Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) v této souvislosti ujistil, že se pokusí zklidnit dopravu na povrchu. Snad ještě před otevřením Blanky. Jinak by totiž reálně hrozilo, že tunel přivede nejen do středu města mnohem více aut, než se tam pohybuje dosud. Skeptici, či spíše realisté ale varují, že se tak stane v každém případě. A to kvůli nedokončenému vnějšímu okruhu. Prý tomu nasvědčují veškeré dostupné modely.

Hudeček ale doufá, že jisté úpravy na povrchu pomohou situaci zvládnout. „I když si o celém projektu Blanka mohu myslet své, je třeba z této stavby za desítky miliard vytěžit co nejvíc," uvedl primátor na svém webu. „S Technickou správou komunikací a Útvarem rozvoje hlavního města chystáme více přechodů, pěší zóny, cyklopruhy, širší chodníky, opravy silnic, či prostupnější náměstí," shrnul Hudeček s tím, že nyní vše závisí na politické vůli v zastupitelstvu hlavního města.

Zklidní Blanka dopravu, nebo „vtáhne" do Prahy více aut?

Zahltí další stovky a tisíce aut Prahu po otevření tunelového komplexu Blanka v květnu příštího roku? Takové nebezpečí paradoxně hrozí kvůli nedokončenému vnějšímu silničnímu okruhu.

Uvědomuje si to i vedení města. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) ujistil, že ve spolupráci s Technickou správou komunikací a Útvarem rozvoje hlavního města radní pracují na opatřeních, která by naopak zajistila zklidnění dopravy na povrchu. Vedle tak zvané humanizace severojižní magistrály má jít například o budování přechodů, pěších zón, nebo širších chodníků.

Další tranzit uvnitř Prahy?

Některé dopravní modely ale varují, že je buď na takové kroky relativně pozdě, či nemusí být dostačující. Dá se totiž reálně předpokládat, že Blanka do sebe „vtáhne" nejen dopravu, která dosud byla v Praze 6, ale také dopravu tranzitní, pro níž dosud bylo výhodnější využít Průmyslovou ulici a Jižní spojku. Nemluvě o dopravě, která se sem má přesunout z magistrály.

Expert na danou problematiku Jan Kufner se domnívá, že Blanka a částečně také ulice v Holešovičkách budou do značné míry suplovat části vnějšího i vnitřního okruhu naráz. Jejich kapacita (dva jízdní pruhy a omezená rychlost) však takový nápor nemusí zvládnout. Podle Kufnera nebyly domyšleny důsledky, které po otevření Blanky nastanou ve chvíli, kdy není dostavěn vnější okruh a východní segment městského okruhu, na nějž ve střednědobém horizontu stejně nebudou peníze, ba ani kladné posouzení vlivů na životní prostředí. „Na Blance rozhodně nevydělají lidé v oblasti Jarova, Spojovací, či na Balabence," předpokládá Kufner.

Nebezpečný režim zkušebního provozu?

Další expert na dopravu, Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat to vidí podobně. Upozornil, že zprovoznění Blanky je sice podmíněno dostavbou vnějšího okruhu mezi Čimicemi a Ruzyní, jenže tuto podmínku podle něj město obejde tak zvaným zkušebním provozem. Důsledky pro obyvatele v okolí ulic V Holešovičkách, Jugoslávských partyzánů, Patočkovy a dalších budou prý drtivé.

„Navíc provoz tunelu bude každý rok stát zhruba 300 milionů korun," konstatoval Filler mimo jiné s poukazem na nutnost odčerpávat vodu, která do tunelového komplexu prosakuje a zřejmě i v budoucnu prosakovat bude (tyto roční náklady už dříve připustil i primátor Hudeček pozn. red.).

