Nová pěší zóna a klidnější magistrála? Snad příští rok po otevření Blanky

Pokud by se tak stalo dříve, doprava by prý nejspíš ve špičkách totálně zkolabovala.

Dopravní expert z ČVUT Petr Moos opakovaně varoval, že v případě předčasného vyhlášení pěší zóny na Smetanově nábřeží by protější povltavské silniční tahy nestačily pojmout nápor dopravy. Radnice Prahy 2 se pro změnu obává ještě většího zahlcení Karlova náměstí a okolí. Někteří politici z Prahy 1 pak už během uplynulé akce „Nábřeží žije", kdy se na pět po sobě jdoucích sobot stala ze Smetanova nábřeží zóna bez aut, tlumočili údajné kritické názory obyvatel první městské části. Ti si prý stěžovali na nepřijatelný nárůst dopravy v ulicích Prahy 1, které „šlo na vrub právě akci Nábřeží žije."

Lidé z iniciativy Auto*Mat, která akci iniciovala a spoluorganizovala však tvrdí, že naprostá většina aut, projíždějících denně po Smetanově nábřeží, ale i po magistrále představuje tranzit. Už dříve navíc upozornili, že ke kýženému zklidňování dopravy v centru by mělo docházet ještě před spuštěním tunelu Blanka do zkušebního provozu. Kvůli chybějící části vnějšího okruhu mezi Čimicemi a Ruzyní by totiž jinak nastaly nesnesitelné podmínky pro obyvatele, žijící v okolí ulic V Holešovičkách, Jugoslávských partyzánů, Patočkovy a dalších.

Pět uplynulých po sobě jdoucích sobot se ze Smetanova nábřeží stala zóna bez aut. Využily ji desetitisíce lidí a mnoho lidí při veřejných debatách volalo po vyhlášení trvalé pěší zóny po vzoru náměstí Republiky, nebo Anděla, tedy při zachování městské hromadné dopravy.

Pokusní králíci a rukojmí v Praze 1?

Proti této iniciativě se však zvedla i vlna odporu ze strany některých obyvatel Prahy 1, zejména z Malé Strany, kteří se kvůli uzavření Smetanova nábřeží autům „cítili být uvrženi do role pokusných králíků." Z obav o možné zahuštění již tak dost husté dopravy v okolí Karlova náměstí protestovala i radnice Prahy 2. Také některé ankety v denním tisku vyznívaly spíše proti trvalému uzavření asi nejdůležitějšího pražského nábřeží.

Experti: Chce to postupné kroky

Přesto tato varianta je stále ve hře. Dopravní experti ale upozorňují, že ji nebude možné alespoň částečně realizovat dříve, než po spuštění tunelového komplexu Blanka do zkušebního provozu. Tato stěžejní část Městského okruhu by například podle Petra Vomáčky z Ústředního auto moto klubu měla pomoci odvést podstatnou část tranzitní dopravy z centra.

O postupném uzavření obou břehů Vltavy pro automobilovou dopravu v centrální části města, samozřejmě s výjimkou rezidentů, by se prý dalo uvažovat až po dokončení části Městského okruhu mezi Ruzyní a Čimicemi, tedy poté, co bude moci tunel Blanka přejít na běžný provoz. Totéž prý platí i pro postupnou „humanizaci" magistrály.

Jak Vomáčka, tak například i experti z dopravní fakulty ČVUT Petr Moos a František Lehovec se už dříve nechali slyšet, že Praha musí volit postupné a systémové kroky.

V první řadě dokončení Městského okruhu spolu s dostavbou sítě záchytných parkovišť u stanic metra na okrajích metropole a dále například zavedení mýtného pro vjezd do centra. Moos upozornil, že úplným uzavřením Smetanova nábřeží by se znásobila dopravní zátěž na opačném břehu, tedy na Malé Straně. Lehovec z principu nezavrhoval variantu víkendových uzavírek Smetanova nábřeží. Připustil dokonce, že může být krokem ke „konečnému řešení."

V poměrně blízké budoucnosti, tedy zřejmě po spuštění tunelu Blanka do zkušebního provozu příští rok na jaře, by si podle Lehovce Smetanovo nábřeží zasloužilo, aby zde minimálně jednosměrně byla doprava zastavena. Takové řešení je prý proveditelné při zachování hromadné dopravy.

Třiadvacet tisíc aut denně

Připomeňme, že Smetanovým nábřežím denně v průměru projede až třiadvacet tisíc aut.

„Pro srovnání, na opačném břehu, tedy na Újezdě je to přibližně šestnáct tisíc aut v obou směrech," připomněl před časem primátor Tomáš Hudeček. V jeho očích je Smetanovo nábřeží ze své podstaty městský bulvár, nikoliv dopravní tepna. Ještě před vypuknutím série sobotních uzavírek Smetanova nábřeží deklaroval, že s pracovníky Útvaru rozvoje hlavního města, Technické správy komunikací a dopravními experty zkoumal, jaká opatření by si vyžádalo případné trvalé uzavření nábřeží pro auta. Kam a jak se tedy doprava rozlije a jak zamezit případným kolapsům v dopravě?

Dopravní odborník z iniciativy Auto*Mat Vít Masare odkázal na magistrátní i nezávislé průzkumy, podle kterých se prý dá až devadesát procent všech projíždějících aut označit za tranzit, který nemá začátek ani cíl právě na Smetanově nábřeží, nebo v blízkém okolí. Tudíž by prý mohla využít tunel Blanka, respektive Městský okruh.

„Dokonce až šedesát procent aut nemá začátek ani cíl v centru Prahy," sdělil Masare.

Pro uzavření Smetanova nábřeží:

- „Smetanovo nábřeží je ze své podstaty městský bulvár, nikoliv dopravní tepna. Akce typu Nábřeží žije jsou v západní Evropě naprosto běžné," je přesvědčen primátor Tomáš Hudeček.

- „Sobotní akce Nábřeží žije byla správnou volbou. Lidé si mohli v klidu vychutnat jedno z nejkrásnějších panoramat Prahy, aniž by byli obtěžováni hustou dopravou," uvedl Adam Švejda u Útvaru rozvoje města.

- „Smetanovo nábřeží s kolonami aut, projíždějícími kolem Karlova mostu jsou ostudou Prahy. V žádné civilizované metropoli nemá obdoby, aby takto cenná ulice sloužila jako zkratka pro tranzitní dopravu," sdělil Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.

Proti uzavření Smetanova nábřeží:

- „Smetanovo nábřeží patří k páteřním komunikacím v centru města. Jeho uzavření způsobovalo obyvatelům Prahy 1 i při slabším víkendovém provozu nemalé problémy. Především docházelo k přesunu odkloněné dopravy do přilehlých ulic a uliček Starého Města a Malé Strany, které na takový nápor dopravy nejsou ani zdaleka dimenzované. Na mnoha místech tak vznikají zácpy a dopravní chaos, který obyvatelům spolehlivě mění klidnou sobotu v peklo," uvedla předsedkyně ODS Prahy 1 Jaroslava Janderová.

- „Praha 2 se obává, že následkem by bylo ještě vyšší dopravní přetížení uvnitř památkové rezervace, zejména v okolí Karlova náměstí," sdělila starostka Prahy 2 Jana Černochová.