Kandidáti o důležitých tématech:

Česká republika zažila tři polistopadové prezidenty, Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Volba hlavy státu se od roku 2013 změnila z nepřímé parlamentní ve všelidovou. Dvakrát v ní zvítězil Miloš Zeman. Poprvé porazil v druhém kole předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, podruhé akademika Jiřího Drahoše.

Kandidaturu ohlásilo do řádného termínu jednadvacet mužů a žen, mezi nimi například generál ve výslužbě Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer. Ti mají už potřebné podpisy od občanů či zákonodárců a také podporu vládnoucí koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Ladislav Špaček
Ladislav Špaček: Respekt vůči hlavě státu je v Česku na bodu mrazu

Mezi posledními se vyjádřil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který své rozhodnutí o kandidatuře oznámil prostřednictvím soukromé TV Nova v neděli 30. října. Následně získal důvěru předsednictva hnutí a jeho kandidaturu podpořili i poslanci ANO. 

Z boje o Hrad odstoupili Alena Vitásková, která nesplnila svůj cíl - sehnat 100 tisíc podpisů, a také Josef Skála. Kandidát KSČM nezískal potřebný počet podpisů. 

Devět prezidentských kandidátů

V lednových prezidentských volbách se bude o přízeň voličů ucházet nakonec devět kandidátů, stejný počet jako v předchozích dvou přímých volbách hlavy státu. O Hrad se podle registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, podnikatel Karel Diviš, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Ministerstvo vnitra oznámilo, že 12 z původních 21 uchazečů do volby nezaregistrovalo, protože nesplnili zákonné podmínky.

Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu a Karla Janečka. Úřad vyřadil část občanských podpisů na podporu jejich kandidatur jako neplatných. Kandidáti museli doložit nominaci podporou minimálně deseti senátorů, 20 poslanců nebo 50 tisíc řadových občanů.

Podnikatel Karel Diviš nakonec v prezidentských volbách kandidovat bude, uspěl u Nejvyššího správního soudu. Ten naopak zamítl stížnost podnikatele Karla Janečka a zrušil registraci Denisy Rohanové, která měla podporu členů bývalé Poslanecké sněmovny.

Průzkumy favorizují generála Pavla, Babiše a Nerudovou

Andrej Babiš, Petr Pavel, Danuše Nerudová. Jedno z těchto jmen je jménem budoucího českého prezidenta. Ukazuje to čerstvě aktualizovaný volební model Deníku založený na datech z průzkumů renomovaných agentur.

Termín prezidentských voleb:

Předseda Senátu musí datum volby oznámit 90 dnů před jejím zahájením. Musí se konat před uplynutím funkčního období Miloše Zemana, tedy před 8. březnem 2023. Miloš Vystrčil termín vyhlásil v červenci.

První kolo přímé volby se bude konat 13. a 14. ledna 2023, případné druhé ve dnech 27. a 28. ledna 2023.

Do pěti dnů poté, co vyšlo datum volby ve Sbírce zákonů, si kandidáti museli založit transparentní účet.

Nejpozději 66 dnů před volbou musí kandidát podat přihlášku na ministerstvo vnitra. V případě podpisů od odcházejících senátorů se tak muselo stát do 15. října, kdy jim skončil mandát.

Prezident Beneš s chotí při znovuodhalení pomníku v roce 1946.
KVÍZ: Obdivovaní i kritizovaní. Co vše (ne)víte o bývalých prezidentech?

Jak volit:

Volit prezidenta mohou všichni občané ČR starší 18 let. Lze volit na voličský průkaz, a to i v zahraničí na zastupitelském úřadě. Tři dny před zahájením prvního kola obdrží občané volební lístky se jmény kandidátů do schránek.

Byl Miloš Zeman dobrý prezident?Anketa Deníku, říjen 2022Zdroj: DeníkKandidátní listinu může podat nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů či občan, který dosáhl věku 18 let a předloží petici s nejméně 50 tisíci podpisy na svou podporu.

Každý občan, podporující kandidaturu kandidáta, musí na podpisový arch uvést své jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu a připojit vlastnoruční podpis.

Ministerstvo vnitra ověří správnost údajů na peticích namátkově na náhodně vybraném vzorku údajů u 8500 občanů podepsaných na každé petici. Zjistí-li nesprávné údaje u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítá tyto občany do celkového počtu občanů podepsaných na petici.

Kandidát se může vzdát své kandidatury do 24 hodin před zahájením volby.

Prezidentští kandidáti

Kdo z kandidatury odstoupil:

  • Alena Vitásková, podporoval ji prezident Zeman (nesplnila svou podmínku, získat 100 tisíc podpisů)
  • Josef Skála, kandidát KSČM (nezískal dostatek podpisů)

Kdo z kandidátů nesplnil náležitosti:

Exkluzivní rozhovory s partnery a příbuznými kandidátů na prezidenta:

Jak si představují partneři prezidentských kandidátů svoji roli po boku nejvýše postaveného politika či političky v zemi:

Prezidentský souboj Deníku

Nabízí odpovědi zájemců o Pražský hrad na důležité otázky dnešní doby v psané i audiovizuální podobě. Oslovili jsme devatenáct mužů a žen, kteří proklamovali svůj zájem účastnit se prezidentské volby. Na reakci na každou z otázek dostali kandidáti třicet vteřin.

1. Je členství v předlistopadové KSČ překážkou pro výkon prezidentské funkce? Proč ano, či ne? (řazení kandidátů je náhodné)

2. Podporujete manželství stejnopohlavních párů a jejich právo na adopci dětí? (řazení kandidátů je náhodné)

3. Jste pro mazání dezinformací a blokování webů, které je přinášejí? (řazení kandidátů je náhodné)

4. Bydleli byste s rodinou v areálu Pražského hradu a koho byste si přivedli jako klíčové spolupracovníky, konkrétně kancléře? (řazení kandidátů je náhodné)

5. Čeho se bojíte (jakou hrozbu považujete v současnosti za nejzávažnější)? (řazení kandidátů je náhodné)

S Putinem se jednat musí, shodli se v debatě Deníku Jaroslav Bašta, Zuzana Rohanová a Tomáš Zima:

Zdroj: Deník

Karel Diviš, Pavel Fischer a Josef Středula v debatě zdůraznili, že by nebyli spícími prezidenty a aktivně by vstupovali do veřejných debat. Všichni by dali přednost novoročnímu projevu 1. ledna a nehrnuli by se do jmenování Petra Hladíka ministrem životního prostředí:

Zdroj: Deník