Lze tak soudit z jeho poděkování, s nímž se ve chvíli, kdy ho odváděla eskorta, obrátil na státní zástupkyni Evu Prskavcovou. Ano; na žalobkyni. Dopadlo to předně podle jejích slov - a odvolací senát ubral Štolfovi dva roky z původně vyměřeného 10letého trestu. Nově ho do věznice s ostrahou posílá na osm roků.

Nezměněny zůstávají další součásti původního verdiktu - rozhodnutí o propadnutí loveckého nože a stanovení povinnosti uhradit zdravotní pojišťovně náklady léčení zraněného pobodaného. Částku vyčíslenou na 274 966 korun.

Vážné bodnutí

Dnes 36letý muž pocházející z Karlových Varů se podle verdiktu dopustil zločinu loni 2. října 20 minut před devátou večer. Bylo to před chatkou v bývalé zahrádkové kolonii v Karlových Varech, když se obžalovaný nepohodl s 35letým bezdomovcem kvůli nedostatečně odvedené výpomocné práci na tržišti.

V hádce, která přerostla ve strkanici, vrazil protivníkovi kudlu do břicha. Jediná rána zasazená nožem s 20centimetrovou čepelí mohla být smrtelná. Poranění jater, žlučníku a duté žíly by zraněný bez okamžité operace neměl šanci přežít. Nedlouho po zákroku sice zraněný podepsal revers a opustil nemocnici, za pár hodin byl ale zpět. Také náklady na léčbu naznačují, že zranění bylo velmi vážné.

Štolfa se ale hájil: nešlo o útok, ale o nešťastnou náhodu. Protivník se proti němu rozběhl, když zrovna držel nůž - a on se lekl a dal ruce před sebe. Jenže poškozený zakopl o kořen - a sám se na nůž nabodl. Tahle verze ale neobstála.

Nepotvrdili ji zraněný ani svědek ve svých výpovědích na policii, najít zmiňovaný kořen se na záznamech z místa činu nepodařilo - a především ji vyloučila znalkyně Tereza Balcarová. Charakter zranění svědčí pro aktivní útok; v opačném případě by nůž nebyl dostatečně pevně fixován v ruce.

Aktéři jsou fuč

Jednání odvolacího senátu se změnilo v bitvu argumentu obhájce Ladislava Vávry a žalobkyně Prskavcové. Advokát se především domáhal překvalifikování zločinu vraždy na mírněji trestaný čin ublížení na zdraví a ohrazoval se proti tomu, že zraněný ani korunní svědek nebyli u Krajského soudu v Plzni v rámci prvoinstančního jednání slyšeni osobně.

Muže žijící bezdomoveckým způsobem života se opakovaně nepodařilo sehnat za pomoci pošťáků, strážníků ani policistů - a tudíž nezbylo, než přečíst jejich dřívější výpovědi. Vávra také zdůrazňoval, že klient po činu poskytoval první pomoc a z vazby se intenzivně zajímal o zdravotní stav zraněného. Navrhoval proto uložení trestu na spodní hranici sazby za ublížení na zdraví nebo vrácení kauzy k novému projednání.

Prskavcová tyto argumenty odmítla. „Obžalovaný si musel být vědom, že při bodnutí do břicha může dojít k fatálnímu následku," konstatovala, že na skutek je nutno pohlížet jako na vražené jednání v nepřímém úmyslu: smrt sice útočník způsobit nechtěl, byl ale srozuměn s tím, že k ní může dojít.

Žalobkyně nicméně připomněla, že za situace, kdy k fatálnímu následku nedošlo a obžalovaný se podílel na záchraně, bylo by možno uvažovat o mimořádném opatření v podobě uložení trestu pod spodní hranicí sazby za vraždu (tu trestní zákoník stanoví v rozmezí 10 až 18 let odnětí svobody).

Mírnější trest

Stejně uvažoval i odvolací senát. „S možným fatálním následkem musel být srozuměn," poznamenala na Štolfovu adresu soudkyně Nováková, „i malé dítě ví, že pokud někoho bodne do břicha, hrozí závažné následky." Podle jejích slov jednal obžalovaný v afektu zloby, ještě posíleném vypitým alkoholem.

Předsedkyně senátu zopakovala argumenty předestřené státní zástupkyní - byť podtrhla, že bylo jen obrovské štěstí, že nedošlo ke smrtelnému následku. Při zvážení všech okolností se odvolací senát rozhodl použít ustanovení o mimořádném snížení trestu.

Nezabránil tomu ani fakt, že dotyčný byl již osmkrát souzen; především za majetkovou trestnou činnost - ale poslední trest, který si odpykával v letech 2004 až 2007, byl uložen za loupež.