Hospůdka Rio na křižovatce v Klášterci se na první pohled v ničem neliší od jiných v podobně malých vesnicích. V pátek večer sem místní chlapi míří na pivo, v létě děti na limonádu. Hospůdku provozují Martin Fišer a František Krikel. Pro zahájení provozu si nemohli vybrat horší dobu.

„Máme to tu od září 2020. Bohužel kvůli covidu jsme hospůdku rozjeli až loni. Funguje od května, je opravdu jen maličká, tak akorát pro místní,“ říká novinářské návštěvě v malém lokálu Martin Fišer.

Důvod, proč si vesnický podnik pronajali, tkví v jeho zázemí. V kuchyni připravují pokrmy pro catering. V sezoně prakticky každý víkend vyjíždí na svatby, oslavy či firemní akce. Catering v jejich podání ale neznamená klasiku ve stylu salámová mísa – sýrová mísa – zeleninový salát – pečivo. Dvojice vaří na ohni.

Šéfkuchař Jan Gurecký z Restaurace [49].
Umění, design a jídlo na úrovni. I to je originální ostravská Restaurace [49]

„Všechno začíná tady, protože naše jídla jsou složitá na přípravu. Různé věci si kvasíme sušíme, udíme, nějakou formou si je v kuchyni předchystáme. Pak dojedeme na místo, kde v drtivé většině používáme gril. Grilujeme na briketách a jídla dochystáváme,“ popisuje třicetiletý muž.

Projekt Od Lesa vychází z klasické české kuchyně, kterou přetváří pomocí moderních technologií zpracování pokrmu. „Na cateringy se hodně snažíme využívat vlastní zahrádku. Máme ji v Olšanech, dva kilometry odtud. Hodně nám záleží na přírodě, na takovém babičkovském přístupu, jen se snažíme gastronomii udělat trochu hezčí a modernější,“ doplňuje.

Tradiční receptury v novém podání

Příkladem tradiční receptury v novém podání jsou lokše. „Je to takové vepřo-knedlo-zelo, jen si ho děláme po svém. Připravíme bramborové placky, spálíme zelí. Dvanáct hodin si tu chystáme bůček, který pak na místě dogrilováváme. Je to jednoduchý starý recept, který jsme si předělali, aby to dobře vypadalo,“ zmiňuje Martin.

Když říká, že nějaké jídlo při přípravě spálí, tak tím opravdu myslí, že ho spálí. „Vezmu třeba pánev s paprikami, hodím je do ohně. Až jsou černé, tak je oloupu. Samozřejmě se spálenina nejí, ale do jídla se tak promítá ten oheň, jídlo dostává takovou nauzenou chuť,“ vysvětluje.

Kloučkovo řeznictví a uzenářství
Řezník Klouček miluje maso a sladké. Na masožravce prý přeučí i vegetariány

Martin a František jsou dlouholetí skauti, což také vysvětluje jejich blízkost přírodě a ohni jako prostředku k úpravě pokrmů. Hostům tak někdy připravují maso v takzvaném Setonově hrnci, což je maso uvařené v jámě v zemi vyhřáté nažhavenými kameny. Kromě chuťového zážitku mohou hosté nahlédnout do procesu přípravy jídla a také se o něm něco dozvědět.

Každé jídlo má smysl, myšlenku

„Je to takové komplexní. Lidé vidí, jak to grilujeme, stojí kolem nás, když jídlo připravujeme a krájíme. Lidem pak říkáme, že to není jídlo z polotovarů, které nějak naplácáme na talíř. Každé jídlo má smysl, myšlenku, děláme ho kvůli něčemu a na jídelním lístku má své místo. Lidem vysvětlujeme, proč je v pokrmu konkrétní ingredience, co to má znamenat,“ popisuje Martin Fišer.

Ačkoli ho s kolegou živí gastro, ani jeden původně není z oboru. František se vyučil truhlářem, Martin vystudoval ekonomii. Popsat, jak se dostali k vaření, by prý bylo na samostatný článek.

Pavel Gráf začal s kávou původně jen jako s koníčkem
Ke kávě se dostal přes šálky. Pavel Gráf propojuje pražírnu s hudbou

Tedy alespoň ve zkratce: „Začali jsme spolu, gastro nás bavilo, a tak jsme se rozhodli, že v tomto oboru něco vymyslíme. Na ten popud jsem odjel do Prahy, kde jsem se učil vařit, chodil jsem do různých kurzů, dva roky jsem se tomu intenzivně věnoval. Pak jsem se vrátil a rozjeli jsme catering. Ten děláme už rok a půl,“ popisuje v kostce rodák z Olšan. Dvojici doplňuje Filip Endršt, který se stará o sociální sítě a webové stránky.

V blízké budoucnosti mají velké plány. V Hanušovicích hodlají rozjet obědy v městské hospodě Formanka, restauraci chtějí otevřít také v Šumperku. „Zkušenosti a dovednosti, které jsme pochytili z cateringů, chceme nabídnout lidem, aby za námi mohli přijít. Chceme jim být blíž,“ uzavírá Martin Fišer.