Jedním byla i Pankrácká sekyrárna, kde nacisté popravili stovky lidí obviněných z protiříšské činnosti.

Ministr kultury Daniel Herman ve svém projevu připomněl, že šlo o hrdiny, na které mohou být Češi právem hrdi. Jejich odkaz je velkou výzvou pro každého z nás, řekl.

„Stovky lidí zde odcházeli z tohoto světa za okolností, které si asi nikdo z nás ani nedokáže představit. Jejich odkaz nesmí nikdy vyblednout. Byli to lidé, kteří dokázali ctít hodnoty, pro které obětovali hodnotu tak vysokou, jako byl vlastní život. I to existuje a je součástí našich dějin," uvedl Herman.

Ve třech celách Pankrácké věznice bylo od 5. dubna 1943 do 26. dubna 1945 popraveno gilotinou 1075, z toho 155 žen a další neznámý počet lidí zejména židovského původu byl oběšen. Místo je součástí Památníku Pankrác.

Úkol pro budoucnost

Cílem těchto vzpomínkových akcí je podle náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägera uchovat památku obětí v kolektivní paměti národa. Úkolem pro budoucnost je však nikdy znovu nedopustit takový teror, k němuž se ve 20. století v mnoha případech propůjčila státní moc pod vlivem nacismu a dalších totalitních ideologií, řekl Jäger.

Herman zahájil pietní akt položením věnce k pamětní desce na rohu budovy Vrchního soudu v Praze. Poté se vydal k dalším památníkům v areálu pankrácké vazební věznice. Uctil tak nejen padlé z řad občanů, ale také příslušníky vězeňské stráže zabité nacisty při obraně hlavního města.

V deštivém počasí se akce zúčastnilo minimum lidí z řad veřejnosti. Kromě novinářů, historiků, zaměstnanců Vrchního soudu a pankrácké věznice a zástupců bývalých politických vězňů aktu přihlíželo jen několik občanů.

Květnové povstání českého liduJe považováno za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Jeho hlavní část se v Praze odehrála od 5. do 9. května 1945. Definitivní konec bojů v Čechách nastal až 11. května, kdy byly zneškodněny poslední zbytky německých jednotek ve středních Čechách. Podle dostupných pramenů padlo během bojů s Němci v hlavním městě 3700 lidí, Prahu 4 bránilo 800 lidí na 140 barikádách.

Čtěte také: Konvoj osvobození si v Praze připomněl konec druhé světové války