Radniční domy v centru města devět let pustly. Nyní se do nich vrátí život

Cílem projektu, který nese název Kreativní klastr Praha, je vznik místa, kam mohou lidé chodit pracovat, vzdělávat se, navštěvovat přednášky, zapojovat se do komunitních projektů či jednoduše jen relaxovat.

Už v současné době využívá hlavní město částečně prázdné prostory v radničních domech pro tuto činnost. Vedle nepravidelných jednorázových akcí typů Designblok či Famufest využívají část bloku také Umělecko-průmyslové muzeum a Skautský institut.

Město si nevědělo rady

Skautský institut, který v domu U Zlatého prstenu funguje necelý rok, zde podle jeho ředitele uspořádal na 250 akcí, na které přišlo okolo 10 tisíc lidí. Skauti budou v domě i nadále, jen k nim se svými aktivitami přibudou další organizace, kupříkladu Národní galerie, Městská knihovna či Univerzita Karlova, která se na vzniku klastru podílí společně s Prahou a Institutem plánování a rozvoje (IPR).

Výhodou místa je, že při přípravě dané akce si mohou lidé v domě navzájem pomoci, inspirovat se, společně se obohatit díky tomu, že mají společný prostor. Vznikne tak určitá komunita.

„S využitím těchto domů jsme si nevěděli rady. Byl zde monumentální projekt na vytvoření luxusních bytů, který jsme zavrhli. Nyní je zde tento projekt, který má přitáhnout lidi s talentem," řekla pražská primátorka Adriana Krnáčová. Podle ní není potřeba budovy zásadně rekonstruovat, aby sloužily plánovanému účelu.

Projekt kulturního klastru vychází ze závěrů nového Strategického plánu. Ten ve své analýze poukazuje na skutečnost, že Praha nedostatečně využívá svůj kulturní a kreativní potenciál. Zda se klastru daří svůj kulturní potenciál naplnit, vyhodnotí zhruba po roce IPR.

„V letošním roce bude kreativní tým testovat všechny možnosti a zkusí klastr uvést v život. Zhruba za rok se řekne, co funguje a co nefunguje. Potom se rozhodne, zda pokračovat v projektu dál a jak ho případně rozvinout," uvedl Petr Hlaváček, ředitel IPR.

V zahraničí jsou klastry často v industriálních prostorách. Do nich by se případně mohl v budoucnu pražský klastr rozšířit. „Pracujeme na identifikaci budov, které je možné využít podobným způsobem a nebylo třeba do nich investovat velké peníze," prozradila Krnáčová.

Doky a továrny jsou sídly kultury

Inspirací pro vznik kulturního centra v české metropoli sbíralo město v zahraničí, kde už podobné projekty fungují. V maďarské Budapešti vybudovali kulturní místo v bývalém terminálu dálkových autobusů, v Amsterdamu zase vybudovali kreativní klastr v bývalých docích.

„Dobrým příkladem je třeba i Košická Tabačka, která se stala přirozeným centrem pro různá mezioborová setkání a stejně tak by tomu mělo být v Praze," uvedla Krnáčová. Kulturní továrna je i v polské Lodži.

Blok radničních domů u Staroměstského náměstí zejí už devět let prázdnotou. Údržba nevyužívaných domů přišla Prahu na jednotky milionů korun. K domům se řadí také historický Dům U Minuty, z něhož je výhled přímo na Staroměstské náměstí. Původně tam sídlili magistrátní úředníci, kteří se již v roce 2006 sestěhovali do pronajatého Škodova paláce. Za dvacetileté užívání paláce se Praha zavázala zaplatit více než čtyři miliardy korun. Vedení města se kvůli nájemnému s majiteli soudí.

Využití pro chátrající domy se dosud najít nepodařilo. Praha byla několik let vázána smlouvou s módní návrhářkou Blankou Matragi, která před lety vyhrála výběrové řízení a chtěla domy přestavět. Ze záměru ale sešlo. Minulé vedení Prahy se chtělo na dočasném pronájmu domluvit s Uměleckoprůmyslovým muzeem, které své vlastní kanceláře opravuje.

Podle původního projektu měly v komplexu domů vzniknout byty za 900 milionů korun. Památkáři se obávali o osud už tak poničených domů, a tak ze záměru sešlo.