Už existující zákon o obcích a občanský zákoník mluví o tom, že starosta by měl pečovat o obec jako řádný hospodář, aby svou péčí nezpůsobil obci škodu. Když k chybě případně dojde, má se ji snažit zmírnit. Není však výslovná povinnost, aby se našel viník a škoda se na něm vymáhala. A právě to má případný návrh změnit.

Jak Pražskému deníku potvrdil mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka, měla by podle nynějšího návrhu, přibýt jasně definovaná povinnost. Takový krok se zamlouvá i občanské sdružení Oživení, které se problematikou odpovědnosti vůči obci dlouhodobě zabývá. „My podobu zákona vítáme, protože je tam explicitně stanovena povinnost vymáhat škodu," prozradila Andrea Kohoutková z Oživení.

Sdružení se podle Kohoutkové z několikaletých zkušeností zdá, že ačkoli „škodnou v obci" by měla už nyní vedení radnic hledat, mnohdy se tomu tak neděje. Občas člence Oživení připadá, jako kdyby pro města a obce takovéto současné zákony o správném hospodaření neexistovaly. Viníky totiž nehledají.

Trestní oznámení na radní

Sdružení se proto snaží obce oslovovat, aby vypátraly odpovědnou osobu. Několikrát i podalo bez výsledku trestní oznámení na radní, aby začali konečně jednat v té věci. Častokrát se totiž členům samosprávy nechtělo po nikom pátrat.

S povinností by však měl být se zahálením konec. I někteří starostové pražských městských částí takový směr vítají. „Považuji tento krok za správný. Pravidla musí být jednoznačná, způsobená škoda i konkrétní vina musí být řádně prokázána. Jistě není správné, že za rozhodnutí, která majetkově poškozují městskou část, nenese nikdo osobní zodpovědnost," řekl Jiří Štyler, starosta Prahy 11.

Další starosta, Milan Wenzl z Prahy 15, prozradil, že povinnost přinutí představitele obce k důslednější práci a kontrole při přípravě a podepisování smluv samozřejmě za pomoci právníků.

Menší pochopení u starostů

Podle starostů jedenácté a patnácté městské části by se díky zákonné povinnosti měli představitelé obce více zajímat o to, co schvalují a jaké kroky podnikají. Více starostů však hledí na připravovaný návrh s menším pochopením.

Jednou z jejich obav je, že se jako chyba bude moci brát všechno, což může celé fungování samosprávy zdržovat. Podle starostky Zličína Marty Koropecké bude těžké vyhodnotit, že starosta či zastupitelstvo pochybilo. „Ten, kdo to bude posuzovat, se na problém bude dívat subjektivně," řekla Koropecká.

Kupříkladu městská část přistoupí ke kroku, který ji nemusí přinést tolik peněz do rozpočtu, ale může být i tak výhodný pro obyvatele dané lokality. Někdo jiný však může krok vnímat opačně a pak by mohlo dojít ke střetu.

„Nedovedu si ale představit, že starostové či celá zastupitelstva potom budou trávit víc času po soudech, kde budou zdůvodňovat, proč v rámci investic rozhodovali tak, a měli přitom jinak," uvedla starostka.

Politické rozhodnutí, či pochybení?

Podobným směrem šly úvahy Radka Vondry, starosty čtrnácté městské části. Neexistuje podle něj způsob, jak v zákoně přesně a nenapadnutelně oddělit, kdy se v tom či onom kroku jedná o politické rozhodnutí a kdy o pochybení.

Zároveň je podle Vondry, ale i jiných starostů třeba si uvědomit, že už nyní by měli lidi v čele obce o ni pečovat jako správný hospodář. Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1, k tomu přidává, že ne vždy je třeba hledat viníka. Nebrání se tomu, že má smysl vymáhat škodu, pokud byla způsobena.

Současně však dodává, že vymáhání může být i kontraproduktivní, jestliže jsou kroky vymožení částky dražší než samotná pohledávka. Podle sdružení jde však často jenom o vytáčky radních. Když prý upozorňovali už v minulosti radnice, aby hledaly viníka, často se sdružení dostalo podle Kohoutkové zamítavé odpovědi.

Obavy z nákladů soudního sporu

Důvody byly, že pro obce je takový krok neefektivní, protože by musely podávat žalobu, ze které se rodí obava, že by radnice neunesla náklady soudního sporu. „Vnímáme to jako výmluvy," sdělila Kohoutková.

Proto jako sdružení přijímají kladně všechny případy, kdy se obec rozhodne s viníkem chyby vypořádat. Jako příklad dává Kohoutková Prahu 2. Městská část se loni rozhodla vymáhat částku tři sta tisíc korun po bývalém starostovi Jiřím Paluskovi. Důvodem bylo to, že se měl politik provinit tím, že zadal stavební práci jiné firmě, než která vzešla z výběrového řízení.

Paluska loni dobrovolně uhradil částku okolo 33 tisíc korun, o zbytek se pak obrátila městská část na soud.