující strana, nakonec zaplatit. Dokončení samotného tunelu může v České republice doposud bezprecedentní spor, podle odhadu některých renomovaných advokátů, oddálit o celé měsíce i roky.

Další ne nepodstatné prodlení se dá pravděpodobně předpokládat po samotném výroku rozhodčího soudu. Pokud shledá, že smluvní ujednání mezi Prahou a Metrostavem jsou neplatná, pak musí dojít nejen k finančnímu narovnání mezi oběma subjekty, ale i k vyhlášení nového výběrového řízení na dostavbu složitého tunelového komplexu. Další veřejná soutěž by pak měla řešit následnou provozní údržbu Blanky, jíž měl podle údajně neplatné smlouvy z roku 2006 rovněž obstarat Metrostav.

Praha zřejmě nějaký čas pro dokončení a zprovoznění Blanky ztratí, i když ji rozhodčí soud za pravdu nedá a smlouvu mezi ní a Metrostavem označí za platnou. Navíc bude muset hradit milionové částky za soudní výlohy, dalších mnoho milionů za zastavení prací a samozřejmě ony dvě miliardy, které Metrostavu dluží.

Možná ne nadarmo nastínil už na začátku roku 2012 pražský magistrát variantu, že tunelový komplex Blanka může být definitivně dokončen až k jednatřicátému prosinci 2016.