Roman Petrus
- narodil se v roce 1978
- vystudoval obor knihkupec na Integrované střední škole Náhorní v Praze
- pracoval v České centrále cestovního ruchu Czechtourism
- působil v magistrátu jako předseda bytového výboru a pro zdravotnictví a sociální politiku
- starostou Prahy 8 je od podzimu 2014
- je ženatý a má dva syny

Co Prahu 8 nejvíce pálí?

Z mého pohledu jsou to místa, kde potřebujeme, aby se rozhodlo, co na nich bude. Jsou to místa jako Rohanský ostrov, kde magistrát ve spolupráci s developery chtějí něco postavit, ale pořád to trvá. Druhým místem je autobusové nádraží na Palmovce, potom území mezi Ipodecem a Doprastavem, které jsou problémové. Musíme se posunout dál, co s nimi a jak 
s nimi pracovat.

Jaké problémy jsou v dopravě?

Doufáme, že do konce tohoto roku budou vyřešené parkovací zóny, jak nás o tom informuje magistrát. Považuji to za jeden z větších problémů, které máme a které musíme vyřešit, protože doprava v klidu je v tuto chvíli problémová pro Karlín, pro část Libně, pro celé Kobylisy a okolí stanic metra. Je to zhruba polovina obyvatel, kteří jsou dotčeni problémy 
s parkovacími zónami.

Co finanční stránka?

Městská část je hrubě podfinancována. Ale to jsou skoro všechny městské části, ne jen my. Všichni starostové spolu přijímají návrhy, jakým způsobem to vyřešit, aby se to zlepšilo. Každý rok nám chybí něco přes sto milionů, abychom vykryly státní správu. Respektive to, co musíme udělat ze zákona, co nám stát předal a na co nám nedává peníze. Je to obrovská částka, kterou musíme někde získat.

Jaké bylo sestavování rozpočtu?

Prakticky stejné jako u ostatních městských částí. Koalice a opozice si tu vyměnily role, takže jsme vycházeli z konceptů, které nám tu připravila bývalá koalice. První zastupitelstvo bylo 26. listopadu a rozpočet jsme schvalovali v březnu. Během tak krátké doby se nedá připravit stabilní rozpočet, který by byl náš. To uděláme až teď.

S čím jste se potýkali nejvíce 
v rozpočtu?

Tíží nás to, že bývalá koalice vybudovala systém, kdy rozdíl mezi příjmy a výdaji byl tři sta milionů korun. A řešilo se to tím, že se rozprodával majetek, který ale došel a už nemáme co prodávat. 
V pokladně prakticky nic není. To znamená, že nám nezbyde nic jiného, než výrazné úspory a výrazně zvednout příjmy.

Máte už plán, jak?

Budeme jednat s magistrátem ohledně změny dotování městských částí. Jsem podporovatel zvednutí daňové kvóty na daně z nemovitostí. Máme je nejlevnější v celé republice. V případě, že by se to zvedalo o jeden či dva dílky, pomohlo by nám to v rozpočtu. Běžný obyvatel by místo pěti set platil kolem tisícovky ročně. Není to tak hrozné, i když vím, že daně jsou nepopulární. Ale je zvláštní, že lidé v Karlíně platí méně, než na Moravě.

A další příjmy?

Pokud jde o všechny poplatky, nedá se to výrazně ovlivnit. Někdy je prostě neplatí, ale snažíme se to zajistit. Pokud jde o výdaje, snažíme se škrtat, co je nezbytné nutné. Radnice Prahy 8 byla celkem rozhazovačná. Není to jednoduché, protože na to, co dělali nadstandardně, si lidé zvykli. Pak bude velmi těžké vysvětlit, že musíme začít šetřit. Kdybychom to neudělali, za pár let radnice zkrachuje. A vlastně k tomu směřuje, a pak bychom nevykonávali žádné služby.

Které tím konkrétně myslíte?

Je hezké, že radnice vybudovala za stovky milionů šedesát dětských hřišť, ale nám se může stát, že nebudeme mít peníze, abychom je každý rok hygienicky připravili. Tím pádem je nemusíme otevřít. Výhled je velmi špatný a musíme šetřit.

S tím souvisí i stavba nové radnice. Jak to teď vypadá?

Najali jsme si na to společnost Centrum Palmovka, která vyměnila vedení, má krizového manažera, nové právníky a manažeři, kteří mají technický dozor. Tito lidé vyjednávají s Metrostavem o tom, jak dál posunout smlouvu, aby splňovala všechny zákonné předpoklady. Musím se přiznat, že jednání začaly v prosinci. Trvají nepřetržitě, takže nás překvapilo, když nedávno mluvčí Metrostavu vydal tiskové prohlášení, podle kterého asi neměl úplně všechny informace.

