V říjnu 2018 jste mi v rozhovoru řekl: Aktivní politické angažmá nevidím jako nejlepší službu státu. Kdybych se dal na politiku, nutně bych se stal součástí prostoru, který je zabijákem mnoha dobrých myšlenek, jež se v kontaminovaném prostředí naší politiky rozpouštějí.“
To jsem řekl hezky…

Na základě čeho jste změnil názor?
Nezměnilo se to nijak výrazně. Tehdy jsem v této souvislosti měl a stále mám na mysli prostředí stranické politiky. A ta z mého pohledu opravdu zdravá není. Nijak bych se do toho nehrnul, kdybych opravdu neviděl riziko pro tuhle zemi. Možná to už bude znít trochu jako klišé, ale vždy jsem to vnímal jako službu. Když jsem byl v armádě, bral jsem to tak, že budu bránit tuhle zemi, ne žádný režim, protože to je příliš abstraktní, než aby pro to voják nasazoval život.

Exkluzivní rozhovor s Andrejem Babišem před druhým kolem voleb:

Andrej Babiš
Kandidát na prezidenta Andrej Babiš: Lidé potřebují naději. Tu nabízím

Stejně abstraktní je pro vás i tento režim, demokratická Česká republika?
Pro vojáky i to je abstraktnější věc. Bránit režim je přece jen široký pojem. Ano, bránit svobodu, to je něco jiného. Ale jít třeba do boje za Miloše Zemana, to asi úplně atraktivní návrh není. Každý voják to vnímá tak, že jde do boje kvůli svým kamarádům, které nechce nechat ve štychu. Za nimi vidí lidi, které má rád, rodinu, své blízké. To jsou věci, pro něž je člověk ochoten něco obětovat.

Mluvil jste o riziku. Danuše Nerudová, která vám vyjádřila podporu a bude vám po boku během následujících dnů, označila Andreje Babiše za zlo. Vy se s ní ztotožňujete?
Já jsem používal slovo riziko nebo hrozba. Andrej Babiš představuje populismus v tom nejhorším slova smyslu. To znamená říkat lidem to, co chtějí slyšet. Rozdělovat společnost. Předvádět naprosto nehodnotový přístup k tomu, co se děje kolem nás. Vždy se řídil tím, co je dobré pro něj a jeho firmu, nikoliv zájmem celku. To jsou věci, které za současné situace vidím jako velké riziko.

Nelze ale popřít, že za Sobotkovy vlády, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, se zemi dařilo, rostly platy zdravotníků a učitelů, rozpočtový schodek byl minimální. Nepřipsal byste mu žádné kladné body za dobu jeho vládního angažmá?
Když se podívám na období Sobotkovy vlády, šlo o etapu po velké finanční krizi, kdy se všechny ekonomiky začaly vzpamatovávat. Použil jsem příměr, že Andrej Babiš se rád pochválí i za východ slunce. V tomto případě se ocitl v prostředí, které tomu samo nahrávalo. Je jednoduché chválit se, že ekonomika roste, když šla nahoru globálně. Kdyby byl Andrej Babiš rozumným hospodářem, který se dívá o kousek dál než jen na příští volby, začal by tehdy spořit. Jenže on v té době rozhazoval plnými hrstmi a kupoval si tak přízeň voličů. Vůbec nemyslel na budoucnost.

Petr Pavel a Andrej Babiš
První živá debata Pavla a Babiše? Pustili se do sebe kvůli nepravdám i míru

Jistě jste zaznamenal, na rozdíl od Andreje Babiše, že na základě žádosti hnutí ANO a SPD proběhlo hlasování o nedůvěře vládě. Na schůzi zazněla řada kritických výtek na adresu vlády, ať už se to týká zdravotnictví, inflace, propadu reálné mzdy, nejvyšší ceny elektřiny v EU. Jak se k těmto podnětům stavíte?
Nikdy jsem nezakrýval, že to, v čem vláda dělá chyby, vnímám kriticky. A pojmenoval jsem je. Představme si to tak, že by do toho prezident mohl vstupovat jako moderátor politických vášní. Ze strany opozice tu je stížnost, že s ní vláda nekomunikuje a nereaguje na její návrhy. V tom případě by tím rozhodčím měl být prezident, který by debatu mezi vládou a opozicí mohl usměrňovat. Nikde přece není psáno, že opozice nemůže mít dobré návrhy. Vláda by jim určitě měla věnovat pozornost.

