Jaká je však situace u zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením a s čím dlouhodobě bojují? O tom a dalších úskalích, se kterými se tato specifická oblast potýká, jsme si povídali s Vilmou Jurenka Baudišovou, předsedkyní Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a zároveň předsedkyní výrobního družstva KARKO.

Jaká je nyní situace u zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením?
V první řadě bych ráda upřesnila, že tito zaměstnavatelé, kteří se pohybují na takzvaném chráněném trhu práce, nejsou v rámci tržního hospodářství nijak chráněni, jak se někteří lidé mylně podle názvu domnívají. Zaměstnavatelé zdravotně postižených musí fungovat stejně jako běžná firma. Musí si být schopni zajistit dostatečné množství vhodných zakázek pro své zdravotně postižené zaměstnance, což není nic jednoduchého. Zdravotně postižení nejsou schopni z objektivních zdravotních důvodů zvyšovat svou výkonnost. Pokles schopnosti jejich výdělečné činnosti je třeba u osob s prvním stupněm invalidního důchodu nejméně 35 procent, u osob s třetím stupněm invalidního důchodu dokonce nejméně 70 procent. Pro tyto zaměstnance je životně důležitá možnost zapojit se do pracovního procesu.

Josef a Václav Anovčínovi z hodonínské stavební firmy Plus zasadili strom společně
Když firma myslí na druhé. Přestavěla koupelnu handicapovanému a vysadila stromy

Podle názoru ministerstva práce a sociálních věcí je trh se zaměstnáváním zdravotně postižených příliš „rozbujelý“. Jaký na to máte názor vy?
Hlavním smyslem a cílem příspěvku je kompenzovat snížený pracovní potenciál většiny zaměstnanců podniků, kde pracuje v průměru 70 procent osob se zdravotním postižením. Dobrovolně v zájmu jejich integrace je oslaben nejen výkon jednotlivých pracovišť, ale i podniku jako celku. Dříve měli tito zaměstnavatelé možnost doplácet nižší podíl nároku na minimální mzdu v případě nižšího pracovního výkonu. Tato výjimka byla ale před několika lety zrušena s příslibem úměrných kompenzací, kdy bude růst příspěvku odpovídat růstu minimálních mezd. To se neděje a je tak ohroženo několik tisíc nejméně výkonných zdravotně postižených zaměstnanců.

Před několika lety někteří zaměstnavatelé systém zneužívali třeba fiktivním zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ale v posledních letech tím, že došlo k dílčím změnám v Zákonu o zaměstnanosti, již takovéto podvody nejsou možné, v opačném případě by se jednalo o trestný čin. Bohužel, počínání těchto několika firem v minulosti poškozuje vnímání zaměstnavatelů zdravotně postižených ze strany veřejnosti doteď. Valná většina zaměstnavatelů přitom zaměstnává zdravotně postižené za účelem jejich integrace společnosti, ne za účelem zisku. Tito zaměstnavatelé také asistují svým zaměstnancům při řešení jejich bytových, zdravotních a sociálních potřeb, a kromě toho jim rovněž pomáhají například s řešením exekucí, oddlužením a podobně.

Někteří zaměstnavatelé na chráněném trhu práce prý postupují účelově s cílem získání maximální částky příspěvku. Jedná se zejména o účelové vykazování uznatelných nákladů. Dá se tomu zabránit? 
Možnost uplatňovat uznatelné náklady je pro většinu zaměstnavatelů klíčová a je tedy potřeba. Pokud jde o zneužívání v této oblasti, mělo by se dle našich informací jednat u několika zaměstnavatelů konkrétně o přehnaně vysoké osobní náklady na pracovní asistenty, provozní zaměstnance a také náklady na dopravu. Zabránit tomuto lze poměrně jednoduše, a to zastropováním maximální výše uplatnitelných osobních nákladů na jednoho pracovního asistenta a provozního zaměstnance, možností uplatnit náklady na tyto zaměstnance pouze u jednoho zaměstnavatele a v neposlední řadě také zastropováním maximální částky na dopravu na jeden kilometr.

