„Přiznejme si, že problémy s dětmi ve školce jsou. Jenomže záleží na empatii, ze které pak pedagog při kontaktu s dětmi vychází. Za pětadvacet let své praxe jsem vyloženě vyostřený spor s rodiči neměla," uvedla Ilona Kotšmídová, ředitelka Mateřské školy na Střížkově.

Podle klinického psychologa Martina Vobeckého je vnímání pracovního prostředí velmi rozdílné.

„To, co může někoho výrazně rušit, jinému jako negativní jev vůbec nepřijde. Platí to i u pedagogických profesí, potažmo u učitelek v mateřinkách," vysvětluje psycholog. Hlasité projevy tří až pětiletých dětí v jakémkoliv počtu se podle Martina Vobeckého přeslechnout opravdu nedá.

Ventil povolí

Vysoká intenzita této každodenní zvukové kulisy může potom psychiku učitelky dříve nebo později znatelně poznamenat. Což se následně projeví i v nekontrolovatelné emoci.

„Dojde pak k nejméně vhodnému okamžiku, kdy dítě výrazně za prohřešek pokárá. Nashromážděný a dlouhodobě potlačovaný ventil sebeovládání prostě povolí," doplnil psycholog.

S tím do jisté míry souhlasí Hana Chmelařová, vedoucí pracovnice Mateřské školky za Oborou v Praze 6. „Snažím se své kolegyně vést k rozumnému přístupu k dětem. Jinými slovy nevolit autoritativní přístup ani při kontaktu s rodiči hyperaktivního dítěte se sklonem k agresi. Tu si totiž některé přináší už z domova," sdělila pedagožka.

Bál se říct, že potřebuje na WC

Tyto negativní jevy psychologického vývoje dítěte lze včas podchytit, když ovšem rodiče s pedagogem spolupracují. „Řešil jsem případ tříletého chlapce, který se školky vyloženě bál. Přitom to podle matky doma ani nedával moc najevo. Jen právě před budovou školky zadržoval pláč a matka posléze zjistila závažný problém. Dítě se totiž vždy při poledním spánku silně pomočovalo, docházelo i k pokálení," ohlédl se v čase psycholog.

Učitelky prý tvrdě zakazovaly o poledním klidu dětem vstávat z postele. Tříletý chlapec se pak bál říci o svých nutkavých potřebách. Přesto k tomu prý po čase našel odvahu.

Od učitelek posléze slyšel, že už ho mají takříkajíc plné zuby. Že si pak rodiče s personálem vše v mateřince rovněž tvrdě vyříkali, nedalo samozřejmě na sebe dlouho čekat.

Petice kvůli malému nezbedovi

„Vše je hlavně o komunikaci. Protože když už ke konfliktu dojde, komunikace již nefunguje. Každé dítě má totiž jiné potřeby. Z mé zkušenosti vím, že mnozí rodiče jsou rozumní. I když nutno přiznat, že i v naší školce vznikla v minulosti proti výstřednostem jednoho dítěte protestní petice," poznamenala Simona Prošková, ředitelka Mateřské školky Chabařovická, v Praze 8.

Podle ředitelky i v současnosti zaznamenala případy rodičovského vzteku, ale po vysvětlení situace prý odcházeli již umírnění. „Je to o osobnostech jak rodičů, tak učitelek. Jinak bychom tu práci nemohly dělat," uzavřela ředitelka Prošková.

Notnou dávku trpělivosti musela svého času vynaložit i Vladimíra Barešová z Mateřské školky Nad Kazankou v Praze 7 Troji. S rodičovskou agresí se totiž rovněž setkala. „Jistému otci se nelíbilo, že jsem si dovolila poukázat na modřiny jeho syna. Nakonec jsme si vše v klidu vysvětlili, ale musela jsem to být já, kdo otce navedl na rozumnou formu komunikace. Učitelka musí především ustát vypjaté situace," sdělila ředitelka Barešová.

Problém zvaný dětská fantazie

Ne dosti na tom střetové chvíle prý někdy způsobí i dětská představivost. „Zrovna minulý měsíc si chlapec doma postěžoval, že je ve školce zavírán do temného koutu. S matkou dítěte jsme si vše pak v pohodě vyříkali. Děti totiž mají fantazii, protože je to přece jejich svět. Jenom my dospělí už žádnou nemáme," doplnila Vladimíra Barešová.

Oslovení vedoucí pracovníci se ale rekrutují ze státních předškolních zařízení. Jiná situace může v dané problematice nastat u soukromých mateřských školek. Jiné ceny, jiná klientela, nabízí se prvotní úvaha.

„V soukromém školství musíte udělat vše, co rodiče dítěte chtějí. I kdyby mi dítě skákalo po hlavě, musíte zůstat v pohodě. A rodičům se zaťatým sebeovládáním sdělovat, že vše je v nejlepším pořádku," uvedla Irena Krausová ze soukromé mateřské školky Karkulka ve Stodůlkách v Praze 5.

Právě ve Stodůlkách podle ředitelky bydlí „početná ruská menšina". Takže klientela je převážně civojazyčná. „Spoustu těchto dětí je arogantních, je to jejich povahový rys. Rodiče je totiž nutí k výkonům už v útlém věku. Nejsem si jista, zda je to vždy dobře. A velmi bedlivě sledují složení stravy," informovala Irena Krausová.

Nespokojenost eskalovala v násilí

Neméně bedlivě sledovala přístup k dětem i jistá cizojazyčná rodina, která svou nevoli dlouho netajila. Podle dobře informovaného zdroje pak pedagožku napadla a způsobila pedagožce četné podlitiny.

„Matce dítěte se nelíbilo, že se jejímu synovi učitelka nevěnuje individuálně. Chtěla po ní, aby ho i ve školce učila angličtině. Přitom chlapeček si chtěl s ostatními hrát. Nakonec nechtěl do školky chodit, protože učitelka na něho prý byla zlá. Učitelka se chlapcův nezájem snažila rodičům vysvětlit. Místo toho ji zbili," popisoval důvěryhodný zdroj případ, který ještě není soudně uzavřen.