V jakém stavu jste před rokem přebíral majetek Prahy 6. Byly podle vás některé smlouvy nevýhodné?

V městské části dvacet let vládla ODS s podporou sociální demokracie a předpokládat, že zde nevznikly klientelistické vazby, by bylo naivní. Majetkovou část jsme přebírali s tím, že je víceméně rozprodaná. Co se týče zbývajícího bytového fondu, je v současnosti využíván dvěma základními způsoby: jedním je pronájem bytů za komerční ceny pro zajištění adekvátního příjmu pro městskou část, druhým je pronájem za regulované ceny pro obyvatele z řad učitelů, policistů a dalších. Přepracovali jsme pravidla, která byla nastavena z dřívější doby, aby byla co nejvíce transparentní a zároveň nekomplikovaná.

Jakou zastáváte strategii v otázce privatizace bytů?

Naším cílem je mít vyrovnané hospodaření v běžných výdajích bez dalšího prodeje majetku. Městská část odprodala od roku 1995 řádově 16 tisíc až 18 tisíc bytů. My jsme jich letos prodali dvanáct. Šlo jen o zbytkový majetek, který díky svému stavu a dalším okolnostem nebylo pro Prahu 6 výhodné dále držet. Snažíme se, aby zbývající byty, které sice některé původně byly určeny k prodeji, zůstaly zachovány pro pronájem.

Je situace v případě nebytových prostor lepší?

Tam je bohužel základní problém, že Praha 6 od roku 1999 nevalorizovala nájmy. To znamená, že nájmy i v atraktivních městských nebytových prostorech jsou o 40 až 50 procent nižší, než je zde jinak běžné. Navíc jsou vázány smlouvami v mnoha případech i na patnáct let dopředu.

Byl to případ i oblíbené restaurace Grosseto, o které se v této souvislosti na jaře velmi ostře diskutovalo?

Ano, z pohledu výše nájmu to byl ten případ, teď ale řeším i další oblíbenou restauraci Potrefená husa nedaleko Vítězného náměstí. Například už v roce 2010 měla prodloužen nájem od roku 2016 do roku 2030. O tom ať si udělá názor každý sám. Samozřejmě řeším nesrovnalosti tím, že se snažím dopracovat k reálnému nájmu pro daný prostor.

Kolik podniků podle vás má v Praze 6 podobné nájemní smlouvy?

Týká se to bohužel celé řady podniků. Pokud mám být upřímný, v Praze 6 jsou jenom méně výhodné až nevýhodné nájemní smlouvy směrem k pronajímateli. Samozřejmě existují i smlouvy, které byly soutěženy veřejnou nabídkou, tam potom nájemné dosahuje adekvátní částky.

Jak bude dlouho trvat, než se zrevidují tyto smlouvy?

Už uzavřené smlouvy se většinou obnovují po pěti letech. Takže proces bude trvat do pěti let. Pokud byla smlouva uzavřena na dobu, která ještě nenastala, dají se usnesením rady změnit její parametry.

Neobáváte se, že odtud po vašich změnách restaurace a kavárny postupně odejdou?

Nyní postupujeme tak, že všechny nebytové prostory, které máme k dispozici, vyhlašujeme na úřední desce k pronájmu a zatím se nám daří pronajmout úplně vše. Nechci ale, aby to vypadalo, že mám něco proti našim nájemcům. Chápu, že návratnost investic například v restauračním provozu je velmi dlouhá. Chceme samozřejmě podporovat podnikání a nabídku poskytovaných služeb, ale mělo by to být za podmínek přijatelných pro obě strany.

Na jaře letošního roku jste vypověděli smlouvu nájemci usedlosti Ladronka, která leží uprostřed velmi využívaného parku. Proč?

Hlavním důvodem bylo neplnění podmínek smlouvy ze strany nájemce. Navíc rekonstrukce usedlosti Ladronka stála 120 milionů korun, v současné době je po opakovaném snížení nájemného na základě požadavku nájemce pronajatá za 510 tisíc korun ročně. Když se podíváte na výkazy firmy, která tam hospodaří, osm let každý měsíc pravidelně prodělává 200 tisíc korun. Dnes už je 18 milionů korun ve ztrátě.

