Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozporuplný život obyvatel: 
to je Praha za protektorátu

Praha - Dagmar Evaldová stojí v sokolském úboru před Armádním muzeem na Žižkově. Právě se otevírá výstava 
V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Jednou z částí je také představení osudu jejího otce, který byl popraven za odbojovou činnost za Obec sokolskou.

10.5.2015
SDÍLEJ:

Dagmar Evaldová splnila přání svého otce a stala se i podle svého přesvědčení členkou Sokola.Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Čtvrteční vernisáž výstavy, která potrvá nejméně do konce roku, zahájil křtem knihy Padli na barikádách ministr obrany Martin Stropnický. Poprvé se čtenáři díky této publikaci můžou seznámit 
s rozsáhlým seznamem lidí, kteří se účastnili květnového povstání.

Podzemní depozitář

Kurátoři připravovali výstavu více jak tři čtvrtě roku a odehrává se ve stísněném prostoru bývalého depozitáře muzea. Návštěvníci se do něj podívají vůbec poprvé. Menší prostory mají navodit právě náladu válečných let v protektorátu.

„Výstava zachycuje rozpor mezi navenek poklidnou atmosférou a skrytým napětím. Občané protektorátu žili zdánlivě běžným životem, ale za tím vším se jako černý stín vznášel výčet skutků, které znamenali trest nebo odeslání do koncentračního tábora," připomněl ministr obrany.

Expozice návštěvníkům ukáže několik částí. Začíná přerodem demokratického státu na protektorátní. Okupační režim obyvatele deprimoval a zastrašoval, současně se ale snažili udržet v chodu rozvinutý zbrojní průmysl.

Další části výstavy se věnují třeba radiovému spojení, což byla jedna z klíčových činností odboje, nebo holokaustu, represím a stannému právu. Jsou tu také originální předměty z koncentračních táborů včetně nástrojů, které používali dozorci na mučení vězňů.

Artefakt s příběhem

Návštěvníci uvidí i učebnici italštiny Karla Evalda, kterého věznili i v Gollnowě. Nakreslil si do ní pohled ze své cely. „Mému otci jsme mohli poslat pouze učebnici němčiny, italštiny nebo bibli. Protože se učil latinu, měl k italštině blízko. Do učebnice si psal drobným písmem poznámky a překlady. U jednoho odstavce přidal poznámku Dádě. Tak se mi tehdy říkalo," vzpomíná Dagmar Evaldová. V poznámce jí vzkazoval, aby zůstala nadále přirozeně krásná.

Nejsilnější zážitek čeká návštěvníky v malé místnosti, kde jsou dveře od cel. Pokud si člověk poodhrne okénko do cely, objeví se podobizna Čecha nebo Češky, kteří zahynuli v druhé světové válce. Na zvukové pásku se pak spustí převyprávění jejich posledních dopisů na rozloučenou.

„Tohle je asi moje poslední psaní odtud, jsem zde poslední, čekám každý den obžalobu a pak půjdu k soudu do Berlína. … Jsem v duchu stále s vámi a je mi dobře, při klidném svědomí, pevné víře a mysli, vždyť vím, že budeme brzy všichni pohromadě," uvádí Karel Evald v dopise na rozloučenou.

Setkání potomků

U cel se potkává Dagmar Evaldová s dalším potomkem sokolů. Jde o potencionální neteř Anny Novákové, která tu má také svoji imaginární celu. Anna patřila k sokolům, kteří podporovali parašutisty připravující atentát na Heydricha. Její celou rodinu popravili. Na památku zůstala hadrová panenka, která se dostala do rodiny jejího snoubence.

Osudy zobrazené v celách se týkají například předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše, který napomáhal odboji, parašutisty Oldřicha Pechala, kterého dlouho mučilo gestapo, nebo redaktorky ilegálního časopisu Boj Ireny Bernáškové.

K vidění tam jsou i motáky Josefa Mašína, jednoho z členů legendární odbojářské skupiny Tří králů. Jednou ze zastávek je pietní místnost vybarvená na červeno, na barvu krve. Věnuje se popravám během stanného práva. Další části se věnují protektorátní výrobě, bombardování, Pražskému povstání a takzvanému vyúčtování s Němci.

Příběh Karla EvaldaNarodil se v Praze v rodině zaníceného sokola. Studoval práva 
v Praze, ale v roce 1916 byl odveden a zúčastnil se bojů i na Piavě. Po návratu se přihlásil k sokolskému I. pluku a odjel bojovat na Slovensko o hranice nového státu. Po studiích působil jako soudce na Slovensku, ale po mnichovské konferenci se musel vrátit do Čech. Kvůli aktivní činnosti v Sokolu byl zatčen gestapem a seděl v terezínské Malé pevnosti. Po třetím zatčení v říjnu 1942 se už nevrátil. Jeho dcera vzpomíná, jak se s ní krátce rozloučil a řekl jí, ať se teď ona postará o maminku a že z ní chtěl mít sokolku. Později byl v září 1943 stejně jako jeho bratr Jaroslav odsouzen a popraven. 

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

10.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Při požáru bytu ve Štúrově ulici zemřel čtyřletý chlapec. Policisté spolu s hasiči ohledávali místo požářiště.
AKTUALIZOVÁNO
10

Noční tragédie v Teplicích. Při požáru činžáku zemřelo čtyřleté dítě

Nabíjení elektromobilů Tesla. Ilustrační foto.
4 12

Norsku začínají vadit velké elektromobily, země zavádí daň za Teslu

AKTUALIZOVÁNO

Zaorálek žádá odvolání Janečka: Nejde likvidovat firmy nevyhovující Agrofertu

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek bude žádat v pondělí na zasedání vlády, aby byl odvolán z funkce šéf finanční správy Martin Janeček kvůli údajnému zneužití zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, jak o nich informovala média. Chce, aby odešla také náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Memorandum o lithiu: Sobotka bude žádat doporučení právníků

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si nechá poradit od právníků, jak postupovat s memorandem o lithiu, k jehož zrušení v pondělí večer vyzvala kabinet Sněmovna. Mluvčí vlády Martin Ayrer dnes sdělil, že Sobotka počká, až bude usnesení doručeno na Úřad vlády.

Novinářské eso zabila bomba v autě. Galiziová šetřila kauzu Panama Papers

/VIDEO/ Malta je v šoku. Ostrov známý svou poklidnou, až rodinnou atmosférou, se vzpamatovává z vraždy investigativní novinářky Daphne Caruana Galiziové. K neštěstí došlo v úterý večer, krátce poté co oběť nastartovala svůj vůz. Galiziová, tvrdá kritička maltského premiéra Josepha Muscata si před nedávnem stěžovala na výhrůžky smrtí. 

Katalánská válka nervů, Francie separatistům nepomůže

Katalánský premiér Carles Puigdemont se dostává do svízelné situace. Zatímco stále odkládá – tentokrát na čtvrtek – vyhlášení nezávislosti, byli v pondělí večer zatčeni dva vůdci katalánských separatistů. Katalánci, kteří mají kulturně i jazykově blízko k Francouzům, vzhlížejí k podpoře Paříže. Marně. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení