Vaříme tak, jako naši předci, láká hosty frýdlantská Harcovna u Fucimanů

„V současnosti se zaměřujeme především na kvalitní gastronomii. Všechna jídla vaříme tak, jak je kdysi vařili naši předci, byť používáme moderní technologii, díky které mají pokrmy svou chuť. Naše jídla pak dochucujeme kořením a bylinkami tak, jak to vždycky bývalo zvykem,“ uvedl Radek Fuciman, majitel a provozovatel Harcovny u Fucimanů ve Frýdlantu nad Ostravicí.

A která jídla patří mezi návštěvníky k nejoblíbenějším? „Největším hitem je jednoznačně svíčková na smetaně. Velice oblíbený je také guláš, dále zelí, jitrnice, jelita, kolena, žebra nebo kachna. Zkrátka klasická jídla, na která tady vždycky lidé byli zvyklí. A k dobrému jídlu patří i kvalitní pivo. Proto se stále sanituje, čistí se trubky, probíhají různá školení, aby číšníci uměli pivo správně načepovat. Snažíme se dělat maximum pro to, aby pivní kultura byla taková, jaká má být,“ poznamenal Fuciman.

Steak na míru nebo snídaně v květinářství. V Česku frčí nové gastro koncepty

V průběhu epidemie koronaviru začala restaurace Harcovna také s rozvozem jídel, která dováží lidem po okolí vzdáleném deset až patnáct kilometrů.

„Lidé si na tuto možnost zvykli a někteří ji využívají celkem často, byť kvalita není taková, jaká by měla být. Přece jen při rozvozu jim nemůžeme jídlo naservírovat tak, jako když by přišli k nám do restaurace. Platí to zvlášť o moderní gastronomii. Především mladším lidem to ale vůbec nevadí a mnohdy si nechávají dovést i hamburgery,“ popsal Fuciman s tím, že takové druhy jídel si člověk po půl hodině už tolik nevychutná. „Nejčastěji rozvážíme kuřecí řízek. Ten rozvozem až tolik netrpí. To samé platí o svíčkové nebo guláši. Všeobecně platí, že v případě rozvozu je lepší zvolit klasická česká jídla. Ne všichni zákazníci to tak ale mají,“ dodal Fuciman.

Během covidu pak Harcovna přišla ještě s jednou novinkou, a sice začala klasická česká jídla zavařovat do sklenic. „Tohle se hodně osvědčilo. Lidé této možnosti využívají čím dál více. Berou si jídlo domů nebo na dovolenou. Ušetří jim to spoustu času a v některých případech i peněz, protože stravování v zahraničí není nejlevnější. Takto si dokoupí jen přílohu, jídlo si ohřejí a mají jistotu, že se dobře nají,“ podotkl Fuciman s tím, že někteří tato jídla berou pro starší rodiče. „Je to pro ně jednodušší. Nemusí si lámat hlavu s tím, co budou zrovna vařit.“

Na Harcovně tímto způsobem nabízejí zatím dvanáct jídel. „Nabídka je tak poměrně pestrá. Uvažujeme, že začneme dělat ještě polévky a možná omáčky. Momentálně na to ale nemáme prostor. Dneska je totiž v gastronomii ohromný problém, co se týče personálu. Spousta lidí odešla do fabrik, kde si odkroutí osmihodinovou směnu a mají klid. A nahradit je je v některých případech takřka nemožné,“ upozornil Fuciman.

Cukrařinu dělá s láskou k řemeslu. Umí vykouzlit i dezerty bez mouky a cukru

Kromě restaurace funguje na Harcovně ještě malý penzion čítající šest pokojů. „Ubytovávají se tady turisté jezdící do Beskyd nebo řemeslníci, kteří pracují na zakázkách v okolí. Výhodu mají v tom, že se u nás mohou i stravovat,“ řekl Fuciman.

Dříve představoval určité lákadlo také bowling. „Ten už je dneska otevřený jen na objednávku. Zájem o něj upadá, takže jej s největší pravděpodobností zrušíme,“ upozornil majitel a provozovatel restaurace.

