Pražskému deníku také exkluzivně prozradila, jak vypadá typický pražský neplatič. Je jím žena ve věku  55 – 64 let. A její dluh činí  59 758 korun.

A na co si lidé nejčastěji půjčují? Podle průzkumu společnosti STEM/MARK se každý čtvrtý člověk zadluží kvůli lepším domácím spotřebičům, rekonstrukci bytu (20 procent), splátce jiné půjčky (13 procent) či autu (9 procent).

Co ale dělat, když se dlužníci dostanou do dluhové spirály? Jak postupovat v situaci, kdy nemají na splátky? Je lepší mít více splátek, nebo všechny sloučit do jedné? Na to všechno dnes dostanou neplatiči odpověď díky Dni bez dluhů. Zdarma.

Rady odborníků na horké lince se budou hodit ale nejen „typickým pražským dlužnicím", ale i mužům. Protože právě ti se v hlavním městě zadlužují častěji a jejich dluhy jsou i větší.

Důvod? Na rozdíl od něžného pohlaví mají podle psychologů větší sklon riskovat. A také mají větší plat.

A jak se lidé dostanou nejčastěji do finančních problémů?Z průzkumu STEM/MARK vyplynulo, že z více než  60 procent za to může nezaměstnanost či ztráta zaměstnání, na druhé příčce se umístily neuvážené výdaje (34 procent) a alkoholismus (26 procent).

Zbyly jen dluhy…

S tím má zkušenost i dvaatřicetiletá Zdena, která měla ještě před deseti roky všechno. Prestižní zaměstnání, manžela, slušný plat i vlastní byt. Během pár let však kvůli pití o všechno přišla. A zbyly jí jen dluhy.

Podle průzkumu si ale také skoro čtvrtina lidí žije nad poměry. Mezi nimi je i šestatřicetiletý Petr Voříšek z Karlína.

Má dva byty, ale na konci každého měsíce jen stěží vyjde s penězi. „Mám dva byty, takže se musím ohánět. Neustále mám výdaje vyšší než příjmy," říká otevřeně.

David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, včera řekl Pražskému deníku, že řada finančních problémů by vůbec nemusela vzniknout, kdyby si veřejnost plně uvědomovala rizika, která obnáší nezodpovědný přístup k finančním prostředkům. „Neuvážené půjčky, liknavost při prvních náznacích problémů či absence finančního plánování  těmto věcem se dá včas předcházet."

Nedostatečná finanční gramotnost

David Šmejkal také zdůraznil, že svou roli u dlužníků hraje i nedostatečná finanční gramotnost.

To se pak projevuje nejen v zadlužení, ale lidé kvůli tomu i častěji podepisují nevýhodné smlouvy, utrácejí více, než si mohou dovolit nebo nedokáží nic uspořit.

„U lidí, kteří se zadlužují, to není o nedostatku znalostí, ale o motivaci. Musí se naučit vydržet to pokušení," myslí si naopak psycholog Jeroným Klimeš.

Podle průzkumu společnosti KRUK hledá každý pátý Čech finanční pomoc u své rodiny. Psycholog Jeroným Klimeš však v tomto případě radí: „Pokud si půjčujeme  v rámci rodiny, tak vždy sepisujeme smlouvu a domlouváme (laskavý) úrok. I v rámci rodiny totiž ctíme finanční hranice a city si vyjadřujeme jinak než penězi."

Mezinárodní Den bez dluhů ve zkratce:
Den bez dluhů připomíná lidem jejich finanční závazky a motivuje je, aby kontaktovali věřitele a dohodli se s nimi na způsobu splácení svých dluhů.

Lidé si nejčastěji půjčují na domácí spotřebiče (22 procent), rekonstrukci bytu (20 procent), splátku jiné splátky (13 procent), jídlo (10 procent) a auto (9 procent).

Vzdělávací akce Den bez dluhů se koná již pátým rokem v Polsku, třetím rokem v Rumunsku, podruhé v České republice a poprvé na Slovensku.

Během dneška mohou zájemci volat od 8.00 do 18.00 hodin na bezplatnou telefonní linku 800 720 100, kde jim odborníci poradí, jak řešit problémy s dluhy.