Obří „Lední medvěd“ se vztyčí nad „Kulaťákem“ v roce 2016

Tento supermoderní Lední medvěd z architektonické dílny Ateliéru Radana Hubičky se nad centrem Dejvic vztyčí v severovýchodním segmentu Vítězného náměstí na pozemku mezi ulicemi Československé armády a Jugoslávských partyzánů. Tedy přesněji řečeno má sebejistě nakročeno. Dvanáctého listopadu stavba, jíž hodlá realizovat finanční skupina PPF miliardáře Petra Kellnera, získala územní rozhodnutí.

Pro komerční účely, nebo pro lidi?

Převážně obchodně administrativní komplex, byť zatím jen v podobě vizualizace, budí vášně. Má řadu zarytých odpůrců i zastánců. Jak z architektonického, tak občanského hlediska. Například občanské sdružení s názvem Praha 6 ztrácí tvář upozorňuje, že plocha, určená pro tak zvanou občanskou vybavenost je oproti původnímu požadavku zmenšena ze 40 na 25 procent a Lední medvěd tak má prospět z větší části jen komerčním zájmům skupiny PPF. Investor stavby Vítězné náměstí a. s. naproti tomu ujišťuje že „budova zlepší celkovou občanskou vybavenost v lokalitě. Prostory o velikosti přibližně 15 tisíc metrů čtverečních budou využity pro administrativní účely, služby občanské vybavenosti prvním a druhém nadzemní podlaží a obchody."

Moderní řešení, nebo likvidace?

Jak již bylo zmíněno, v kauze „Lední medvěd" se spor rozhořel i na odborné úrovni. Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) vzkazuje: „Kellner svým domem zničí Vítězné náměstí". Dodává, že proti stavbě protestuje i vnučka slavného architekta „Kulaťáku" Antonína Engela. Obavy z Ledního medvěda má také urbanistka a viceprezidentka ASORKD Marie Švábová, či historik architektury Rostislav Švácha.

Za moderní budovu se naopak postavili renomovaní specialisté v oblasti architektury John Eisler, Eva Jiřičná, nebo historik architektury Zdeněk Lukeš. Hubičkovo dílo rovněž dosáhlo na nejvyšší ocenění soutěže Stavba roku 2013 v kategorii nejlepší architektonický projekt.

Dopis pro Kellnera a odpověď na něj

Koalice osmi občanských sdružení a iniciativ Prahy 6, která stále doufá, že se jí stavbu podaří oddálit, už na konci května letošního roku napsala otevřený dopis miliardáři Petru Kellnerovi. Žádá ho, aby přehodnotil svůj záměr „dát Vítěznému náměstí novou dominantu."

Podle koalice není v souladu s původní myšlenkou architekta Antonína Engela a naruší celkový urbanistický koncept náměstí z 20. let minulého století. Upozorňuje Kellnera, že projekt nabourává regulativy památkové zóny a vyzývá ho, aby se nejprve zapojil do dosud nevyjasněného dopravního řešení celého Vítězného náměstí a to prostřednictvím vypsání nové, tentokrát mezinárodní architektonické soutěže.

Tiskový mluvčí skupiny PPF Radek Stavěl v odpovědi koalici sdružení sděluje, že není možné zpochybňovat výsledky řádné architektonické soutěže České komory architektů vyhlášením soutěže nové. „Vhodnost začlenění budovy Line do koncepce architekta Engela podporují světově uznávaní architekti," podotýká Stavěl. Dokládá také vyjádření komise územního rozvoje Prahy 6 a magistrátního odboru památkové péče, které podle něj potvrzují, že „budova Line splňuje veškeré zásady regulace v památkové zóně."

Je tedy zřejmé, že ani jedna ze stran nehodlá ustoupit ze svých pozic. Jan Chromeček, zastupující investora stavby Vítězné náměstí a. s., patřícího do skupiny PPF, po vydání územního rozhodnutí letos v listopadu potvrdil „stavět chceme mezi lety 2014 až 2016."

Argumenty PRO projekt:

- Prohlášení investora stavby Vítězné náměstí a. s., člena skupiny PPF: Budova zlepší celkovou občanskou vybavenost v lokalitě. Občanská vybavenost pojme obchodní jednotky, kavárnu a mediatéku knihovnu. Návrh budovy vychází a respektuje zásady regulace pro Vítězné náměstí. Design a umístění budovy bylo oceněno řadou renomovaných architektů. Návrh Architektonického Atelieru Radana Hubičky zvítězil v oficiální soutěži konané podle pravidel České komory architektů.

- John Eisler (architekt): „Brilantnost Hubičkova řešení dostavby bloku mezi ulicí Verdunskou a třídou Jugoslávských partyzánů spočívá ve zdánlivé lehkosti, se kterou navržená hmota, artikulovaná kontinuálními horizontálními lamelami, vychází tam, kde je to třeba z regulačních parametrů Englovy koncepce (půdorysná stopa, výška říms, výška hřebenů střech apod.), ale přitom je využívá jako odrazový můstek pro vytvoření skulpturálně bohaté a dramatické hmoty a pro formulování vlastního názoru na možnosti tvoření městského prostředí pomocí nekompromisně moderního architektonického výrazu."

- Eva Jiřičná (architektka): „Princip řešení je ve svém jádru velmi jednoduchý. Základní půdorysné řešení zástavby odpovídá tradičnímu. Na projektu je zajímavé obložení tohoto celkem vžitého přístupu sjednocujícím elementem exteriérové stěny, která je také ochranou tepelného záření na jižní straně. Ta také umožňuje volnost tvarového řešení, které by jinak bylo obtížné dosáhnout použitím tradičního architektonického ztvárnění nebo použitím tradičních materiálů."

