Policista utrpěl jen lehké zranění, měl na sobě balistickou vestu. Bojku skončil ve vazbě, pak byl opakovaně uznán vinným – a až do čtvrtka si odpykával trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Za mřížemi si odseděl víc než polovinu.

Všechno špatně, naznačili k jeho kauze ústavní soudci, kteří ve čtvrtek poslali z Brna pomyslný políček pražské justici: jak středočeskému krajskému soudu, který se kauzou zabýval v první instanci (a vyměřil pětiletý trest), tak odvolacímu senátu vrchního soudu (snížil trest na čtyři roky). Nic pak už nezměnilo ani dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Stažení obžaloby?

Teprve čtvrteční rozhodnutí ústavních soudců všechny dosavadní verdikty ruší a případ vrací zpět na začátek; bude se jím tedy opět zabývat Krajský soud v Praze. Advokátka Klára Samková očekává, že by státní zastupitelství mělo zvážit stažení obžaloby.

Výhrady jsou přitom té nejvyšší závažnosti: justice nerespektovala princip presumpce neviny – a dokonce došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Pražské soudy prý na věc nahlížely jen z pohledu policie; pro jednání obžalovaného, vyděšeného člověka snažícího se bránit manželku a dvě dcery ve chvíli, kdy měl za to, že se do jeho domu dobývají zločinci, neměly sebemenší pochopení. Ale měly mít!

Do Herinku přijeli elitní kriminalisté doprovázení elitním zásahovým komandem v souvislosti s prošetřováním údajného podezření na korupční obsazování postů ve firmě Řízení letového provozu.

Nepřiměřeně razantní cesta

S kauzou šetřenou Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality Bojku neměl nic společného – v případu nikdy nefiguroval jako obviněný ani podezřelý – protože se ale znal s jedním z prověřovaných mužů, detektivové prý chtěli zkontrolovat, zda si u něj dotyčný něco neschoval; nejspíš písemnosti, peníze - nebomožná i zlato. Nic nenašli.

Souběžně se v rámci kauzy konalo několik domovních prohlídek – nikde jinde ovšem policie na místo zásahu nevnikala silou. Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková poznamenala, že i v Herinku bylo možno normálně zazvonit; cesta za hledáním možných důkazů v korupční kauze byla podle nepřiměřeně razantní. Policisté vyrážení dveří beranidlem zdůvodnili informací o tom, že Bojku byl vlastníkem legálně držené zbraně.

Tým Útvaru rychlého nasazení také neměl informace, že domovní prohlídka souvislí s hledáním důkazů o nepřímém úplatkářství; jeho členové měli za to, že mají do domu vtrhnout kvůli drogám.

Výstřel přes dveře

Bojku, do osudného dne bezúhonný cizinec pobývající v České republice zcela legálně, od počátku trval na tom, že neměl tušení, že se do domu dobývají policisté. Přes dveře prý vystřelil proto, aby odradil zloděje. Výkřiky „Policie!" podle svých slov neslyšel; jen rány beranidla do hliníkového rámu dveří. Jakmile se dveře rozlétly a on uviděl policejní zásahové uniformy, pistoli odložil na schodiště.

To zasahující policisté u soudu nezpochybňovali – hovořili nicméně o zaseknuté zbraní v důsledku vzpříčení náboje. Manželka odsouzeného Pavlína připomněla, že také ona krčící se postavy kolem domu považovala za lupiče. A ani poté, co se neznámí dostali dovnitř, ještě celou půlhodinu netušila, co se děje! Neviděla žádné policejní auto, jen tmavou dodávku bez označení – a ozbrojenci pohybující se po domě s ní nekomunikovali.

Soudkyně Šimáčková ve čtvrtek zdůraznila, že se neprokázalo, že cizinec střílel v úmyslu usmrtit lidi za dveřmi. Nemůže být tedy odsouzen pro pokus o vraždu.

Čtěte také: Trest za střelbu na policistu se snížil na čtyři roky vězení