Novým nájemcem by měla být městská společnost SNEO, jaké změny plánujete?

Městská část budovala Ladronku jako centrum volnočasového areálu, který má kapacitu 20 tisíc lidí. A určitě nebylo záměrem mít tam luxusní restauraci, do které moc lidí nechodí. Měl by sloužit lidem, kteří tam sportují a tráví volný čas. Tomu by měla být přizpůsobena i skladba provozu usedlosti.

Co konkrétně by se mělo změnit?

Prostor by se měl více otevřít do atria. Chceme tam pořádat volnočasové akce, divadelní představení nebo svatby, ale také vybudovat zázemí pro lidi, kteří si sem jdou zasportovat. Do půl roku předpokládám, že zde začneme fungovat.

Dalším diskutovaným tématem mezi Pražany je i nejistá budoucnost zeleně kolem vodní nádrže Džbán. Jaká je aktuální situace?

Okolní pozemky byly v minulosti přeprodány soukromému investorovi ne úplně standardní cestou. My se v současnosti snažíme prosadit na Magistrátu hlavního města Prahy, aby je vykoupil zpátky s tím, že by se na tom mohla částečně podílet i Praha 6. Záleží nám na tom, protože po Ladronce, která je už dnes přetížená a leží v zástavbě, druhý volnočasový areál chybí.

Vedou se už s majitelem konkrétní jednání?

Ano, jednání jsou poměrně tvrdá, Praha 6 nemůže koupit takto rozsáhlý pozemek bez souhlasu hlavního města. Na toto téma jsem už jednal s primátorkou Adrianou Krnáčovou a dostalo se nám její podpory. V současnosti další postup řeší na magistrátu radní Libor Hadrava. Dostali bychom do užívání část pozemků, kde by vznikl nový přírodní areál.

Radnice letos připravila na Ladronce běžeckou školu. Podle kritiků se však jednalo o nákladný a nepříliš efektivní projekt. Jak ho zpětně hodnotíte?

Běžecká škola patřila mezi akce, kde jsme se snažili pořádat pod hlavičkou městské části pravidelnou formu cvičení. Jedno běhání vyšlo na částku kolem 15 tisíc včetně DPH. V této částce bylo zahrnuto kromě organizace, propagace a instruktorů i hlídání odložených věcí a občerstvení účastníků v podobě poskytnutí iontového nápoje. Konečnou cenu nákladů ovlivnil například i fakt, že na Ladronce zatím chybí zázemí. Jestliže pak organizátor musí na každý den akce vše nechat přivézt a zase odvézt, tak i to projekt prodražuje. Nejvíce navštěvovaná byla v červnu. Přes prázdniny byla škola přerušena a na podzim už se návštěvnost nevrátila, jak jsme si představovali. Celkově ale běžeckou školu hodnotím pozitivně.

Tradiční vánoční program v Praze 6 se stěhuje pryč z Vítězného náměstí. Jaké jste měli k přesunu důvody?

Celou akci jsme přestěhovali na takzvané Náměstíčko mezi ulicemi Wuchterlova a Kafkova, protože konec Dejvické ulice u Vítězného náměstí se nám nezdál být úplně vhodný. Stále ale zvažujeme, že by zde mohlo vzniknout přes zimu kluziště pro bruslaře. Nicméně máme problémy s dostatečným příkonem elektřiny a bylo by to finančně náročné. Samotný program přes Vánoce organizuje místostarosta Jan Lacina a myslím, že to bude pěkné.

Budou platit zvýšená bezpečnostní opatření, která se všeobecně v metropolích přijímají po teroristických útocích v Paříži?

O víkendu jsem se účastnil rozsvěcení hned tří stromů: v Břevnově, Vokovicích i na Vítězném náměstí a mimo standardní přítomnost městské policie jsme žádná mimořádná opatření nepřijali. Často se jedná spíše o sousedská setkání, kde se většinou lidé mezi sebou znají. Prahu 6 stále považuji za bezpečnou část.

Čtěte také: Rada Prahy 6 má po vyloučení Strany zelených nově rozdělené kompetence