Vraťme se na chvíli do doby, kdy řada našich čtenářů nebo jejich rodičů možná zvonila klíči na Václaváku. Do doby, kdy se v tehdejším Československu po dlouhé totalitní vládě mohli obyvatelé opět svobodně nadechnout a kdy mohli zkusit své štěstí v podnikání i „obyčejní“ lidé.
Právě tehdy, prakticky ihned po převratu, začal Jiří Neubauer starší provozovat Autokemp Třeboň v těsné blízkosti rybníka Svět. Tehdy mu sem, coby náctiletý chlapec, chodil vypomáhat jeho syn Jirka, který už dnes spolu se svým otcem kemp vede. V rodinném podniku už pomáhá i další generace rodu Neubauerů – Jirkův syn s dcerou.
„Autokemp Třeboň jsem přebíral v úplně jiné stavu, než jej vidíte dnes. Tehdy to byla totalitní léta, dost věcí nefungovalo. Postupem času jsme za těch téměř 35 let zmodernizovali snad naprosto vše, co si lze představit. Od sociálního zázemí, přes restauraci, venkovní posezení i recepci,“ usmívá se Jiří Neubauer starší, provozovatel Autokempu Třeboň, který původně dělal provozního v třeboňských lázních.
„Nejlepší prázdniny vašeho života“
Majitel si od počátku svého podnikání zakládá na perfektní čistotě. „Jsem na to pes. Mám rád pořádek a podle recenzí je právě náš uklizený kemp, kde se nikdy nestane, že přetékají odpadkové koše nebo že na toaletách není k dispozici papír, tím, co hosté kvitují a proč se k nám někteří už přes tři desítky sezon rádi vracejí zpět,“ pokračuje Jiří Neubauer starší s tím, že motto jejich rodinného podniku je: Autokemp Třeboň – nejlepší prázdniny vašeho života.
„Každý rok tu přibude nějaké vylepšení. Několik let zpátky jsme rozšířili dětské hřiště pro nejmenší návštěvníky, přibyla půjčovna elektrokol nebo další termíny pro oblíbené karavanové srazy, které nám zjara prakticky startují sezonu. Vycházíme z toho, že jsme rodinný kemp, a to jak podle lidí, kteří tu pracují, tak i v tom, že se snažíme vyjít vstříc rozumným požadavkům a přání našich hostů. Prostě jde o ten lidský přístup, i když v sezoně je tu vážně frmol, protože se tu za den protočí třeba 800 lidí,“ doplňuje tátu Jiří Neubauer mladší.
Během našeho rozhovoru odbavuje rodinu s karavanem přijíždějící až z Holandska, zatímco jeho otec dělá u stolu hned vedle něj objednávky potravin a nápojů na další den. Navíc jde o pátek, kdy je v kempu pravidelně živá muzika a pravidelně je tu návštěvnost ještě mnohem vyšší.
Chtějí zmrzlinu? Dostanou ji
„Když je tu zpívaná, tak je na baru pořádný shon. Navíc sem mají přístup i další návštěvníci, třeba rekreanti z okolních ubytovacích kapacit. I standardně máme v naší restauraci snídaně, obědy i večeře, a to jak pro zde ubytované hosty, tak i pro veřejnost. Nově si tu na základě přání našich hostů z loňska, které jsme vyslyšeli, je možné koupit i točenou zmrzlinu,“ pokračuje mladší z provozovatelů s tím, že o klid a pořádek se tu pak během noci stará hlídač.
Mnoho práce zabere také celoroční údržba celého areálu kempu, kterou musí otec se synem dobře naplánovat. Vždyť jde o rozlohu 25 tisíc metrů čtverečných lemujících část břehu Opatovického rybníka. Údržbář se zde stará také o opravy všeho druhu, o toalety, chemické výlevky pro karavany, posekanou trávu i čistotu na dětském a volejbalovém hřišti. A nenudí se tu ani pokojské.
„V autokempu máme aktuálně k dispozici ubytování v našich chatkách, anebo pro zájemce také ve stanech, karavanech či obytných autech, přičemž jde o pěkné travnaté plochy včetně elektrických přípojek. Parkovací místa jsou navíc jak na slunci, tak i v polostínu. Automobil je možné parkovat hned u stanu. Chatky jsou umístěné ve spodní části kempu a lemují břeh Opatovického rybníka, jde o dvou, tří a čtyřlůžkové varianty. Vedle každé chatky je parkovací místo,“ vyjmenovává Jiří Neubauer mladší.
On sám se už prý těší na dovolenou, která mu začne ale až na podzim, kdy zde skončí letošní sezona a pár měsíců bude trochu více klidu, než se kolotoč příprav na příští sezonu znovu rozjede. Jedním dechem dodává, že spokojení hosté a pozitivní recenze, kterými se Autokemp Třeboň na tematických webech pravidelně pyšní a díky kterým dokonce vyhrál v jedné soutěži titul Kemp roku, jsou mu tou největší odměnou. „Kdyby mě to nebavilo, tak už to přece nedělám skoro pětatřicet let,“ uzavírá Jiří Neubauer starší.