K nápadu založit dýňovou farmu přivedla Jana Brotánka cesta do Kanady, kam odjel kdysi na prázdniny k tetě, aby se zdokonalil v angličtině. „Vrátil jsem se s kamarádem, který se divil, že se v Česku vůbec nepěstují dýně. A protože jsme měli statek v Bykoši, rozhodl jsem se, že je tam začnu pěstovat,“ vzpomíná.

V devadesátých letech začínal s okrasnými dýněmi. „Zhruba před deseti lety dýním pomohla osvěta zdravé výživy a lidé začali upřednostňovat dýně k jídlu. Teď pěstuji zhruba 25 druhů, jedlých je 10 z nich,“ říká farmář, podle kterého je největší poptávka po dýních hokkaido, následují máslová, špagetová, žaludová, chioggia nebo goliáš.

Produkty z Olejového mlýna v Petráveči
Muž postavil mlýn a lisuje v něm netradiční oleje. V oblibě je třeba ten z kmínu

Dýně dováží i do obchůdků se zdravou výživou v Praze. Bylo by ale škoda nedojet si pro dýni přímo na farmu, protože Jan Brotánek je vyučený kuchař a jeho lahůdky z dýní se jen rozplývají na jazyku.

Koláč i burger s dýňovou omáčkou

„Návštěvníci mohou ochutnat dýňovou polévku, kynutý koláč, pečené dýně s bylinkami nebo grilované. Letos nabízíme i hamburger s dýňovou omáčkou,“ připomíná Brotánek, jehož snem je vyrábět i dýňové těstoviny.

Měli jsme možnost ochutnat pečenou dýni s provensálskými bylinkami a zakysanou smetanou - a byla to delikatesa. Kdybychom nevěděli, že je to dýně, nepoznali bychom to.

Jan Brotánek nabízí i sušené květiny, levanduli proti molům nebo výrobky od partnerů, jako je dýňové pivo či džem.

Zdroj: Hájíčková Jana

Hostům se na farmě věnuje. Seznamuje je i s pěstováním dýní. „Semínka sázíme 1. května. A i když je dýně nenáročná rostlina, o které někdo řekne, že ji zasadí na kompost, nestará se o ni - a stejně vyroste, na poli se o ně musíme starat. Okopáváme je ručně, nepoužíváme žádnou mechanizaci. Pomáhá mi rodina a několik brigádníků,“ vypráví.

„Nejhorší jsou sucha nebo přívalová voda. Mám obavy o budoucnost kvůli změnám klimatu. Je to rizikové podnikání. Při velkém suchu jsem přišel o 60 procent úrody, při povodních v roce 2002 o 90 procent úrody,“ říká farmář, který na 1,5 hektaru pole vypěstuje 15 tun dýní. Neprodává je na váhu, ale podle velikosti a krásy. Cena začíná od 30 korun. Úrodu sklízí od září do října.

Sklízet, až když zaschne stopka

„Důležité je, aby dýně měla k životu minimálně dva metry čtvereční. Také se smí utrhnout, až když jí zaschne stopka. Kdyby se utrhla dřív, mohou se do dýně stopkou dostat bakterie, které ji rychle zkazí,“ vysvětluje Brotánek.

Dýňová farma má otevřeno v září a v říjnu každou sobotu a neděli od 10 do 17 hodin. V úterý, ve středu a ve čtvrtek ji navštěvují mateřské školy, volné místo v kalendáři je ale až na příští rok.

Jediná palírna na Mělnicku, kam vozí pěstitelé ovoce na pálenku, sídlí v Chlumíně. Její majitelka Daniela Purnochová na snímku kontroluje surovinový kotel, ve kterém se kvas změnil v pálenku, ještě ho ale čeká další pálení ve druhém kotli.
V palírnách jako U Suchánků. Jablek, švestek i špendlíků je málo, není co pálit

„Děti si tu mohou také hrát na pískovišti nebo vyrazit s rodiči do bludiště v kukuřičném poli. Nejmenší rád svezu na vozíčku, který vypadá jako kráva,“ říká farmář, zatímco si děti, které přijely se školkou, hladí králíky nebo pozorují slepice.

Na otázku, kterou dýni má nejraději, Brotánek odpovídá: „Tu poslední, protože už je konec sezony. Občas už vidím oranžově. Ale kdybych měl jmenovat pokrm, tak mi nejvíce chutná dýňové kari se zeleninou.“