„Setkávání se zákazníky je stále zajímavé. V posledních letech vnímám změnu jejich chování, uzavřít obchod je mnohdy složitější než dřív. Osobně si zakládám na přímém kontaktu, individuálním přístupu, kdy se s člověkem potkám, popovídáme si a já pro něj vymyslím nejvhodnější řešení,“ říká Háger.
Cestu k podlahám a všemu, co je s nimi spojené, si Ivo Háger našel postupně. Studoval totiž jiný obor a k tomu se věnoval sportu. „Někdy v roce devadesát čtyři jsem se tomu začal věnovat spolu Tomášem Hegerem, spoluhráčem z hokeje. Tehdy jsme si založili malou firmu s názvem ITO. Fungovali jsme nejprve v Křelově u kamarádových rodičů ve stodole, kde byla naše vzorkovna a kancelář. Zde se realizovaly první zakázky, moc rád na to vzpomínám. No a zhruba po třech letech, někdy na konci roku devadesát šest, se naše cesty rozdělily a od jara následujícího roku to dělám sám,“ říká Háger.

Podlahářství není jeho původní obor. „Nemám podlahářské vzdělání, ale elektroprůmyslovku, obor spojová technika. Takže telefony, ústředny a tak dále. Už na střední jsem preferoval sport a věděl, že nepůjdu na vysokou školu. Proto jsem si spíš hledal práci. Začal jsem jako dělník v MEZu Holice. Potom jsem šel kvůli hokeji do Prostějova, to do fabriky Agrozetu na zásobování,“ vzpomíná.
Z každé práce si pak vzal něco, co se hodilo v budování vlastní firmy. „Ta zaměstnání předtím mi prospěla a pomohla. MEZ mě naučil dělat rukama, v Agrozetu jsem pochopil něco o nakupování, jednání s lidmi. Také jsem prodával televize a různé spotřebiče ve firmě Elkon, pod kavárnou Corso naproti orloje. Vůbec mi nevadilo, že nedělám, co jsem vystudoval. Setkal jsem se s mnoha skvělými lidmi, kteří mě různě ovlivnili a formovali. A proniknout do oboru podlah byla výzva a zajímalo mě to, protože to bylo zase něco nového,“ říká Háger.
Nyní má firmu prakticky ve středu města Olomouc, ale k tomu se propracoval postupně. „Nejprve jsem začínal v Droždíně, opět ve stodole - vzorkovně. Spolu se mnou byli v areálu další spřátelené firmy, nabízely nábytek, dlažby a krby. Navzájem jsme si pomáhali se získáváním zakázek a jejich realizací, bylo to příjemné. V průběhu roku 2001 se dostavěl, jak se říká v Olomouci, „Ušatý dům“. Koupil jsem si tam v přízemí prostor a od té doby sídlím zde. Baví mě to pořád, do práce se pořád těším,“ říká Háger.
„Struktura firmy je jiná než na začátku, zaměstnávám několik lidí, to jsou převážně podlaháři a paní na prodejně. Na složitější a větší zakázky mám podle potřeby další šikovné podlaháře, se kterými spolupracuji léta. Funguje to dobře,“ podotýká.

Podlahy navrhuje nejraději na přání zákazníka tzv. „šité na míru“. „Dodáváme převážně do bytů, rodinných domů, ale i do kanceláří, ordinací a dalších administrativních prostor. Jsou to hlavně koberce, PVC, vinylové podlahy, dřevěné, korkové nebo marmolea. Samozřejmě se potýkáme i s různými problémy. Poslední dobou to byly třeba výpadky dodávek některých materiálů, zvedání cen z důvodu Covidu. Je to takové složitější. Zakládám si hlavně na kvalitních materiálech a řemeslném provedení, detailech. Snažíme se používat moderní technologie např. od Mapei a nářadí pro podlaháře. A těší mě to, protože zákazníkovi dáváme špičkovou kvalitu,“ říká Háger.
Typů a druhů podlah je mnoho. Je nutné neustále sledovat nové trendy. „Krása je také v tom nabídnout zákazníkovi něco speciálního. Například je početná skupina lidí, kteří mají rádi přírodní materiály, vše zdravotně nezávadné, ekologické. A dokážou zohlednit i vyšší cenu. Třeba koberce ze sisalu, kokosu, vlny nebo marmoleum,“ vysvětluje Háger. Tím, že lidé cestují po celém světě, se setkávají s různými typy podlahovin. A stává se tak, že chtějí u sebe doma měkký koberec s podložkou, jako viděli v USA nebo lepený vinyl v koupelně jako ve Švédsku a podobně. „Jsme tu od toho, abychom uměli správně poradit, doporučit a zrealizovat prakticky každé přání zákazníka,“ uzavírá.