Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Národním muzeu byl objeven vzkaz řemeslníků z minulosti

Praha - V historické budově Národního muzea v Praze byl v souvislosti s přípravou na rekonstrukci při demontáži původních vitrín objeven nápis, zanechaný tu řemeslníky před více než sto lety. Uschován byl tak, že až do současnosti ho nikdo nenašel. V pátek o tom informovala mluvčí muzea Tereza Petáková.

5.12.2014
SDÍLEJ:

Budova Národního muzea na Václavském náměstí v Praze.Foto: DENÍK/Ivan Babej

„Řemeslníci, najatí tehdy na zhotovení vitrín, si ve vzkazu stěžují, že nedostali zaplaceno. Je dokonce možné, že pracovali načerno a nebyli proto schopni svou mzdu ze zaměstnavatele dostat," řekla Petáková.

Úkryt pro své „poselství příštím generacím" zvolili velmi dobře. Zatímco svrchní část vitríny, používaná v muzeu na rozměrné grafické listy, byla už v minulosti demontována, nápis byl skryt pod další deskou, pod kterou nemohl být při běžné manipulaci objeven.

„Prokleta budiž ! ta černá práce ! za 560 zl. zhotovena od 4 dělníku. pruměrný výdělek 11 zl. týdně 9 hodin deňě práce.! pan Šef foršus dat nechce. a doplatek taky ne. hanba mu. zítra štědrý den. Kde jsou prachy na ryby," zní přepis jejich stížnosti. Nechybí ani datum 23. prosince 1899 a podpisy Pavel Hons, Chlad Vincenc, Levý Jos a Swoboda Frant. Na jejich tajný zápis se přišlo až po 115 letech.

Jedenáct zlatých týdně

„Řemeslníci v něm uvedli, že jejich mzda byla jedenáct zlatých týdně. V té době se však už zlaté nerazily – byly nahrazeny v roce 1892 korunovou měnou. Zůstávaly však nadále v oběhu a jejich hodnota byla oproti koruně dvojnásobná," uvedla Petáková.

A co si za tento obnos mohli koupit? „Například v roce 1906 stál litr mléka či chléb v přepočtu 0,15 zlatých, boty šest zlatých, pánský oblek z konfekce od 12 do 24 zlatých a kráva 110 až 140 zlatých. Jak je vidět, nežili si řemeslníci, kteří se podíleli na výrobě vitrín pro Národní muzeum, na vysoké noze," dodala mluvčí. Nápis bude použit v rámci nových expozic po rekonstrukci muzea.

Podle Lubomíra Sršně z Oddělení starších dějin Národního muzea v Praze je objevení takového nápisu výjimečné. „I když v soše maršála Radeckého jsme našli láhev od mléka z doby první republiky, ve které byl vložen zápis o tom, kdo ji sestavoval," podotkl.

Nápis by mohl naznačovat finanční těžkosti při stavbě. „Je to překvapující zjištění, protože podle archivních materiálů probíhaly práce včetně jejich zadávání i organizace precizně. Podle archivních dokumentů splátky firmám probíhaly podle plánu," řekl Sršeň.

Pokrok ve výstavní praxi

Vitríny vyrábělo několik pražských firem ještě dvanáct let po oficiálním otevření muzea veřejnosti v roce 1891. Vyžádaly si nečekaně vysokou sumu 400 tisíc zlatých, což činilo šestinu celkového nákladu na novostavbu. Vysoká cena však umožnila vznik účelného a esteticky dokonalého mobiliáře, který znamenal velký pokrok v dosavadní výstavní praxi.

Umožnily totiž vystavovat i vzácné exponáty bezpečně, bez většího počtu dozorců, a dokonale je chránily před prachem. V horní prosklené části byly exponáty vystaveny pohledům návštěvníků, v dolních uzavřených skříních byly sbírky k dispozici badatelům. Většina z vitrín sloužila až do ukončení provozu v roce 2012.

Novorenesanční mobiliář navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Jeho projektům předcházely cesty muzejních kustodů po šestnácti evropských muzeích, jejichž smyslem bylo vytipování nejvhodnějších podob mobiliáře. Schulz pak navrhl asi třicet typů vitrín podle potřeb různých druhů sbírek. Byl projektantem i stavitelem muzejní budovy, které vtiskl jedinečný a jednotný autorský rukopis od první architektonické skici až po poslední detail zámku u vitríny.

Autor: ČTK

5.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Prezidentská debata ve vlaku Deníku 20. listopadu na cestě z Prahy do Ústí nad Labem.
62 23

Zbrojař, chemik nebo textař. Českým prezidentem chce být devět mužů

Policejní prezidium: Zákrok v Lipníku byl oprávněný, hlasitost překročila zákon

Zákrok proti zvukaři Jaroslavu Henslovi, který pouštěl z okna na mítinku prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou píseň Modlitba pro Martu, byl podle policejního prezidia oprávněný.

AKTUALIZOVÁNO

Na mešitu v Egyptě zaútočili teroristé, zmařili životy nejméně 235 věřících

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Při pátečním útoku na Sinajském poloostrově v Egyptě zemřelo přes 235 lidí, minimálně 130 osob je zraněno. Teroristé, spekuluje se o egyptské odnoži Al-Káidy, udeřili během modlitby, odpálili trhavinu a začali střílet. Jde o nejhorší teroristický útok v Egyptě za desítky let. Oblast útoku leží zcela mimo zóny turistického ruchu.

Pirát z Olomouce je ve vedení Sněmovny. Nesmím přibrat, usmívá se Pikal

/ROZHOVOR/ Místopředseda Pirátské strany Vojtěch Pikal z Olomouce byl také zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Úsek Pražského okruhu získal kladné stanovisko EIA

Úsek Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1 v pátek získal kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA). Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Úsek označovaný číslem 511 by se mohl začít v roce 2020.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT