„Ten start byl docela náročný, ale byla jsem celkem mladá a vše jsem brala jako výzvu, kterou lze zvládnout,“ usmívá se dnes dvaatřicetiletá žena. V Králově Dvoře vybudovala vzdělávací instituci B-English, která disponuje velkou zahradou. Pro děti tu mají mnoho aktivit, spousty zájmových kroužků, v létě navíc realizují tematické příměstské kempy.

Angličtina a její „nenápadná“ výuka je součástí veškerých aktivit školky. Používaj ji tu každý den, prostupuje veškerými činnostmi dětí, přezutím počínaje a pozdravem na rozloučenou konče. „Děti si v tomto věku tak jazyk osvojí bez stresu a bez učení. Pokud se pak dítě, které chodilo dlouhodobě do naší školky, zapojí do výuky angličtiny na základní škole, je to pro něj mnohem snadnější. Dítě začne zjišťovat, že umí používat různorodá slovíčka, fráze a že mnohému rozumí. Mým cílem je, aby děti učení, které je pro ně úplně přirozenou aktivitou, především bavilo. Děti k nám přijdou ráno s úsměvem a odpoledne se jim nechce domů,“ říká ředitelka soukromé Základní školy a Mateřské školy B-English.

„Jsme malá škola s čilým životem, prosazujeme individuální přístup a individuální plány pro nadané žáky. Každý žák má tak příležitost vyniknout v oblasti, která ho zajímá, Každé dítě je originál, učí se jinak a zajímá se o různé věci. Děti by neměly zapadat do systému, každé dítě potřebuje individuální přístup,“ podotýká.

Školka a škola se pro Barboru staly nedílnou součástí života. Je maminkou skoro čtyřleté dcerky. „Moje dcera se mnou chodila do školky téměř od narození, pravidelně od tří let. Zbožňuje školkové aktivity a paní učitelky. A samozřejmě vždy byla zpětnou vazbou dění ve školce.“ Malá slečna ale utrpěla vážnou nehodu. Po operaci obličeje a na začátku dlouhé léčby se Barbora rozhodla založit projekt, který bude pomáhat dívkám, jenž trpí různými problémy estetického charakteru právě v obličeji, jako je například akné, anebo jizvy po nehodách, jakou utrpěla právě její dcera. Podpora bude formou psychické i lékařské pomoci.

„Dnešní děti jsou takové, jací jsme my. Děti se totiž nejvíce učí z našeho chování – my jim jdeme příkladem. Děti jsou to nejcennější, co nám život může nadělit. Nejsou to ani drahé domy, ani luxusní auta. Máme-li ve svém životě takové dárečky, věnujme se jim, dokud o to ještě stojí. To, co si zasadíme, to také sklidíme. Jak se nyní chováme my k nim, tak se budou děti jednou chovat k nám. Pamatuji si každé první setkání s rodiči a dětmi. Velmi ráda na to vzpomínám, když nyní vidím děti po několika letech docházky. Nic se nevyrovná nadšeným plamínkům v očích malých dětí, když se radují. A že se umějí radovat i z maličkostí,“ dodává Barbora Novotná.