Stát tu ale nebude. Realizaci mrakodrapu, proti které se mnoho let bouřili nejen obyvatelé samotného Litochlebského náměstí, zatrhl soud. Potvrdil to jeden z nejhlasitějších odpůrců megastavby - opoziční zastupitel Prahy 11 - Jiří Štyler (HPP11).

„Nejprve nám dal letos v březnu za pravdu Nejvyšší správní soud v Brně a na základě jeho rozhodnutí pak aktuálně Městský soud v Praze musel revidovat své původní stanovisko a zároveň konstatovat porušení zákona ze strany Prahy 11 a magistrátu," shrnul Štyler.

Radnice dle soudního výroku při udělování územního rozhodnutí developerovi Tweelingen nevzala v potaz oprávněné námitky obyvatel sousedních domů. Ti se hrozili především plánované výšky objektu, ale také přílišného zahuštění zástavby, respektive likvidace parku na náměstí, či zvýšení automobilového provozu. Jak podotkl Štyler, hrozilo také zničení pietního místa, tedy výše zmíněného pomníku.

Podezřele nízká cena pozemků

„Záměr stavby stometrového mrakodrapu v parčíku na Litochlebském náměstí nás zaměstnává už pátým rokem. U soudu ovšem zatím neskončil související prodej obecních pozemků pod cenou," připomněl další zastupitel Prahy 11 Petr Lukeš.

Je třeba doplnit, že mezi podklady pro výběrové řízení na prodej obecních pozemků, které měly sloužit k výstavbě mrakodrapu, se nacházel i znalecký posudek, stanovující částku na 1500 korun za metr čtvereční. Jenže nespokojení zastupitelé a občané Prahy 11 nechali zhotovit oponentní znalecký posudek, který ten původní označil za absurdní.

Také cenová mapa nemovitostí určuje cenu metru čtverečního zastavitelného pozemku v této lokalitě na dohled od metra nejméně na 4500 korun. Developerům zde ale byly prodány i pozemky za 11 tisíc korun za metr čtvereční.

Nenápadná změna míry využití území

Lidé, protestující proti výstavbě mrakodrapu zároveň upozorňovali, že bylo podezřele manipulováno s územním plánem právě ve prospěch výstavby mrakodrapu. „Došlo k nenápadné změně míry využití území. V našem případě se z písmene E stalo písmeno K. Díky tomu by mohl investor postavit místo běžné budovy stometrový mrakodrap pro patnáct set úředníků a následně pronajímat téměř trojnásobek podlažní plochy," zavzpomínal Lukeš.

Vedení městské části přitom opakovaně ujišťovalo, že vše proběhlo v souladu se zákonem. Především na jednáních zastupitelstva v uplynulých čtyřech letech. Opozice se ovšem několikrát odvolala a nakonec podala žalobu k Městskému soudu v Praze. Na začátku letošního února se zdálo, že mrakodrap na Litochlebském náměstí stát bude.

Městský soud totiž žalobu smetl ze stolu. Následovala tedy kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a poté již zmíněný verdikt, obsahující mimo jiné i kritiku práce městského soudu. Městský soud v polovině června rozhodl zcela opačně - v neprospěch stavby mrakodrapu. „Stálo nás to stovky hodin času, které by se daly využít podstatně příjemnějším způsobem, ale stálo to za to," vzkázal Lukeš.

Další pozoruhodné momenty v kauze
„mrakodrap na Litochlebském náměstí"

Uspěchané výběrové řízení, šité na míru?

Mrakodrap na Litochlebském náměstí pro 1500 úředníků měl dosahovat výšky 105 metrů a tím měl okolní zástavbu převýšit o neuvěřitelných 75 metrů.Na vypracování architektonické studie revitalizace parku na Litochlebském náměstí a na nabídku ceny bylo dle záznamu z úřední desky městské části minimum času, což konstatovali i oslovení nezávislí architekti. Jak v minulosti opakovaně uvedli opoziční zastupitelé Prahy 11, „vše nasvědčovalo tomu, že výběrové řízení bylo ušito na míru konkrétní firmě."

Koaliční zastupitelé toto však důrazně odmítali. Přesto - trojice přihlášených zájemců nabízela za pozemky cenu jen o něco málo vyšší, než určoval v textu zmíněný posudek (1500 korun za mrtr čtvereční). Vítězná firma za pozemky původně nabízela bezmála 11 milionů korun, přičemž reálna cena tehdy byla dle nezávislých odhadů nejméně dvojnásobná. Druhá firma ovšem před tím ze soutěže nečekaně odstoupila a třetí firma nabídla částku jen o necelých pět tisíc korun vyšší, než stanovoval již citovaný posudek.

Tajemný vítěz výběrového řízení?

V soutěži nakonec uspěla firma Tweelingen. Jak Pražský deník opakovaně upozorňoval, šlo o společnost s akciemi na doručitele, tedy se zcela neprůhlednou vlastnickou strukturou. Navíc nemohla předložit žádné předchozí reference, tedy nikdy žádnou podobnou stavbu nerealizovala.

Zastupitel Petr Lukeš Pražský deník v minulosti informoval o tom, že společnost s údajným sídlem v Dejvicích neměla ani kancelář. „V dejvickém činžáku jsem nenašel ani zvonek. Jen lísteček s názvem Tweelingenu a čtyř dalších neprůhledných firem. Na soukromé schránce," napsal později Lukeš. Doplnil, že zajímavé souvislosti prozradil obchodní rejstřík.

„Jeden ze členů představenstva firmy měl trvalé bydliště na Jižním Městě, jen kousek od bydliště vedoucích představitelů městské části. Další člen představenstva pro změnu trénoval v klubu bojových sportů, který přičiněním vedení Prahy 11 před časem takřka zdarma získal rozsáhlé prostory v jihoměstském kulturáku," vysvětlil Lukeš.

Čtěte také: Kellner má smělé plány. Chystá se postavit Ledního medvěda a mrakodrap