Andreje Babiše volilo pouze o 23 tisíc lidí méně než vás. Pokud se stanete prezidentem, měl byste být hlavou státu i pro jeho voliče. Co jim nabídnete?
Nevnímám dělení společnosti podle stranických, geografických linií, na Čechy a Moravu, velká města a venkov, lidé s vyšším a nižším vzděláním. Tyto linie mi vždycky byly cizí. Připadá mi hodně podlé a zbabělé takto lidi dělit a rozeštvávat. Nabízím slušné, důstojné, racionální chování založené na faktech a zájmu věci řešit. To byla práce, kterou jsem zvyklý dělat. Když jsem byl v roli nejvyššího vojáka v České republice, bylo mojí úlohou bránit nikoliv lidi, kteří mi jsou politicky blízcí, ale všechny. Bez ohledu na jejich názor. Politickou službu vnímám podobně jako tu vojenskou. Politik by měl sloužit lidem, pokud možno všem, nebo aspoň naprosté většině. Pokud budu zvolen, budu činit taková rozhodnutí, která budu považovat za důležitá a prospěšná pro naprostou většinu společnosti. Určitě se nedá vystupovat z pozice, že něčí názor je blbost a já ho poslouchat nebudu.

Nestihli jste přímý přenos debaty Deníku? Podívejte se na zcela první duel Pavla s Babišem:

Zdroj: Deník

V poslední době jste často zmiňoval témata, která ve veřejnosti až tak nerezonují, ale z hlediska budoucnosti jsou klíčová. Mám na mysli ochranu životního prostředí, vzdělávání. Neskončí váš zájem vyhlášením výsledků?
To jsou témata, která nemohou skončit kampaní. Ještě bych k nim přidal reformu důchodového a daňového systému.

V těchto směrech má ale přece jen rozhodující slovo vláda, role prezidenta tam nemůže být až tak výrazná…
Tak to není ani v reformě vzdělávacího systému a přístupu k ochraně životního prostředí.

Mohl byste jít příkladem a sázet stromy.
Ale ani to sázení stromů nemusí být vždycky řešením, jak jsem se dozvěděl od ekologů. Role prezidenta by měla být v tom, že témata, která jsou z různých důvodů pro vládu citlivá nebo těžko uchopitelná, ale přesto zásadní, bude tlačit dopředu. Měl by také spolu s odborníky některá řešení sám navrhovat. Má možnost svolat nezávislé experty s detailní znalostí problémů, kteří budou schopni a připraveni navrhovat optimální postupy. S tím pak může konfrontovat vládu. Prezident, který nechce pojímat svoji úlohu aktivisticky, ale aktivně, by takto měl postupovat. Zatím nic takového na Hradě nevidíme.

Z volebního štábu generála Petra PavlaGenerál Petr Pavel ve svém volebním štábu během sčítání hlasů v prvním kole prezidentských volebZdroj: Denik/Zbyněk Pecák

Miloš Zeman se aktivně vmísil do tématu zařazování žáků s handicapem do hlavního vzdělávacího proudu. Podle něj je to chyba. Jak vy se díváte na inkluzi?
Inkluze se stala politickým tématem, a to je chyba. Jakmile ze všeho budeme dělat politiku, žádného řešení se nedobereme. Vítězí-li emoce, lidé přestávají poslouchat racionální argumenty. Myslím, že je potřeba se na to podívat z pohledu odborníků, na negativa a pozitiva. Pak se lze rozhodnout pro cestu, na níž pozitiva převažují. Když se k tomu postavíme takto racionálně, určitě najdeme model, který bude vyhovovat všem.

Prezident spoluvytváří zahraniční politiku, byť je za ni zodpovědná vláda. Zastupuje stát také navenek. Andrej Babiš rozvířil téma jednání o míru na Ukrajině a vstupu prezidenta do této záležitosti. Může v tom česká hlava státu reálně něco udělat?
Musíme si klást cíle, které jsou reálně dosažitelné, čímž vůbec nemyslím malé. Nemá smysl pouštět do světa jako balónky hesla, která sice vypadají dobře, ale nakonec vyzní naprázdno.

Petr Pavel v Ostravě, zaplněné Masarykovo náměstí, 19. ledna 2023.
OBRAZEM: Petr Pavel v Ostravě. Atmosféra na náměstí připomněla listopad 1989

Mírový summit na Pražském hradě?
Ano. To by samozřejmě bylo skvělé, ale jen za předpokladu, že by na jeho konání panovala většinová shoda mezi spojenci. V tom případě bychom mohli být těmi, kdo nabídne Prahu jako místo jeho konání. Ale vzít si na bedra jeho svolání, agendu, organizaci…

…Obvolávání státníků od Macrona po Erdogana, jak naznačil Andrej Babiš.
To je úkol mimo možnosti České republiky. Navíc zatím není ani prostor pro konání takového summitu. Válka na Ukrajině nespěje k mírovému řešení a ze strany Ruska nejsou náznaky, že by na ně chtělo přistoupit.

