Inspirativní projekty. Budoucnost má podle Michala Pivrnce barvu zelenou

Vše tu už jednou bylo?

„Nápad na založení projektu Green Future (v překladu z angličtiny – zelená budoucnost, pozn. aut.) vznikl hlavně díky mé zvídavosti a zájmu o technologie. Díky tomu jsem se postupně dostal k českým vědcům, kteří pracovali na vývoji pyrolýzní jednotky a hledali investora, který by prototyp uvedl do praxe. Když jsem viděl, jak jednotka funguje, myšlenka se mi zalíbila. Jde o jednoduchý chemický proces, kdy z plastového odpadu vznikne plyn a olej, tedy tzv. zelená ropa. Tak jsem spolu s dalšími investory začal budovat areál s funkční technologií ve Dvorcích u Bruntálu,“ hovoří o nápadu dvaapadesátiletý Michal Pivrnec.

Pyrolýza jako taková je známá tisíce let. Není bez zajímavosti, že ve starém Egyptě se takhle získával dehet na mumifikování. Ve středověku se v milířích pyrolýzou vyrábělo dřevěné uhlí a za druhé světové války i dřevoplyn a benzín. Avšak pyrolýzu na recyklaci plastů zatím do praxe nikdo neuvedl, až tak učinila skupina chytrých českých hlav, jestli lze použít jistou nadsázku.

Bruntál jede do světa

Zajímavostí je, že Michal Pivrnec začínal jako podnikatel v šipkovém sportu. Hra ho bavila, pohyboval se v této komunitě a postupně vytvořil e-shop se šipkovým zbožím. Ten je teď největší v ČR a SR. Během toho se věnoval výstavbě bytových domů a podílel se i na stavbě malé elektrárny na Labi. Později koupil starou, ale funkční textilku.

„Nyní je však mojí hlavní náplní Green Future a uvedení unikátní metody tepelného zpracování plastů do plného provozu. Věřím, že je to projekt s celosvětovým přesahem,“ říká přesvědčivě.

Pohyb, myšlení a dovednosti. Manželé z Prahy mění přístup k dětskému cvičení

Příběhy a rozhovory

Ne náhodou se společnost Green Future stala letos v létě vítězem českého kola soutěže SME EnterPRIZE, která je zaměřená na popularizaci udržitelné ekonomiky.

Do stavby areálu ve Dvorcích na Bruntálsku společnost investovala asi sto milionů korun. Teď by však její majitelé chtěli shromáždit další kapitál – 999 milionů korun – které míní použít nejen na dostavbu areálu, ale hlavně na výstavbu dalších jednotek v ČR i v cizině.

V ČR konkrétně v Červených Pečkách, v zahraničí zas v rakouském Hauskirchenu.

„Obec nám tam odprodala pozemek a první jednotka ze dvou plánovaných už vyrábí. Těšíme se přitom jejich velké podpoře,“ uvádí Michal Pivrnec.

Technický princip

Princip je prostý. Ropa, ze které vzniká plast, to jsou vlastně kapalné uhlovodíky. Plasty jsou také uhlovodíky, ale pevné. A firma pomocí pyrolýzy mění uhlovodíky plastu znovu na uhlovodíky ropy.

„Technologie je vlastně taková laboratoř. Tedy spíše hodně velká laboratoř, protože zpracujeme sedmnáct tun odpadu denně, včetně nečistot, a všeho, co je ve žluté popelnici. Zatím mluvíme o vědeckém provozu,“ uvádí podrobnosti.

Pak se odehrává chemický proces v hermeticky uzavřené technologii, aby nic nesmrdělo a nekouřilo. Plast se ohřeje na 450 stupňů Celsia, až se z něj stává plyn a aerosol, což je plyn s kapénkami oleje. Zůstanou jen nerozložitelné látky, třeba kamínky nebo železo.

Z plynu bude firma v budoucnu vyrábět vlastní elektřinu, nebo ho bude prodávat. A zelenou ropu neboli pyrolytický olej pak použije na výrobu nových plastů.

„Celý areál je postaven bez dotací. Umět zpracovat plastový odpad, ale prodělávat na tom nemá smysl. Naše „zelená“ ropa by jednou měla být konkurencí ropě ze země. Zatím nedokážeme být levnější, ale teoreticky to jde. Naším největším nákladem při výrobě je v současnosti elektřina,“ říká podnikatel.

Aby vše běželo jak má, firma je v kontaktu s vědci, například s pracovníky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Spolupráce je oboustranně užitečná, výzkum je v této oblasti v ČR z mezinárodního hlediska na nadprůměrné úrovni. Brzdou je naopak neexistující legislativa a administrativa.

Michal Pivrnec je i tak optimistou. Věří, že do pěti let bude mít v České republice podobné zařízení na zpracování plastů každý kraj.

Konec plechovek v přírodě i v koších, slibují si starostové od zálohování

Podnikání