Trápí až 40 procent lidí, ohrožují zdraví kardiovaskulárního systému, přispívají k obezitě a cukrovce, u dětí omezují růst. Tímto velkým a téměř univerzálním nebezpečím jsou poruchy spánku.

O tom, že jde o celosvětový problém, svědčí to, že Světová zdravotnická organizace vyhlašuje na den jarní rovnodennosti Světový den spánku letos připadl na 19. března. Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu chce však společně se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) přispět k objasnění problémů, které mají lidé se spánkem, a proto v návaznosti na Světový den spánku vyhlásila Týden zdravého spaní, který se uskuteční od 2. do 6. dubna.

V rámci tohoto týdne budou moci zájemci zajít do klientské haly VZP na Sokolovské ulici 136 v Praze 8 a poradit se s odborníky o svých problémech se spánkem.

Podceňované nebezpečí

„Většina lidí problémy se spánkem podceňuje, takže nebývají včas odhaleny a léčeny, přitom mají přímý dopad na zdraví,“ říká profesor Karel Šonka, zakladatel spánkové laboratoře ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí.

O podcenění významu spánku svědčí podle něj to, že za sto let se spánek dospělých i dětí zkrátil až o 1,5 hodiny, největší zkrácení nastalo za posledních 40 let. Lidé chodí později spát, snaží se dohnat chybějící spánek o víkendu či o dovolené a k usnutí si často pomáhají prášky nebo alkoholem. To vše kvalitu spánku zhoršuje.

„Odpočinek a spánek zmizely ze vzorců optimálního chování. Přitom zkrácení spánku má prokázaný neblahý vliv na stav srdce a cév, na metabolismus i psychomotorickou výkonnost, včetně schopnosti řídit vozidla a správně se rozhodovat,“ říká profesor Šonka.

Opakem spánkové nedostatečnosti je narkolepsie, která sice patří mezi poměrně vzácná onemocnění, ale je o to nebezpečnější, že často bývá pozdě diagnostikována. Projevuje se stavy opakovaného krátkého spánku, někdy i tzv. kataplexií, což je záchvatová ztráta svalového tonu v důsledku emotivního prožitku například smíchu, radosti či zlosti. „Onemocnění se často kombinuje i s dalšími poruchami nočního spánku, jejichž četnost narůstá s věkem,“ říká profesorka Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty UK.

Méně známé a velmi ojedinělé jsou projevy násilného chování ve spánku, které podle doktorky Jitky Buškové postihují 1,5 až 2 procenta dospělé populace.

Kde je laboratoř spánku v Praze?

Poruchami spánku se zabývají spánkové laboratoře. V Praze je jich pět: ve VFN na Karlově náměstí, ve FN v Motole, v Kubelíkově ulici v Praze 3, v Centru pro poruchy spánku a bdění v Kateřinské ulici v Praze 2 a v Psychiatrickém centru v Praze 8 v Bohnicích. Spánkové laboratoře jsou dvojího typu. Ve screeningových se poruchy spánku vyšetřují tzv. polygrafem, jenž zkoumá nasycenost krve kyslíkem, frekvenci tepu pacienta a proud vzduchu směřující ústy. Zaznamenává se frekvence a délka pauz, kdy pacient ve spánku „nedýchá“. Pracoviště s vyšším vybavením sledují i další ukazatele, například EEG a EMG. Snímají se také pohyby končetin a očí a zaznamenávají na video. Ambulantní vyšetření ve spánkové laboratoři stojí 600800 Kč a většinou není hrazené pojišťovnou. Pokud je ale pacient poslán na vyšetření neurologem, pojišťovna ho proplácí.

Karel Šonka, profesor 1. LF Univerzity Karlovy řekl Deníku: Před spaním myslete pozitivně

Jaké jsou hlavní poruchy spánku a jak se projevují?

Poruchy spánku postihují až 40 procent lidí, u obecně známé a časté nespavosti je to asi 30 procent. Dále je to spánková deprivace, čili zkrácení trvání spánku, poruchy dýchání související se spánkem zejména tzv. spánková apnoe, dále syndrom neklidných nohou (projevující se někdy až nesnesitelnou bolestí), nadměrná denní spavost a parasomnie. Zde jde o takové jevy jako je náměsíčnost, porucha chování v REM fázi spánku a další.

Jak souvisí spánek, respektive jeho nedostatek s civilizačními chorobami, jako je cukrovka, obezita či vysoký tlak?

Ve všech případech přispívá ke zhoršení těchto chorob. V případě nedostatku spánku se uvolňuje méně hormonu leptinu, který potlačuje hlad a dovoluje nám v klidu spát při krátkém spánku jsme před hladem chráněni kratší dobu. To může kromě silnějšího pocitu hladu vést k přibývání na váze. Vyšší krevní tlak zase může souviset s vyšší aktivací sympatického vegetativního nervstva při nedostatku spánku.

Škodí organismu přerušovaný spánek, například je-li muž prostě „nucen“ v noci vstát?

V podstatě nikoliv. Pokud po návratu do postele člověk hned opět usne a je-li to třeba třikrát za noc, nevadí to. Pokud ale bude spánek přerušen desetkrát i vícekrát za noc, pak už nejde jen o diskomfort, ale o škodlivý jev a je třeba jej řešit, zpravidla ve spolupráci více lékařských oborů.

Ve snaze za každou cenu usnout se lidé uchylují k lékům a i lidovým léčivům. Neužívá se těchto prostředků v poslední době příliš?

Množství spotřebovaných léků nesledujeme, ale obecně lze říci, že léky „na spaní“ se v některých případech nadužívají a někdy i zneužívají. Naproti tomu lidovou medicínu, jako například čaj z meduňky nebo z třezalky lze doporučit. A především: ten, kdo má potíže se spaním, respektive s usínáním, na to nesmí usilovně myslet. To vede k rozrušení a spánek to nepřivolá, spíše naopak. Je třeba myslet na jiné věci, na něco pozitivního.

Někteří lidé si naříkají na potíže se spánkem při změně času. Má to reálné zdůvodnění?

Je to přísně individuální. Obecně se dá říci, že je to otázka zvyku, dva tři dny a už o té změně zpravidla nevíme.