Hrozil tím v minulosti bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger, chtěl jej novelou zákona uplatnit už v lednu příštího roku. Zákon měl ale údajně postihnout i uživatele elektronických cigaret, které škodlivé látky neprodukují. „Návrh zákona neprošel řádným legislativním procesem vlivem vývoje na politické scéně, jinými slovy od 1. ledna 2014 nebude platit. Případný zákaz kouření v restauracích tak bude na dalším politickém rozhodnutí," sdělila Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva.

Česká metropole se od jiných evropských měst, kde tento zákaz již platí, odlišuje informací o kuřáckých či nekuřáckých typech podniku. Podle Asociace hotelů a restaurací České republiky není možní, aby legislativa průběžně měnila své nařízení, jak separovat kuřáky od nekuřáků. Změny v legislativě se prý děly téměř každé tři roky a majitelé restaurantů to považují za nekvalifikovaný proces státní správy.

Důvod zloby je proto víc než zřejmý stavební úpravy v podnicích veřejného stravování potom vyžadují nemalé investice.

„Jsme zásadně proti zásahům státu do svobodné volby provozovatelů a zákazníků. Mělo by být jen na jejich rozhodnutí, jestli upřednostní restauraci na kuřáckou či naopak," vysvětloval Václav Stárek, prezident asociace s tím, že trh sám o sobě by měl být rozhodující faktor.

Pražské hospody a hospůdky podle majitelů stále více navštěvují zejména mladí lidé

Nicméně nekuřáckých provozoven v Praze přibývá. Dostupné informace hovoří o zhruba 70 procentech hotelů, kde si v jejich prostorách musí kuřák svou libůstku odpustit. Odliv klientely se prý ale nekoná.

„Turisté kuřáci k nám přijíždějí s vědomím, že sice budou kvalitně ubytováni, ale ke své zálibě si však musí najít jiné podniky. Jsou zvyklí z domovských zemí a nečiní jim to žádný problém. Kuřáckých podniků je v Praze pořád dost," poznamenal Jindřich Tichota, manažer hotelové sítě na Václavském náměstí. Stejný názor má i Luděk Vocílka, manažer restaurantu La Gare v Praze 1. „Jsme nekuřácké zařízení a nemáme tedy co řešit," podotkl.

Odliv hostů způsobí propouštění

Ne všichni majitelé restaurantů nespatřují v plošném zákazu kouření jen pouhé nařízení, které už dávno sami provozují. Mnozí se obávají odlivu klientely, který by nastartoval řetězovou reakci propouštění personálu, potažmo i ukončení podnikání.

„V případě plošného zákazu kouření by to na chod naší provozovny asi vliv mělo. Ubyli by hosté, než by si třeba zvykli na nové podmínky," uvažoval Pavel Bartoš, manažer restaurantu Potrefená husa v Praze 2. Tento podnik má podle manažera dvě patra jedno pro kuřáky, druhý pro nekuřáky.

„Samozřejmě že tyto technické úpravy taky něco stály," doplnil Bartoš. Zda zmíněný zákaz s odlivem hostů něco udělá či ne, to se nechá překvapit číšník Martin Klajbl z restaurace Sklep na Žižkově.

„Nedovedu si představit, že by hosté chodili kouřit před podnik. Jak je potom asi máme uhlídat?" doplnil číšník Klajbl.

Patnáct let existence restaurantu U Bulínů na Vinohradech, která poslední tři roky je čistě nekuřácká. „Chodí k nám i spousta kuřáků, kteří mají možnost si zapálit před hospodou. A jak si zvykli, říká majitel Tomáš Tuzar s tím, že nesdílí názor, že kuřácké podniky budou plošným zákazem tratit na tržbách. Pro úplný distanc kuřákům jsou ale i někteří zaměstnanci restaurantů. V zakouřeném prostředí pracují deset i více hodin denně. Paradoxně jsou to vesměs nekuřáci.

Když se ti tady nelíbí…

„Peru ošacení každý druhý den a dýchám v podniku stejný vzduch. Majitel sám je kuřák a jeho názor je jasný když se ti tady nelíbí, jdi pracovat jinam," sdělila paní Marta, která chtěla zůstat v anonymitě. Výběr nových pracovních míst však podle osloveného personálu už prý dávno není, co býval.

„Všude pracují cizinci a ti se ohnou před každým. Takže místa ani nejsou," ukončila paní Marta.

Snad vůbec nejvíc horuje proti kuřákům bývalý poslanec Boris Štastný. Podle něj i pasivní kouření údajně bere více životů než dopravní nehody nebo úmrtí na chřipku. Tento argument ale víceméně rozveselil štamgasty restaurace U Hofmanů v Kobylisích. Dva stále plné sály jsou z devadesáti procent obsazovány jenom kuřáky. „Nikdo z nás neví, na co ve skutečnosti zemřeme. Kdybych se měl řídit obavami, pak si ze strachu nekoupím ani kuře na neděli," mávl rukou padesátník František Gavlas. Kouří prý už třicet let a klidně si prý jde s kamarády zahrát i fotbal. „Ještě to pobíhání po hřišti udýchám," podotkl. K jeho vyjádření se přidali o ostatní spolustolovníci avšak s přípodotkem, že Čech v hospodě bez cigarety budiž, ale hospoda bez kuřáků, nota bene štamgastů, znamená její postupný konec.

Pražské hospody a hospůdky však podle oslovených majitelů prý stále hojněji navštěvují mladí lidé. Údajně je to přirozené, neboť s přibývajícím věkem člověk mění své priority.

„Mládež se u nás schází zejména v druhé polovině týdne. Kouří téměř všichni a nikdo mi po zkušenostech s nimi nevymluví, že by plošný zákaz jednou pro vždy respektovali. To by k nám asi přestali chodit," míní Břetislav Hovorka, obsluha vinotéky Dobré časy v Ďáblicích.

Podle průzkumu agentury Ipsos kouří 53 procenta mladých lidí, z toho více než čtvrtina sáhne po cigaretě téměř každý den. Šest procent dotázaných vykouří krabičku denně.