Požádali jste o přesun dálkových autobusů v Ládví, co ale ty středočeské?

Zásadní je říci, že městská část nijak neřídí městskou a příměstskou dopravu v Praze. Dělá nám to problémy, protože lidé si stěžují na radnici. Navíc jsou posilněni diskuzí bývalou koalicí těsně před volbami. Nakonec to ale nedotáhli do konce. Byli jsme postaveni před hotovou věc a myslím, že i současné vedení magistrátu. Dohody se Středočeským krajem jsou několik let staré.

Vadí to obyvatelům?

MHD ale nabaluje lidi nejen ze Středočeského kraje, ale i Pražany. Chápu problémy lidí v Ďáblické ulici, kde jezdí více autobusů, takže mají snížený komfort života. Naopak v Ládví, kde bydlím, není snížený. Všechny diskuze a fotky vznikaly první týden, kdy tam byl chaos, což se dalo předpokládat. Chodím tam dost často a ve špičce tam nedochází. Náměstek Dolínek slíbil, že v listopadu udělá veřejné slyšení a Ládví podpoří investičně, takže jednáme, jak přesně to myslel.

Co ještě Prahu 8 čeká tento rok?

Chtěli jsme hlavně přežít a zatím se to daří. Ne, vážně. Nás čekal hlavní boj ztlumovat mezi příjmy a výdaji. Pro všechny je to velmi bolestivé, protože je to omezování služeb a snížení kvality života obyvatelů. Vzhledem k problémovým aktivitám z minulého období je velmi těžké šetřit. Většina jich ještě dlouho dobíhá.

Jde o něco konkrétního?

Například výstavba domu sociálních služeb, který by měl být hotový na přelomu roku. Je to další věc, která je hezká a podporuju to, ale ve výsledku bude stát mnoho milionů ročně, aby to fungovalo. To jsou peníze, o kterých nikdo nepřemýšlel, kde je vezmeme. To je mým úkolem. Chtěli bychom také rozjet projekty, na které můžeme žádat evropské dotace.

Aktuálně se hlasovalo o místech, které by chtěli obyvatelé zlepšit. Jak jste je vybírali?

Nejdříve jsme oslovili občany, aby nám dávali tipy. Z toho jsme vytvořili desítku míst, o kterých hlasovali do minulého týdne. Je to prvotní komunikace s občany, abychom věděli, co chtějí. Na základě toho jsme rozjeli ještě druhou věc, a to architektonické soutěže pro studenty. Vedle kulturního domu Krakov a potom u OC Ládví. Najmuli jsme si architekta, který soutěž vyhodnotí.

Jaké je to být starostou?

Přiznám se, že jsem si poměrně rychle zvykl. Není to jednoduché v tom, že si lidé neuvědomují, že starostové nemají vlastní volný čas. Na jakékoliv akci mě lidi poznávají a zastavují mě, povídám si s nimi. Na Čarodějnice jsem opékal buřty pro děti a povídal jsem si s ostatními. Ne, že by to bylo nepříjemné, ale je to součást práce.

Vnímáte vystřídání koalice s opozicí jako velkou změnu?

Komunální politika ve většině věcí není pravá a levá. Spíše je to tom, co a jak se dělá. V tuto chvíli se vedení snaží o to, abychom nemysleli na toto volební období a tento rok, ale výhledově. Co bude na radnici za dvacet třicet let. Tady se ale jelo systémem po nás potopa, což mi v tuto chvíli trochu odnášíme a budeme za to po zásluze potrestáni my.

Máte ještě čas na vaše oblíbené deskové hry?

Mám jich asi osmdesát. Dokonce jsme v klubu Mapa měli první deskovky se starostkou. Byl jsem nadšený, že jsem mohl na tři čtyři hodiny úplně vypnout. Navíc děti byly velmi bezprostřední. Až do té doby, než jsem se stal starostou, měl jsem vlastní klub, kde jsme hráli deskovky jednou za čtrnáct dní. Teď na to nemám čas, ale předpokládám, že to později opráším.

Prohráváte nerad?

Prohrávání mi nevadí, je to spíše poučné. Když prohrajete, je to spíše kvůli vaší chybě. Žene vás to dopředu opravovat své chyby.

Čtěte také: Starosta Prahy 7: Už teď spoustě lidí vadíme, protože máme určité principy