Až by se skoro chtělo říct: pacienti, vyvarujte se v Praze mrtvice nebo infarktu. Okamžité umístění v iktovém centru nebo na metabolické jednotce totiž nemusí být takovou samozřejmostí, jak by se snad ve 21. století a v hlavním městě země uprostřed Evropy předpokládalo. Vypadá to na nedostatek specializovaných lůžek i odborného personálu. Nebo je problém někde jinde?

Slova ředitele záchranky Zdeňka Schwarze, který na nesnáze vytrvale upozorňuje, jeho partneři - v tomto případě spíš oponenti - odmítají. Z jejich pohledu není problémem přijímání pacientů (Schwarzův tým hovoří o konkrétních případech, kdy lidé potřebující rychlou pomoc strávili v sanitce i desítky minut, než se pro ně podařilo najít volné lůžko), ale fakt, že si Schwarz kandidující do Senátu dělá z tématu předvolební kampaň - a kvůli tomu prý překrucuje skutečnost.

Také v očích ministerstva je Černý Petr na straně vedení záchranky: to by mělo více komunikovat v rámci resortu a nevytahovat problém na veřejnost. Naopak na Schwarzovu stranu se postavil primátor Prahy Tomáš Hudeček, podle něhož ředitel záchranky má jeho důvěru.

Nechyboval nikdo

Ve středu se k pětici zásahů, o nichž záchranka minulý týden informovala - včetně předávání pacienta až po dvou hodinách - vyjádřila i komise ustavená ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem. Závěr? Nikdo nebude potrestán; v pětici případů, prezentovaných jako odstrašující příklad, nikdo nechyboval. Ani na straně nemocnic, ani u záchranářů.

Verdikt je tedy jednoznačný: k pochybením nedošlo a pacienti nebyli ohroženi na životě. Záchranka ostatně nárok na okamžité umístění pacienta v život ohrožujícím stavu do nejbližší nemocnice ani neuplatňovala.

Schwarz nicméně vrtí hlavou. Trvá na tom, že k porušení zákona došlo - nejméně v jednom z prezentovaných případů - a zatím to nikdo nevysvětlil. Zvažuje prý možnost obrátit se na nezávislý soud. Ředitel pražských záchranářů navíc naznačil, že komise neměla kompletní informace - má prý zprávy o tom, že nebyly přehrány všechny záznamy komunikace záchranářů s nemocnicemi.

Ministerská komise naopak dospěla k závěru, že kompletní informace neměla veřejnost. Od záchranářů. Jejich údaje skutečně mohly vyvolat znepokojení občanů - problém ale podle závěrů komise nespočívá ve zdravotnickém systému ani v jednání konkrétních lidí. Je prý v tom, že záchranka neuvedla správné a kompletní informace. Například chyběl údaj o tom, že se jednalo o psychiatrického pacienta, který byl agresivní a odmítal ošetření.

Příběh pacienta s cévní mozkovou příhodou

Zdá se, že se panující poměry bude mapovat i soud. Konkrétní příběh pacienta s cévní mozkovou příhodou, který v osm hodin večer došel do sanitky po svých, ale poté částečně ochrnul, představil ve středu veřejnoprávní Český rozhlas Radiožurnál - s tím, že rodina zvažuje žalobu. A to právě kvůli přístupu nemocnic.

Osmasedmdesátiletý muž mohl podle příbuzných mít nyní podstatně lepší kvalitu života, kdyby lékaři udělali víc. Trvalo ale dlouho, než se seniorovi dostalo potřebné péče. Ze zveřejněného záznamu komunikace posádky záchranky s dispečinkem vyplývá, že Na Bulovce lékařka poslala pacienta do specializovaného centra s tím, že potřebuje ředit krev. Nemocnice má jasno: pacient s touto diagnózou měl být vezen rovnou na iktové centrum.

Dispečerka záchranné služby ale následně dostala pokyn od neurologa vinohradské nemocnice, že by měla být provedena další vyšetření, která může udělat Bulovka; lékař také vyjádřil domněnku, že vysoce specializovaná péče možná ani nebude potřebná. Oficiální stanovisko nemocnice zní: všech pět specializovaných lůžek bylo aktuálně obsazených, a tak došlo na uplatnění požadavku: přesměrovat pacienta do jiného iktového centra.

Ne každá rodina má elán pouštět se do boje

Sanitka s pacientem, která mezitím vyjela směr Vinohrady, tedy udělala čelem vzad. Při návratu se ale dočkala dalšího odmítnutí - tentokrát s argumentem, že nefunguje tomograf (byť výpadek CT musí nemocnice záchranářům hlásit a ti takové oznámení nedostali) a není volné lůžko.

Nakonec pacient přijat byl - trvalo to ale půl druhé hodiny. A ještě další prostoje prý přecházely vyšetřením a zahájení léčby. Tvrdí to alespoň příbuzní; podle slov dcery Pavlíny šlo o další dvě hodiny. Mínění rodiny je jasné: pravostrannému ochrnutí těla se možná dalo předejít, kdyby pomoc byla rychlejší…

Podobných situací mají záchranáři zmapováno více - podle Schwarzových slov je komunikace záchranářů s nemocnicí někdy přímo ukázkovým příkladem hledání důvodů, proč přijetí pacienta odmítnout - ne vždy ale mají informace o tom, jak vše nakonec dopadlo. A také - ne každá rodina má v tíživé situaci elán pouštět se do boje.

Čtěte také: S dalším pacientem jsme čekali dvě hodiny, stěžuje si záchranka