Dlouhodobou nezaměstnaností jsou postiženy zejména oblasti na jihu Evropské unie. Z 265 regionů je na tom nejhůře španělská autonomní oblast Ceuta s mírou 22,9 procenta.

Ve dvacítce regionů s nejnižší mírou Českou republiku zastupuje pouze Praha. Z dalších regionů jsou nejblíže Střední Čechy na 64. místě. Mezi dvacítkou regionů s nejnižší dlouhodobou nezaměstnaností je polovina z Německa, čtyři z Británie, tři ze Švédska a dva z Rakouska.

Špatná situace je téměř ve všech regionech Řecka. Z dvaceti nejpostiženějších regionů v celé EU je deset z Řecka. Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost je také v autonomních oblastech Španělska, na Kanárských ostrovech, v Andalusii a v Kastilii La Mancha, ve třech zámořských územích Francie a italské Kalábrii a Sicílii. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti převyšuje deset procent ve 42 evropských regionech. Patří mezi ně i Střední a Východní Slovensko, ale také Brusel.

V České republice loni míra dlouhodobé nezaměstnanosti klesla na 2,7 procenta ze tří procent v roce 2013. Před deseti lety to bylo 4,3 procenta. Na poklesu se příznivě podepsal růst české ekonomiky v posledních letech. Tuzemská dlouhodobá nezaměstnanost je osmá nejnižší v EU, v celé unii je téměř dvojnásobná (5,1 procenta).

Problémy mají dělníci i prodejci

Mezi dlouhodobě nezaměstnané v Česku loni patřilo 141 tisíc osob. Většina z nich (107 tisíc) v posledních osmi letech pracovala. Lidí, kteří nikdy nepracovali nebo práci ukončili před více než osmi lety, bylo 34 tisíc .

Se svým pracovním uplatněním mají problémy zejména lidé, kteří původně vykonávali dělnické profese nebo pracovali ve službách a obchodu. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými je 25 tisíc pomocných pracovníků a 20 tisíc bývalých pracovníků ve službách a prodeji. K hranici 20 tisíc lidí se blíží i počet nezaměstnaných opravářů a řemeslníků.

Ekonomové upozorňují, že dlouhodobá nezaměstnanost snižuje šance uchazečů o práci. Podle psychologů navíc mnozí ztrácí naději a pracovní návyky, kromě toho jejich znalosti a dovednosti rychle zastarávají.