- Zdeněk Lukeš (historik architektury): „Objekt působí nejen kontextuálně, ale současně netají dobu vzniku. Celkově dům působí velmi elegantně. Transparentnost fasády večer pomůže oživit dosud poněkud mrtvé prostranství, kterému by se měla v další etapě vrátit tvář centrálního dlážděného náměstí s dominantou ve svém středu a se zelení po jeho obvodu."

- Radan Hubička (architekt, autor projektu budovy Line alias Ledního medvěda): Objekt bude svou palácovitou formou působit jako partner, či protiváha paláce generálního štábu, který stojí zrcadlově naproti přes náměstí. Na daném místě by tedy svou formou měl působit nejen majestátně a sebejistě, ale i měkce a přívětivě. Jeho chladný a poetický výraz bude v souladu s okolím. Chtěli jsme do prostoru Vítězného náměstí vnést novou dynamiku a novou energii s důrazem na živý a přívětivý parter pro kolemjdoucí a návštěvníky budovy. Toho se projekt snaží docílit umístěním obchodů a obchůdků v celém přízemí, kavárnou s venkovním posezením na klidném nároží Verdunské ulice i s výstavními a přednáškovými sály v prvním patře. V plánu jsou také informační stánky, knihkupectví a moderní mediatéka digitální knihovna, kde si lidé budou moci v moderním pohodlném interiéru číst elektronické knihy, stahovat filmy, fotografie i dokumenty, které vždy nenaleznou v komplexní podobě na internetu. Nepřestává mě udivovat, proč kritici plýtvají silami na nenávistné napadání, místo aby volali po celkové renesanci náměstí, které je dnes bohužel spíše špinavou křižovatkou."

Argumenty PROTI projektu:

- Některé námitky Koalice osmi občanských sdružení a iniciativ MČ Prahy 6 (Bubeneč, Bubeneč sobě, Eko Bílá Hora, Iniciativa Praha 6 ztrácí tvář, Sdružení pro podporu zeleně a ovzduší v Praze 6, Šárecké údolí, Šestka sobě, Via Praha 6): architektonická soutěž uspořádána jen pro vyzvané, architektonická soutěž nezmiňuje a nezohledňuje památkovou zónu, zcela nedostatečné projednání s veřejností, založení a.s. Vítězné náměstí (P6+PPF), následné odstoupení P6 a podpis smlouvy o břemeni znemožňuje zhodnotit obecní pozemek ve výběrovém řízení, smluvně zakotvené předkupní právo přihrává pozemek PPF, majetkový zájem MČ Praha 6 na postavení medvěda, medvěd nedrží identitu prostředí, je dominantní, zaoblený tvar budovy nemá podporu v žádném prvku náměstí, dopravní řešení vjezdu do garáží a zásobovacího dvora přetíná frekventované chodníky, plocha veřejného vybavení je zmenšena ze 40 na 25 %, dostavbu náměstí třeba řešit koncepčně jako celek, urbanisticky, dopravně atd..

- Martin J. Kadrman (ASORKD): „Od jednání s PPF jsme si slibovali, že je odbornými argumenty přesvědčíme o tom, že jejich stavba zprzní tvář Dejvic a proto je nutné projekt přepracovat. Našim argumentům rozuměli, ale sdělili nám, že projekt je už tak daleko, že s ním není možné nic dělat."

- Marie Švábová (urbanistka, viceprezidentka ASORKD): „Kellnerova budova Line nerespektuje okolní zástavbu, objekt je cizorodý a porušující vyváženost prostoru založeného na kruhovém půdorysu."

- Rostislav Švácha (historik architektury): „Architekt budovy Line Radan Hubička nevzal na vědomí architektonický ráz, ani výšky okolních budov ani jasnou geometrickou formu náměstí. Měkká organická forma budovy nepochybně uspokojí touhu řady Pražanů po architektuře ve tvaru ´blobu´, jakou jim v roce 2007 předvedl Jan Kaplický v návrhu Národní knihovny pro Letenskou pláň. Co se však hodí pro Letnou, Englovu náměstí naopak zasadí smrtelnou ránu. Nevím, zda byla za omylem soutěžní poroty v roce 2010 a za selháním pražské památkové péče o dva roky později síla investorových peněz. Každopádně na Vítězném náměstí budou tyto peníze opravdu vidět."

- Zora Grohmanová (malířka a restaurátorka, vnučka architekta Antonína Engela autora původního projektu Vítězného náměstí z 20. let minulého století): „Nebýt druhé světové války, byl by dědečkův monumentální projekt určitě dokončen a Praha by tak získala jedinečný kruhový ensemble, který v ideální podobě vidíme na modelu v majetku Národního technického muzea. Tragédie nedodělaného náměstí po několik desetiletí probíhajících bezradných peripetií a soutěží pokračuje a dnes hrozí, že bude v jeho severovýchodní výseči realizována megalomanská stavba, která zcela ignoruje původní založený půdorys, rozměr, hmotu a vertikální členění Englových budov. Bude-li skutečně Hubičkův projekt prosazen v navrhované podobě, tak bude obyvatele Dejvic v budoucnosti strašit podobně jako obludná Nová scéna navržená vedle Národního divadla. Vím, že dědeček by s tím rozhodně nesouhlasil.