Důvodem je prý nevypovězení nájemní smlouvy mezi Prahou a firmou Pražské vodovody a kanalizace (PVK), jejímž jediným akcionářem je zahraniční společnost Veolia Voda, na provozování pražské vodovodní infrastruktury pro období 2013 2028.

Sdružení před časem předalo primátoru Tomáši Hudečkovi petici s požadavkem vypovědět tuto smlouvu. 19. září ji na svém zasedání vzalo zastupitelstvo hlavního města na vědomí. Přesto pro samotné vypovězení smlouvy hlasovali krátce před půlnocí, tedy bez přítomnosti veřejnosti a novinářů, pouze tři zastupitelé za KSČM. Návrh tedy neprošel.

Dotace na čistírnu odpadních vod

Co to podle sdružení může znamenat? Jednak prý definitivní ztrátu možnosti, že by EU poskytla hlavnímu městu šestimiliardovou dotaci na pro výstavbu Ústřední čistírny odpadních vod. Je totiž proti unijním pravidlům finančně podporovat soukromou společnost. Přesto Praha musí nejpozději do roku 2017 pod hrozbou sankcí splnit ekologické limity ohledně obsahu dusíkatých látek ve vypouštěných vodách. Pokud se tak nestane, hrozí jí od České inspekce životního prostředí pokuta 500 tisíc až milion korun denně a další sankce od Evropské komise. „Dalších 500 milionů korun ročně vykazují PVK coby roční zisk za provozování pražské vodovodní sítě, což do roku 2028 činí částku 7,5 miliardy korun. Plus dalších deset tisíc navíc pro každého Pražana za vodně a stočné do téhož roku," shrnulo sdružení.

Proč tedy na své zářijové schůzi zastupitelé hlavního města nevypověděli smlouvu mezi Prahou a PVK, která sebou podle sdružení přináší takové komplikace? Bylo cílem vyhnout se případné arbitráži, kterou by mohlo zapříčinit znění tak zvané rámcové smlouvy, podepsané už v roce 2004? „Rámcová smlouva, která je platná a účinná, předjímá zachování stávajícího uspořádání na úseku provozování vodovodů a kanalizací, tedy existenci smluvních vztahů mezi hlavním městem, Pražskou vodohospodářskou společností a Pražskými vodovody a kanalizacemi a současně poskytuje společnosti Pražské vodovody a kanalizace právo provozovat vodohospodářský majetek hlavního města Prahy až do konce roku 2028," vysvětlila ředitelka komunikace a marketingu PVK Marcela Dvořáková.

Nevypověditelná smlouva?

„K procesu uzavření Rámcové smlouvy, respektive nájemní smlouvy se v minulosti vyjadřoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který neshledal na straně hlavního města Prahy žádné pochybení v rámci procesu jejího uzavření. Společnost PVK plní řádně veškeré závazky plynoucí z uzavřené rámcové smlouvy a smlouvy o podnájmu a podmínkách provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví hlavního města," doplnila Dvořáková.

Sdružení se tedy zřejmě marně dožadovalo ukončení vesměs nevypověditelné nájemní smlouvy, k jejímuž prodloužení do roku 2028 se Praha zavázala ve smlouvě rámcové z roku 2004. Primátor Hudeček připomněl, že alespoň část zisků, které kvůli údajně nevýhodným smlouvám mezi Prahou a PVK z roku 2004 „tekly" do zahraničí, se podařilo zastavit. Na začátku letošního listopadu končí smlouva o podnájmu, nájmu a provozování úpravny vody Želivka a vodních zdrojů Želivka a Káraný.

Miliony z vodohospodářského systému tak mají nově plynout do městské kasy, respektive do dvou městských dceřiných společností.

Hudeček také zmínil, že městská rada už ke konci července schválila zahájení rekonstrukce čistírny odpadních vod, přičemž se jí podařilo vyjednat snížení výdajů na výstavbu nové vodní linky na 5,8 miliardy korun. Tuto částku má hlavní město získat z poplatků za vodné a stočné, které prý bylo již předchozím navýšením ceny upraveno tak, aby vznikla dostatečná rezerva na tuto stavbu.