„Nijak jsme se z nutnosti zavřít nehroutili. Řekli jsme si, že si po tom prosincovém frmolu volno navíc užijme. Samozřejmě, že jsme byli pod polovinou běžných tržeb, ale nijak nás to neohrožovalo, jak možná řadu jiných hospodských. Dům je náš, nájem tady neplatíme, nemáme zaměstnance, pracujeme tu jen my dva s manželem. Takže teď jsme byli pořád spolu, jen v jiném baráku, ne doma,“ vzpomíná s úsměvem na jaro 2020 Andrea Folterová.

Jaroslav Vojtíšek je úspěšný fitness trenér a majitel posilovny Home Fitness v Plzni.
Splnil si sen a vybudoval posilovnu. Kondici u něj nabrali hokejisté i exministr

Jak ale dodává, po několika dnech se, byť „zavření“ ve své kavárně, kde nesměli vítat hosty, brzy vrátili k běžnému pracovnímu režimu. Ona pekla dorty a zákusky, lidé věděli, že si je mohou objednat a vyzvednout, tudíž manžel vyřizoval a poté vydával objednávky. „Prodávali jsme přes okno, ale jen zákusky a dorty, maximálně když chtěl někdo kafe, dostal ho v kelímku s sebou. Pivo do kelímku ani v PETkách jsme neprodávali. Jsme prioritně cukrárna. Navíc lahvové pivo lidé mohli pít doma, ale zákusky či dorty si doma každý nepeče, takže si objednávali,“ vysvětluje Andrea.

Také vzpomíná na to, jak lidí byli během první vlny covidu solidární, objednávali si a hodně kupovali, aby pomohli hospodám a gastronomii obecně. „Co nám udělalo škrt přes rozpočet, bylo omezení svateb. Běžně pečeme na svatby od dubna, teď jsme začali až někdy v půli června. Ale jak říkám, kdybychom museli platit nájem a zaměstnance, tak už bychom tu nebyli,“ dodává majitelka kavárny Rotigel.

Velký pomocník internet

Díky covidovým omezením, nutnosti fungovat trochu jinak, komunikovat se zákazníky nějakou dobu výhradně přes telefon nebo internet, se i lidem z kavárny Rotigel otevřely nové možnosti. První covidová sezona byla taková zkušební, kdy si obě strany, kavárník i zákazník vyzkoušely, jak to funguje, takže druhý rok byl prakticky bez problémů. Kromě toho, že neměli osobní kontakt s lidmi, tak pracovali normálně.

„Druhý rok už lidé věděli, jak se chovat, že si dorty i zákusky mohou jednoduše objednat. My je pekli a oni si pro ně jezdili. Také jsme navázali spolupráci s Iniciativou Dokořán, která v Karviná na Lodičkách provozuje stánek, takže i tam byly k dostání naše zákusky. Ale klientelu jsme pomocí sociálních sítí rozšiřovali i mimo Karvinou-Pro zákusky si k nám lidé jezdil až od Ostravy nebo z Vendryně nebo Bystřice,“ říká Andrea Folterová.

Pavel Gráf začal s kávou původně jen jako s koníčkem
Ke kávě se dostal přes šálky. Pavel Gráf propojuje pražírnu s hudbou

Když se bavíme o budoucnosti, trochu se obává toho, že covid možná nebylo to nejstrašnější období. „Myslím si, že pokud jde o hospody, tak ten sešup - krachy, zavírání - teprve přijde. S ohledem na to, co se teď děje, myslím válku, růst cen všeho a k tomu celkovou nervozitu lidí z toho, co bude, nás asi nečeká jednoduchá doba. Lidé začnou šetřit a hospoda je první, co je zbytné, bez čeho se obejdou. Nerada bych se pletla, ale cukrárna, si myslím, je na tom ještě dobře a přežije spíš, než hospoda. Doma se lidi mohou stravovat a pít pivo z lahve, ale zákusky si péct tolik nebudou. V tomto vidíme svoji výhodu pro budoucí přežití,“ říká kavárnice z Petrovic.

Má-li odpovědět na otázku, co všechno se coby podnikatelé za poslední dva roky naučili, chvíli přemýšlí. „Byli jsme zvyklí být lidem stále k dispozici. Když jsme jeli na dovolenou, hledali jsme záskok, aby podnik byl pořád otevřený. Říkali jsme si, že to přece lidem nemůžeme udělat! Ale teď jsme zjistili, že když na dva týdny zavřeme, že se nic nestane. Že to lidé přežijou a zase se vrátí. I to je fajn zjištění,“ dodává majitelka petrovického Café Rotigel.