V nejbližší budoucnosti pak čeká restauraci rekonstrukce. „Máme vyřízenou dotaci na výměnu fasády, oken i střechy. Stavební práce by měly začít na podzim. Chceme udělat také novou terasu a Zbojnickou jizbu, kde by měl být zviditelněný Ondráš. Zjistili jsme totiž, že Ondráš Fuciman je naším předkem,“ uzavřel Fuciman.

Název vznikl od stráží stíhajících pašeráky

Restaurace Harcovna u Fucimanů ve Frýdlantu nad Ostravicí se může pochlubit dlouholetou tradicí. Název získala podle tzv. harceřů, kteří hlídali, aby se tady nepašoval tabák z Uher, jehož volný prodej byl zakázaný.

„Dříve se dlouho tradovalo, že název Harcovna vznikl od horníků těžících železnou rudu. Při pečlivém pátrání v kronikách se však přišlo na to, že název vznikl od pojmu harcování,“ uvedl Radek Fuciman, současný majitel a provozovatel restaurace Harcovna u Fucimanů.

A kde se zrodil pojem harcování? „V 17. a poté ještě v 18. století byl zakázaný volný prodej tabáku z Uher k nám. Kromě prodeje bylo u nás přísně zakázané také jeho kouření. Jedinou možností, jak jej sem dostat, bylo pašování. Opačným směrem se pak z Polska do Uher pašovala sůl,“ přiblížil Fuciman.

Na červíky a cvrčky k nám chodí rády i děti, říká majitelka obchůdku v Klatovech

Z toho důvodu byly poblíž hranic hor a lesů vrchností zřízené stráže z vojáků, kterým se říkalo abšauři. „Tito abšauři objížděli na koních hranice, stíhali pašeráky a sváděli s nimi půtky. Lidé tomu říkali, že harcovali. Odtud vznikl tento pojem a také název tohoto pohostinství,“ vysvětlil Fuciman s tím, že abšauři hostinec využívali ke stravování, případně i k noclehům. „Abšauři nebo také harcovníci měli v Nové Vsi své maštale, sklepy, masnu, šenk i hospodu,“ dodal.

Dnešní Harcovna byla původně dřevěným „budunkem“ se zděným komínem. Od roku 1793 byla hospoda v držení židovské rodiny Josefa Gottlibera. „V roce 1924 koupil hospodu můj praděd Jan Fuciman, když prodal prakticky veškerý majetek, aby na ni dosáhl. Tenkrát za ni dal 140 tisíc korun českých. Byla to významná etapa v jeho životě. Tímto počinem nastala nová éra této hospody,“ popsal Fuciman. „Praděd se svou ženou pohostinství značně zvelebil. Vedle zřídili konzum, přistavili sál a v podkroví vybudovali hostinské pokoje. Z původní stavby zůstala pouze dnešní Slezská jizba, kterou zdobí původní malba dřevěného stropu,“ řekl Fuciman.

Moderní a nadčasové řeznictví. Jan Baxant prodává pouze české maso

Jeho praděd pak ve funkci starosty zajistil zavedení elektřiny, telefonu, opravu cesty a kamenného mostu. „Nový sál pak díky němu mohlo využívat také ochotnické divadlo, Sokol a další aktivní spolky. Dodnes pak interiéry pohostinství zdobí trofeje dokazující, že praděd byl vášnivým myslivcem,“ poznamenal Fuciman.

Čáru přes rozpočet pak udělala 2. světová válka. V tomto období vyrabovali hospodu vojáci vracející se z fronty. A aby toho nebylo málo, pět let po ukončení války se na pohostinství nechvalně podepsala také státní bezpečnost. O rok později byl podnik znárodněný, takže o něj Fucimanovi na dlouhou dobu přišli. Majetek se rodině navrátil až po revoluci v roce 1992. Za bývalého režimu fungoval známý hostinec jako výčep s kulečníkovou hernou.

Dneska je hospoda známá tím, že vaří především klasickou českou kuchyni, a to takovým způsobem, jak se to dělávalo kdysi. „Vrátili jsme se k tomu, co dělali naši předci,“ uzavřel Fuciman.