Řidiči, kteří v předešlém roce prokázali své morální kvality, měli tentokrát možnost pochlubit se svými profesionálními dovednostmi. Jednotlivé soutěžní disciplíny byly zaměřeny na zručnost a cit při ovládání vozidla a na správný odhad. Z pohledu diváka byla nejzajímavější – a z pohledu řidiče patrně nejsložitější – zkouška průjezdu úzkým profilem. V praxi to je případ, kdy například řidič zásobování vykládá zboží a nechá mezi svým vozem a tramvajovými kolejemi velmi málo místa. Pak musí řidič tramvaje dobře odhadovat, nebo vytrvale zvonit a čekat…

Při zkouškách je ovšem úzký profil vyznačen plechovými praporky: pokud je tramvaj ohne, znamená to sto trestných bodů, pokud řidič před nimi zastaví a přitom měl místa dost, je to také sto trestných bodů. S jedním řidičem jsem zažil jeden hladký průjezd (dokonce v oblouku) a jedno ohnutí praporků. Tedy 50 na 50. „Ale v praxi je to jiné, lepší,“ říká pracovník z provozu tramvají DP Antonín Buriánek. „Když tam stojí auto, tak ta jeho hmota dává řidiči lepší představu o skutečných rozměrech, a proto je lépe odhaduje. Těch drobných nehod tohoto typu zase není tolik,“ dodává.

Řidiči jsou vesměs úspěšní v disciplíně přesnost zastavení, a to jak při jízdě v před, tak při couvání. Horší je to s dojezdem na značku pouhou setrvačností. To je opravdu těžká disciplína.

V západní části areálu probíhají zkoušky řidičů autobusů. I tady se couvá, zastavuje u značky nebo projíždí mezi brankami. Nejzajímavější je ale odražení koule na kuželky bez strčení do její podložky (viz foto). Soutěž tedy není nijak samoúčelná, ale prověřuje skutečné kvality řidičů v provozu. Její vítězové se v říjnu zúčastní celostátního finále na polygonu ve Vysokém Mýtě.