Agentura Dobrý den tam v rámci velikonočních trhů představila například obří 60 kilogramů vážící kraslici z javorového dřeva, zdobenou vyléváním cínem, sbírku drátenických kraslic nebo metrovou drátovanou kraslici z keramiky.

Více pozornosti vyžadovaly kraslice zdobené zubařskou vrtačkou nebo ty úplně malé zhotovené z vyfouknutých vajec jiřiček. Důstojným protějškem byla díla z pštrosích vajec. Unikátním exponátem byla zlacená kraslice z čokolády, při jejíž výrobě se kolektiv cukrárny Saint Tropez inspiroval světoznámými Fabergého vejci - klenoty vyráběnými pro carský dvůr v předrevolučním Rusku. Dílo zdobené dvěma gramy čtyřiadvaceti­karátového plátkového zlata uložené v podstavci ze směsi karamelu a sezamových semínek v sobě ukrývá velikonočního beránka z marcipánu.

Pomlázka ze sta proutků

Příchozí obdivovali i největší věnec z velikonočních vajíček, respektive alespoň ukázku části z řetězce více než 23 tisíc kraslic, který udělali v obci Dříteč na Pardubicku. „Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov představilo i třímetrové maxipomlázky; tu nevětší, dvakrát delší, jsme ale nedovezli. Jako náhradu jsme přibalili tu spletenou ze stovky proutků," řekl Josef Vaněk z agentury Dobrý den.

Akci doplnily ukázky staročeských velikonočních zvyků a produkce řady rekordmanů z České knihy rekordů, například exhibice několikanásobného mistra světa Jana Webera, který nohama žongluje s míčky, a soutěže s živými králíky.

Skákali do výšky a dokázali, že i velikonoční králík se může chovat jako dostihový kůň; do dálky prý skočí i tři metry. Tento sport zvaný „králičí hop" prý vznikl v severských zemích a je tam dost populární. „Nejlepšími borci jsou jedinci tří až pětiletí," řekla chovatelka z Chotěboře.

Odpoledne zkrášlily duhové „kraslice", jejichž pomíjivost vysvětluje to, že byly vyfouknuté z mýdlových bublin.