Filler je přesvědčen, že aby nedošlo k zahlcení Prahy auty, je potřeba dostat do Blanky co nejvíce aut, která dnes projíždějí centrem. „Po severojižní magistrále tranzituje 25 tisíc aut, další desetitisíce si zkracují cestu přes historické centrum. Dopravní modely ukazují, že sama od sebe se na okruh nepřesunou, musí se zasáhnout do dopravního režimu," vysvětluje Vratislav Filler. Podle iniciativy Auto*Mat by měl magistrát urychleně začít „humanizovat" magistrálu, zklidnit Smetanovo nábřeží (o obojím prý vedení města v krátkodobém horizontu uvažuje pozn. red.) a průjezd Karmelitskou ulicí, zasáhnout do dopravního režimu na Letné i na všech komunikacích navazujících na Blanku.

Mýtné i více záchytných parkovišť

Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT mimo jiné radí zpoplatnit vjezd do centra po vzoru Stockholmu, nebo Londýna. Problém je ale podle něj také v tom, že do širšího centra Prahy přijíždí auty obrovské množství lidí za prací. To ostatně potvrdila ročenka Technické správy komunikací za rok 2012, která uvádí, že pouhých šest procent řidičů, projíždějících centrem města patří k tranzitní dopravě.

„Právě proto je nutné vybrané mýtné okamžitě investovat do rozvoje hromadné dopravy," míní Moos. Robert Šťastný bývalý dopravní poradce BESIP připomíná, že například v Argentinské, či Veletržní ulici, kde dnes v dopravních špičkách váznou dlouhé kolony aut, se po otevření Blanky situace zřejmě zlepší. Jinak ale i podle Šťastného aut v Praze spíše přibude.

Šťastný uvedl, že Praha by se měla v první řadě soustředit na dostavbu sítě záchytných parkovišť. Ta nynější totiž obvykle praskají ve švech už brzy ráno a tak zbytečně moc řidičů zajede do centra. Filler už před časem na stránkách iniciativy Auto*Mat sdělil, že Praha disponuje pouhými sedmnácti záchytnými parkovišti o celkové kapacitě 3 tisíce parkovacích míst. Magistrát prý nedodržel platný územní plán, podle kterého mělo být už v roce 2010 vybudováno pětačtyřicet záchytných parkovišť pro 12 tisíc automobilů.

Auto*Mat se zprovozněním tunelu Blanka doporučuje:

1. První kroky na humanizaci severojižní magistrály podle připravené roadmap, jmenovitě:

- rozšíření přechodů před Muzeem,

- přechod přes křižovatku za Muzeem

- doplnění přechodů chybějících na ramenech křižovatek při ulicích Sokolské a Legerově,

- dočasná světelná signalizace na úrovni ulice Boženy Němcové,

- zúžení jízdních pruhů na severojižní magistrále v Praze 4,

- zřízení vyhrazených pruhů Bus + taxi + cyklo na Praze 4.

2. Zřízení pěší zóny na Smetanově nábřeží, omezení tranzitu Karmelitskou ulicí.

3. Úpravy dopravního režimu na komunikacích na Praze 7 tak, aby se snížila tranzitní kapacita, zejména na ulicích Milady Horákové a Veletržní.

4. Úpravy dopravního režimu na návazných komunikacích na Praze 6 a 8 (V Holešovičkách, Patočkova, Svatovítská, Jugoslávských Partyzánů, Evropská) tak, aby se zprovozněním tunelu Blanka nedošlo ke zvýšení průjezdu těmito ulicemi.

5. Zlepšení podmínek pro veřejnou dopravu v centru: Lepší preference tramvají v centru, úpravy světelných signalizací, oddělovací obruby na Vinohradské, zavedení minibusů na Starém a Novém městě.

6. Zlepšení podmínek pro pěší dopravu v centru: Drobné úpravy v křižovatkách jako je zřizování přechodů (Na Florenci), zlepšení rozhledových podmínek při přechodech, apod.

7. Zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu v centru: Odstranění zbytečně nesjízdné dlažby (Vodičkova), zřízení cykloobousměrek (Šeříková, Hybernská, Dejvická a další), zřízení několika stovek stojanů na Praze 1, 2, 6 a 7, zřízení cyklopruhů a piktokoridorů v místech, kde byly dříve zamítnuty.

8. Rozšíření nebo zřízení dočasných parkovišť P+R na severu a severovýchodě Prahy. Vizu: praha.eu