Ti nejlepší z nich se díky nominaci svých kolegů pak mohou dočkat ocenění Zlatý Albert, které se každoročně vyhlašuje na slavnostním galavečeru v Praze.

Pražská vítězka je ze Žižkova

Mezi letošní desítkou oceněných zaměstnanců byla také takřka stále pozitivně naladěná Eva Mušinská, která aktuálně působí v centrále Albertu v pražských Nových Butovicích jako specialista ve vzdělávání.

„Když jsem se dozvěděla, že dostanu ocenění, moje první slova byla: „Proč já? Za co? Vždyť tady je tolik skvělých lidí! Já dělám jen svoji práci s mladými a dělám ji ráda. V tom vidím smysl. Snažím se dát mladým směr, vychovat je k řemeslu. Asi nejsilnější okamžik z té ceny byl, když jsem poslala video ze slavnostního vyhlášení dceři, a ta mi napsala zprávu: Mami, co mi to posíláš? Já u toho pláču, je to dojemné!“ popisuje okamžiky po ocenění dáma, která celý profesní život věnuje své srdce a veškerý čas podpoře vzdělávání a výuce.

Do Albertu každý rok přivádí stále více studentů obchodních a řemeslných škol. Výcviku učňů zasvětila celou kariéru.

Po maturitě na Střední škole obchodní, Bělohorská, v Praze 6 nastoupila jako mistrová odborného výcviku do prodejny v Budějovické a poté Novodvorské ulici.

Na pozici kapitánky vybalovacího týmu je Libuše Šimková spokojená.
Prodavačkou jsem chtěla být vždycky, říká týmová kapitánka Libuše Šimková

„Bylo mi dvacet a měla jsem pod sebou osmnáctileté kluky. To bylo hodně těžké období, mnohokrát jsem chtěla odejít, ale nikdy jsem to neudělala. Ani tehdy, když mě kluci zavřeli do mrazáku, kde bylo dvacet pod nulou, a otevřeli mi, až když šel kolem vedoucí prodejny a jejich chování mu bylo podezřelé,“ směje se paní Eva a dodává, že vždy si u mladé generace našla pochopení, respekt a autoritu.

Jako malá, chtěla být jako maminka účetní, pak toužila po škole zaměřené na zahraniční obchod.

„Život mě ale před půl stoletím zavál do obchodu, a nelituji. Impuls byl asi i u tatínka, který se vyučil řezníkem uzenářem, po průmyslovce pracoval ve stavebnictví, a měl v sobě ducha obchodu,“ vzpomíná.

Po maturitě se starala v učňovském středisku o učně, které vychovávala pro Potraviny Praha. Po roce 1990 pracovala v SOŠ v Praze 9, poté vedla žáky v několika různých firmách a od roku 2015 působí v Albertu.

„Troufám si říci, že díky mně zná většina učňovských škol v zemi obchody Albert jako dobré místo k práci a příležitost pro budoucí zaměstnání.“

Mladí tehdy a teď: To je obrovský rozdíl

Vloni se paní Evě podařilo navázat spolupráci s učňovskými pekařskými programy v Praze i v Brně.

„Tenhle obor je rodiči i žáky dost opomíjený, přitom je v něm velká budoucnost. Produkty z řemeslných pekáren jsou zákazníky hodně žádané,“ podotýká.

Co je nejnáročnější v práci s mladými? O tom má paní Eva jasno: „Rozdíl mezi mladými před půl stoletím a teď je obrovský. Jsou jiní, jsou podle obrazu ve společnosti a v rodině. Většinou jsou velmi ctižádostiví, ale poměrně dost je i laxních, nespokojených a kritických vůči ostatním. V posledních letech je největší díl činnosti naučit mladé pracovat, naučit je pracovní návyky, přijmout kritiku, respektovat nadřízené, práci v týmu. Dnešní mládež nerada přijímá kritiku, byť konstruktivní, vše je pro ně obtěžování a sekýrování.“

Práce je pro paní Evu celoživotní poslání

„Jsem nadšená, když vidím, co Albert dělá pro své zaměstnance, jak si jich váží. To nejsou jen prázdná slova, tady to fakt tak je. Mám ráda férové jednání, slušnost, loajalitu, vzájemný respekt, vzájemnou atmosféru, a to tu cítím,“ říká.

Svoji práci považuje za poslání, které má obrovský smysl.

Hana Hrudová, zástupce provozního manažera distribučního skladu Olomouc.
Je to moc pěkný pocit, když víte, že si vaší práce někdo váží, říká Hana Hrudová

„Letos tu v prodejnách máme tisíc žáků po celé zemi. Z toho, kolika mladým jsme ukázali směr a možnosti, mám dobrý pocit.“

Práce s mladými je vždy náročná. Jak si odpočine a kde nabírá síly?

„Neumím relaxovat odpočinkem. Načerpám sílu jedině prací na chalupě, na zahradě se sekačkou, hráběmi a kolem kytiček, ale třeba i v domácnosti se ničemu nebráním. Neumím chvíli v klidu posedět. Se vším jsem spokojená, neměnila bych. Snad jen kdyby ty roky tak neutíkaly. Ale na chalupě jezdí pětiletý vnuk na kole a já mu vedle na koloběžce stačím. Tak na co bych si stěžovala?“ dodává zasněně Eva Mušinská, držitelka letošního ocenění Zlatý Albert v kategorii Péče.

MEDAILONEK EVY MUŠINSKÉ• Rodačka z Benešova (65 let) bydlí v Praze na Žižkově.
• Je vdaná, má dceru učitelku a pětiletého vnuka. Manžel byl dvacet let hudebníkem u Hradní stráže, hrál na saxofon a klarinet.
• Je držitelkou ocenění Zlatý Albert v kategorii Péče.
• Vystudovala SŠ obchodní v Praze, poté při zaměstnání i ČZU, obor učitelství a speciální pedagogika.
• V Albertu je bezmála 10 let, nyní na pozici specialista ve vzdělávání. Letos má na starosti jako šéfová tisíc učňů ze 68 středních odborných škol, kteří chodí na praxi do osmi desítek prodejen Albert.
• Ráda čte, občas zajde do divadla, na koncert. Má ráda hudbu, jak pop a country, tak vážnou, ale ráda si pustí i tvrdší rock.
• Neumí lenošit. Po práci relaxuje opět prací – na chalupě na zahradě, svede i drobné práce doma.
• Na chalupě, když nepracuje, ráda jezdí s vnukem po vesnici na koloběžce nebo posedí s přáteli.