„Politickou službu vnímám podobně jako tu vojenskou. Politik by měl sloužit lidem, pokud možno všem, nebo aspoň naprosté většině.“

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba mi v rozhovoru řekl, že nepřekročitelnou hranicí pro zahájení rozhovorů je odchod posledního ruského vojáka z Ukrajiny včetně Krymu. S tím souzníte?
Z pohledu Ukrajiny tomu naprosto rozumím. Těžko si představit, že by pro ni bylo přijatelným řešením, že přijde o podstatnou část svého území. Ukrajina musí být tím, kdo řekne, kdy nastane stav, za něhož je ochotna vést jednání. V této válce je agresorem Rusko a jeho důvody byly zcela zástupné. Žádný stát, byť by se cítil ohrožen, nemá právo zaútočit na suverénní zemi. Tady se vrátím ke své funkci v NATO v letech 2015 až 2018. Když Rusko upozorňovalo, že ambici Ukrajiny vstoupit do NATO vnímá jako ohrožení své bezpečnosti, navrhoval jsem, abychom se bavili obecně o bezpečnostních garancích nejenom pro Rusko, ale pro všechny země, jež leží na hranici mezi Ruskem a státy NATO od Severního ledového oceánu až po Černé moře. Nelze z toho vytrhnout jen Ukrajinu, protože pocit bezpečnosti musí být mnohem komplexnější.

Eva Pavlová stojí po celou dobu kampaně svému manželovi generálu Petru Pavlovi po bokuEva Pavlová stojí po celou dobu kampaně svému manželovi generálu Petru Pavlovi po bokuZdroj: Denik/Zbyněk Pecák

To kopíruje vizi francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o nové bezpečnostní architektuře v Evropě.
S tím se dá samozřejmě souhlasit. Mnohem větší smysl by dávalo jednání o obnovení smluv, které garantovaly vzájemnou bezpečnost, protože mnohé z nich vypršely. To jsou věci, na nichž závisí vzájemná důvěra. Pak se můžeme bavit o omezení počtu a rozsahu vojenských cvičení, o inspekcích vojenských zařízení, obnovení projektu Otevřené nebe. To vše může přispět k posílení pocitu bezpečí. Kdybychom zastávali tento jasný a konkrétní přístup, ukázalo by se zřetelně, na čem má Rusko zájem. Že mu nejde o bezpečnost v Evropě, ale o jednu zemi a omezení její suverenity. To je v principu špatně.

Ministrem obrany Německa se stal Boris Pistorius, bývalý člen spolku německo-ruského přátelství a muž, který kdysi vyzýval proti ruským sankcím. Je to pro Ukrajince špatná zpráva?
Rozhodně to pro ně není dobrá zpráva. Naznačují se tady nějaké linky ke Gerhardu Schröderovi, o jehož postojích k Putinovu režimu si už nikdo nedělá iluze. Bohužel to staví Německo do nepříznivého světla mezi spojenci. Budeme ale muset počkat na stanoviska nového ministra. Nakonec bude klíčové, jak se Německo jako celek postaví k summitu NATO v červnu tohoto roku.

Tam byste jako prezident jel?
Když budu zvolen, ano.

O prezidentovi České republiky rozhodne druhé kolo. Utkají se v něm Andrej Babiš (vlevo) a Petr Pavel.
Nejsem válečník, tvrdí Babiš. Strašíte válkou, kontroval Pavel v živé debatě

Pocházíte z vojenské rodiny, dosáhl jste generálské hodnosti, vaše manželka i sestra jsou vojákyně. Dokážete vykročit z tohoto specifického prostředí, přeorientovat se na civil a stát se prezidentem, který nebude myslet jen v kategorii řád a klid?
Asi je třeba rozptýlit klišé, že vojáci jsou entitou samou pro sebe a po dobu služby v armádě jim zezelenaly mozky, takže nejsou schopni jinak uvažovat. Po většinu své služby jsem byl kolegy spíš osočován, že jsem nedostatečně vojenský. Bylo to tím, že jsem začínal u speciálních sil, kde se tak úplně nehrálo na pořadová cvičení a perfektní vzhled, ale na to, co člověk umí a co do toho dává. Tento přístup jsem si odnesl i do další kariéry. Myslím, že jsem mnohem civilnější než řada lidí, kteří v armádě nikdy nebyli, ale mají tendenci neustále někomu velet a někoho řídit z pozice bosse. Ani když jsem byl v nejvyšší vojenské pozici, nikdy jsem se jako boss nechoval.

Chodil byste na koncerty České filharmonie nebo do Národního divadla, kde je prezidentská lóže už deset let opuštěná?
To by pro mě nebylo nic nového. Po čtyři roky, co jsem pryč z armády, jsem byl na řadě koncertů a rozhodně mi to není cizí. Jediná výjimka, kde bych se ošíval, jsou plesy. Tanec nebyl nikdy mou silnou stránkou.

Redaktorka Kateřina Perknerová pro čtenáře zpovídala oba finalisty prezidentských voleb, rozhovor s Andrejem Babišem najdete ZDE.