Vyřčené slovo „menší" jen milosrdně skrývá mnohem krutější skutečnost ta je, že padesátníci a výše jsou na trhu práce v podstatě bez šance. Patří totiž mezi nejohroženější věkovou skupinu spolu s osobami do pětadvaceti let. Úřady práce totiž už nemají ani možnost pomoci nezaměstnaným s novým uplatněním, protože povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa ze zákona pominula.

Desítky nových nezaměstnaných

„Jsou to lidé v předdůchodovém věku, šance na jejich návrat do práce mohou být nižší. Proto mnohdy setrvávají v evidenci úřadů práce až do důchodu," potvrzuje Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí."

Překážkou při hledání zaměstnání pro lidi nad 50 let je nejčastěji skepse zaměstnavatelů, která vychází z předpokladu nižší efektivity práce obtížnějších změn pracovních návyků u starších pracovníků," komentovala vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti na ministerstvu práce Jana Majerová. Zmíněná skepse se taky okamžitě projevuje i v číslech na pražských Úřadech práce se týdně nově zaregistruje v průměru 90 lidí, se kterými zaměstnavatel už nechtěl z různých důvodů v budoucnu počítat.

Nikdo o mně už vůbec nestojí

Příkladem skepse zaměstnavatelů je mezi jinými třeba Úřad práce v Praze 2. V loňském roce evidoval 682 osob starších padesáti let, z nichž bylo 400 mužů a 282 žen. Od letošního ledna se na zmíněném úřadu zaregistrovalo nových 141 padesátníků.

„Za třicet let aktivního pracovního života jsem zaměstnavatele měnil pouze třikrát. Pracoval jsem jako referent v jistém bankovním domě. Po nástupu nového ambiciózního šéfa jsem musel, údajně pro nadbytečnost, opustit. Dostal jsem tři platy a starej se. Staral jsem se, a zjistil, že o mně už nikdo nestojí," svěřil se Deníku třiapadesátiletý Milan. V evidenci nezaměstnaných je už bezmála pátý měsíc a výhled žádný. Právě bankovní sektor, podle Úřadů práce, v současné době „produkuje" nejvíce lidí bez práce. Takzvaná optimalizace počtu tak jen více naplňuje čekárny úřadoven lidmi, kteří se dostávají do složitější životní situace. Ta bude pro padesátníky a výše ještě složitější, až vyčerpají několikaměsíční odstupné od zaměstnavatele a pak své finanční rezervy. Neméně vyčerpávající bude i pocit, že v drtivé většině budou v případě štěstí vykonávat třeba práci, kterou by předtím nedělali ani ve snu.

Dnešní padesátníci jsou ze silných poválečných ročníků a jsou to právě oni, jimž se věk odchodu do penze postupně prodlužuje. Pokud stát nezajistí účinný systém podpory zaměstnanosti starších lidí, je možné, že počet ekonomicky závislých lidí nad 50 let může do roku 2050 vzrůst až na dvojnásobek současného stavu. V důsledku demografického vývoje se nejpočetnější skupinou v české populaci brzy stanou lidé ve věku od 50 do 64 let, jejichž zaměstnanost se nyní pohybuje jen kolem 47 procent. A to je i v evropském měřítku zaměstnanosti hodně málo.

Nezbude než změnit dávné zvyklosti

„Jsou profese vázané na fyzickou práci, kde výkonnost s věkem může klesat, ale jsou profese, kde člověk dosahuje výkonnosti právě až po padesátce. Obecně u nás bohužel dochází spíše k technokratickému řízení, které lidské zkušenosti příliš nedoceňuje," řekl Jiří Buriánek z katedry sociologie Univerzity Karlovy. Personální agentury přitom mají v databázi mnoho nadějných kandidátů ve věku 50+ , kteří dříve pracovali například v nižším managementu.

„Nyní je jim přes padesát a nemohou sehnat práci nebo nechtějí přijmout o několik příček nižší pozici, protože neodpovídá jejich kvalifikaci ani pracovním zkušenostem, což lze lidsky pochopit. Zaměstnavatelé budou muset tak či onak postupně stejně měnit své zvyklosti. Vždyť za třicet let bude podle odhadů potřebovat práci zhruba milion šedesátníků," uzavírá Petr Husák, ředitel strategie poradenské společnosti DataLife.

Tři otázky pro… Jiřího Reichela

Odpovídal tiskový mluvčí Úřadu práce MPSV

1. Existují programy, jak padesátníkům pomoci?

Ano, to již děláme prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

2. Budou zaměstnavatelé znovu ohlašovat volná místa?

Ne, neuvažuje se o povinnosti ohlašovat volná místa. Kolegové intenzivně komunikují se zaměstnavateli, aby získali informace o tom, kolik je volných pracovních míst, případně o nových místech.

3. Který z evropských programů je pro starší nejvhodnější?

Klienti se mohou zapojit do některého z projektů Evropského sociálního fondu zaměřeného na tuto skupinu uchazečů o zaměstnání. Doporučuji konkrétní intenzívní konzultace na příslušných pobočkách Úřadu práce ČR.