Dalšími uchazeči o pronájem byl projekt Post Bellum a Nadace Charty 77. O nájemci vily se rozhoduje už od povodní v roce 2002.

Pro pronájem bylo 23 z 25 zastu­pitelů, jeden byl proti a další se zdržel. „Myslím si, že i pro druhou společnost bychom v Praze 1 mohli najít vhodný prostor. Odvádí hodně dobrou práci," řekl starosta Oldřich Lomecký (TOP 09). Vítězný projekt nabídl asi o 240 tisíc korun vyšší nájem než Post Bellum, podle Lomeckého hrála cena ve výběru minimální roli. Ve smlouvě je zahrnuta také každoroční valorizace nájmu.

Nadace chce začít fungovat ve vile hned po skončení rekonstrukce. „Myslíme si, že některé části programu lze realizovat v podstatě okamžitě. Werichovu vilu je podle mě možné otevřít do tří měsíců (po skončení oprav)," řekl ředitel nadace Jan Smetana. Nadace počítá s vlastními investice do interiéru za tři až pět milionů korun.

„Fetiš Werichovy vily"

Zastupitelé se v úterý usnesli, že pro Prahu 1 je výhodnější smlouva na deset let s opcí dalších deset let než původně navrhovaný dvacetiletý pronájem. Radní Jan Votoček (TOP 09) téma označil za „fetiš Werichovy vily". „Nelíbí se mi projekt nadace, podporoval jsem Post Bellum. Objevil se i zajímavý návrh na vytvoření Literárního domu," řekl v diskusi zastupitelů Votoček. Podle radního Ivana Solila (ČSSD) jde o jeho osobní názor, nikoliv o stanovisko koalice TOP 09, ODS a ČSSD.

Už v dubnu 2008 Praha 1 rozhodla, že vilu získá na 40 let Nadace Jana a Medy Mládkových za jednorázové nájemné 23,8 milionu korun a dále za symbolickou korunu denně. Nadace měla vilu na své náklady opravit. Nové vedení radnice se po volbách v roce 2010 rozhodlo smlouvu nepodpořit a vilu opravit na vlastní náklady. S nadací poté připravovalo uzavření nové smlouvy, zastupitelé Prahy 1 ji ale odmítli schválit a rozhodli o vypsání nového výběrového řízení.

Praha 1 vloni vypsala anketu mezi obyvateli. Její výsledek sice není závazný, lidé ale rozhodli stejně jako výběrová komise, která také doporučila projekt Musea Kampa. Hlasovalo více než 9500 lidí, z Prahy 1 bylo 307 z nich.

Stálá muzejní expozice

Projekt Musea Kampa počítá se stálou expozicí, která bude kromě Osvobozeného divadla a jeho protagonistů věnována také básníku Vladimíru Holanovi. Vybudovat by se měla stálá expozice, knihovna a badatelna, prostor pro přednášky a projekce v podkroví a prostory pro dočasné výstavy ve sklepě. Využít chce nadace i zahradu, její velkou část ale připojí k okolnímu parku.

Muzeum očekává, že vilu ročně navštíví až 35 tisíc lidí, z nichž asi třetina budou školáci. Budova potřebuje rekonstrukci. Na objektu se podepsala ničivá povodeň z roku 2002. Velká voda tehdy zaplavila značnou část domu a její následky doposud nebyly odstraněny. Nezbytných úprav se dočkala jen fasáda a střecha domu. Plánované opravy budou stát kolem 30 milionů korun, staveniště by mělo být předáno v březnu či dubnu a opravy pak budou trvat deset měsíců. Úprav se dočká i okolní park Kampa.

Vila stojí nedaleko Lichtenštejnského paláce na Kampě. Pochází z počátku 17. století a původně v ní byla koželužna. Herec a dramatik Jan Werich zde žil se svou rodinou od roku 1945 až do své smrti v roce 1980.

Ve Werichově vile na Kampě bydleli Dobrovský, Werich i Holan

Werichova vila na Malé Straně v Praze.Výběr informací o takzvané Werichově vile na pražské Kampě:

Vila stojí nedaleko Lichtenštejnského paláce na Kampě. Dům pochází z počátku 17. století a původně byl koželužnou. V domě se mimo jiné odehrává děj románu Vladimíra Neffa Třináctá komnata.

Od roku 1761 byl dům majetkem rodu Nosticů, u nichž pracoval jako vychovatel český buditel Josef Dobrovský. Když v roce 1798 onemocněl, nabídl mu hrabě Bedřich Jan Nostic léčebný pobyt v domku, který nechal pro něj upravit. Dobrovský zde bydlel až do roku 1803.

Po Dobrovského odchodu byl objekt přestavěn na klasicistní dům podle plánu pražského architekta a stavitele Ignáce Palliardiho. Vilu užívali Nosticové až do roku 1918, kdy přešla do vlastnictví státu.

V letech 1929 až 1940 ve vile bydlel vědec, historik a autor četných pragensií Zdeněk Wirth.

Herec a dramatik Jan Werich zde žil se svou rodinou od roku 1945 až do své smrti v roce 1980. V období 1948 až 1968 v domku bydlel také básník Vladimír Holan.

Od roku 1985 dům obývala Anna Havránková – Slavíčková (z rodu malíře Antonína Slavíčka). Do vily se ale po katastrofálních povodních v srpnu 2002, které vilu zdevastovaly, už nevrátila.

Pražská radnice se vilu snažila pronajmout ve třech výběrových řízeních. V prvním zvítězila společnost Colly, radnice však v listopadu 2005 soutěž zrušila, protože nebyla v souladu se zákonem o zadávání zakázek. Druhé řízení se mělo uskutečnit v červnu 2007, po týdnu ho ale zastupitelstvo opět zrušilo. Vilu nakonec získala za jednorázové nájemné 23,8 milionu korun a dále za symbolickou korunu denně do pronájmu na 40 let v dubnu 2008 Nadace Jana a Medy Mládkových s plánem zřídit v domě kulturní stánek věnovaný odkazu Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Vladimíra Holana.

Nové vedení radnice, které vzešlo z voleb v roce 2010, se ale na konci května 2011 rozhodlo smlouvu nepodpořit a vilu opravit na vlastní náklady. Později Praha 1 chtěla s nadací uzavřít smlouvu za zmíněných podmínek, jednání ale skončila bez výsledku a na podzim 2013 městská část rozhodla o vypsání nového výběrového řízení. Do něj se kromě Nadace Jana a Medy Mládkových přihlásily i organizace Post Bellum a Charta 77.

Výběrová komise sice loni v únoru doporučila jako nejlepší projekt Nadace Jana a Medy Mládkových, zastupitelé ale v březnu pronájem neschválili. Na podzim pak radnice vypsala anketu, ve které také zvítězila nabídka Medy Mládkové. V úterý pak zastupitelé Prahy 1 schválili pronájem Werichovy vily nadaci Jana a Medy Mládkových za 600 tisíc korun ročně.