Deníku to ve středu řekl šéf pražské dopravní policie Pavel Švrčula. Bylo to hodinu před polednem u sluncem rozpálené křižovatky u Nákupního centra Eden ve Vršovicích, kde se právě odehrávala praktická část soutěže policistů s bílými čepicemi v řízení provozu. Již XIV. ročníku klání O nejlepšího regulovčíka Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy.

Dva nedobrzdili

Prásk, ozvalo se jen o pár minut později. Hrc, následovala vzápětí další rána. Nehoda! Noční můra každého regulovčíka, tedy policisty řídícího dopravu. Vpředu auto, vzadu další – a mezi nimi ležící motorka. Nevypadalo to pěkně, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Nikomu se nic nestalo – a vidět nebyly ani škody. Aspoň při pohledu na dálku; z chodníku do křižovatky.

Kolega za to nemůže, řekla Deníku jedna ze soutěžících, Radka Novotná. Výkon svého soupeře sledovala – a nevšimla si, že by udělal chybu. Vina, jak potvrzovali i další soutěžící, byla na straně šoférů. „Ten první náhle změnil směr a způsob jízdy, motorkář a druhý řidič nedodrželi bezpečnou vzdálenost," řekla Novotná.

Zásah vítěze

Krátce po střetu v křižovatce přišlo střídání. K soutěži nastoupil Jaroslav Hulvák, jeden z mála přítomných, který se vybavil bílými rukavičkami. „Chodím řídit dopravu už dlouho – a zvykl jsem si; takhle jsou pokyny lépe vidět, vysvětloval muž, který se už před vstupem do soutěže netajil tím, že by to mohlo skončit předním umístěním. Loni byl třetí, předtím pátý. Takže se zlepšuje. A když to zvládne opět o dvě místa, zbývá už akorát prvenství…

Dopadlo to přesně podle propočtu. A po pravdě – i z laického pohledu bylo patrné, že tenhle soutěžící je vskutku želízkem v ohni. Přístupy policistů řídících křižovatku jsou totiž odlišné – a rozdíly v tom, jak si s píšťalkou v ústech a s regulkou v ruce dokážou zjednat respekt (a také jak dokážou pomoci motoristům, kteří se v policejním mávání rukama dostatečně neorientují) může být očividný. Sám Hulvák byl se svým výkonem spokojený. Nějaký problém? Ani ne. Jen zprvu bylo třeba řešit krizovou situaci po nehodě. „Uvolnit ten směr, aby to odjelo, a zprůjezdnit komunikaci," vysvětlil, co je v podobné situaci nejdůležitější.

Kytka a kafe

Vlastní výkon v křižovatce se líbil i Radce Novotné, jež u Edenu přišla na řadu po Hulvákovi. „V pohodě; tady jsou sice tramvaje a chodci a člověk se naběhá, ale je to pro mě lepší než támhle nahoře," ukázala směrem k Bohdalci, kde se odehrávala druhá praktická zkouška zase na jinak řešené křižovatce. „Tam se stojí na horizontu – a hodně řidičů si policisty řídícího dopravu všimne až na poslední chvíli. Myslí si, že když nejdou světla, mají na hlavní automaticky přednost," vysvětlila. A dalším problémem je prý to, že spousta lidí neumí na pokyny policistů reagovat. „Opravdu je to tak padesát na padesát – polovina lidí neví, co znamená, když zvednu nahoru regulku: signál Pozor," řekla Deníku.

To, že je žena, vnímá Novotná při řízení křižovatky jako výhodu. Častěji totiž sedí za volantem chlapi. „A ti zpomalí, aby se podívali – a líp se pak regulujou," směje se sympatická třicátnice v sukni nad kolena, na niž i během soutěže jeden z řidičů zatroubil a zamával. Nabídku k sňatku sice ještě v křižovatce nedostala – ale s květinou už se prý jeden motorista vrátil. „Asi jsem dostala kytku proto, že jsem byla krásná a šlo mi to," podotkla s úsměvem policistka a přidala i další historku: o pozvání k posezení u kávy namísto čichání výfuků v křižovatce. Odmítnutém pozvání…

Zlepšovat se

Ne všichni soutěžící se ale mohou pochlubit podobnými zážitky. „Já se přihlásila, abych si vše oživila, protože se vracím zpátky do výkonu služby poté, co jsem šest let seděla v kanceláři," vysvětlila Martina Křížová – a s uspokojením konstatovala, že oprašování znalosti dopadlo dobře: za svůj výkon se stydět nemusí. Na tom, že se během soutěže chtějí také něčemu přiučit, se pak shodli třeba Jakub Tyl a Daniel Švigár. Toho ale řidič za volantem mercedesu přesvědčil, že ať se policista snaží, jak chce, najdou se motoristé, kteří se chovají po svém. Netrpělivec čtyřikrát cukl autem – a napopáté vyrazil do křižovatky, i když měl ještě zůstat stát!

Šéf jako vzor
Do soutěže o nejlepšího pražského regulovčíka se letos přihlásilo 21 dopravních policistů – až na jediného všichni z oddělení řízení dopravy pražské policie. V teoretické části soutěže prokazovali své znalosti zákonů o policii a o provozu na pozemních komunikacích, praktická část se odehrála v křižovatkách ulic Vršovická x Bělocerkevská a Bohdalecká x Nad Vršovskou horou. Policisté tam museli zajistit plynulost provozu a také reagovat na nestandardní situace – nejenom v podobě zmatkujících řidičů, ale třeba i častých průjezdů houkajících sanitek. Komisaři posuzující výkony soutěžících konstatovali, že uspěli všichni účastníci.

Šéf pražských dopraváků Pavel Švrčula Deníku řekl, že křižovatky ve Vršovicích nebyly pro soutěž vybrány náhodně. Na konci srpna přijedou na stadion Slavie světově proslulí fotbalisté – a lze očekávat, že kvůli davům návštěvníků bude křižovatky v okolí třeba řídit ručně. Soutěž tak znamenala i jakousi zkoušku. Mimochodem – také Švrčula se nechal umluvit, aby si půjčil regulku, píšťalku a výstražnou vestu a sám si zkusil práci v křižovatce. Kdyby soutěžil, o prvním místě by bylo rozhodnuto. Stoprocentně. Léta praxe se nezapřou. Na tom, že se od šéfa mají čemu učit, se shodli všichni soutěžící, kteří jeho výkon sledovali. Do jednoho. A pohled Deníku? Jednoznačný souhlas!