Prádlomat na parkovišti u hypermarketu Tesco ve Šternberku, duben 2022
Vyperte si u obchoďáku. Prádlomaty budí pozornost, v jednání jsou další

Stát prostřednictvím úřadů práce posílá příspěvky na více než 60 000 zdravotně postižených zaměstnanců. Podle MPSV číslo roste. Jak se podle vás daří v současné době zaměstnávat zdravotně postižené? 
V uplynulé době, a to zejména díky příznivé situaci na trhu práce, docházelo ke zvyšování počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Situace se však výrazně mění. V evidenci úřadů práce v posledních měsících setrvává obdobný, případně mírně rostoucí počet osob se zdravotním postižením, které nenachází uplatnění ani na chráněném trhu práce a již vůbec ne na volném trhu práce. Rostoucí inflace, minimální mzda a zdražování komodit bez jakékoliv kompenzace v posledním období nás dostává do obtížně řešitelné situace a nikdo z nás si nepřeje, aby ti „nejslabší“ doplatili na tuto situaci.

Jak konkrétně se komplikuje zaměstnávání OZP s rostoucí minimální mzdou?
Od doby, kdy došlo ke sjednocení minimálních mezd i pro zdravotně postižené, se minimální mzda navíc neustále zvyšuje. Jak jsem již zmiňovala dříve, tak zdravotně postižení nejsou bohužel z objektivních zdravotních důvodů schopni zvyšovat svou výkonnost a bez odpovídajícího navýšení příspěvku je jejich zaměstnávání čím dál více složitější. Příspěvek byl naposledy zvýšen se zpožděním v průběhu roku 2020 a od té doby došlo k dalším dvěma navýšením minimální mzdy.

Část zaměstnavatelů, kteří například zaměstnávají zdravotně postižené na svých pracovištích, nemá již žádné finanční rezervy, nemají dostatečné prostředky na opravy a investice a někteří už musí dokonce řešit i to, jak sehnat peníze na výplaty pro zdravotně postižené zaměstnance. Toto vše ještě komplikuje fakt, že odběratelé nechtějí navyšovat ceny za práci vykonávanou těmito zaměstnanci úměrně tomu, jak roste úroveň minimálních mezd.

V mošnovském Ostrava Airport Multimodal Parku začne fungovat nové třídící centrum České pošty.
Česká pošta vybuduje v Mošnově moderní multimodální logistické centrum

Jaké klíčové body v této problematice chcete řešit s novým vedením MPSV?
Již od roku 2014 projednáváme s MPSV systémové řešení zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které ale nebylo doteď vyřešeno. V současné době je proto prioritou podaný návrh na zvýšení příspěvku - jedná se sice o nesystémové řešení, ale takto narychlo hrozí bez navýšení příspěvku o tisíc korun propuštění „nejslabších“ zaměstnanců. Tito zaměstnanci chodí do práce kvůli začlenění do společnosti a aby si připadali užiteční. Navíc vzhledem k tomu, že jeden nezaměstnaný stojí stát přibližně 400 000 korun ročně, tak pokud by došlo k propuštění i jen 5000 těchto zaměstnanců, kteří nebudou mít šanci uplatnit se na volném trhu práce, znamenaly by náklady na tyto osoby dopad do státního rozpočtu ve výši dvou miliard korun.

Co se týká komplexního řešení problematiky v budoucnu, tak jsme na MPSV podali v únoru 2022 návrh na úpravu systému takovým způsobem, aby bylo v budoucnu omezeno nejen nadužívání uznatelných nákladů. Navrhujeme systém upravit tak, aby si na zvýšení příspěvku uspořil sám, nezvyšoval dopad do státního rozpočtu a zároveň odpovídal růstu minimálních mezd.