Uplynulý rok 2023 byl ve znamení velké inflace a nejistoty. Jak se s loňskou drahotou popasovali zaměstnanci se zdravotním hendikepem i jejich zaměstnavatelé?
Pokud vím, k většímu propouštění nedošlo. Mám pocit, že ten náš chráněný trh práce získal za léta stále se snižující podpory, jistou obranyschopnost a vždycky vyškrábneme ještě nějakou tu korunu pro zaměstnance, než bychom je propustili. Uskromnit se museli všichni a jistě k nějakému propouštění došlo, ale myslím, že nic dramatického to nebylo. Každým rokem netrpělivě čekáme, o kolik nám vláda navýší příspěvek, když už tak bezmyšlenkovitě navyšuje minimální mzdu, a když pak dojde k navýšení o pár stovek, jsme rádi, že nám stát dá alespoň něco. Tímto ale trpí zaměstnanci i zaměstnavatelé.

V čem konkrétně?
Není dostatek financí na investice a vzdělávání a chráněný trh práce, který by měl osoby se zdravotním postižením (OZP) směrovat k normálním zaměstnavatelům, naopak schopné pracovníky drží a hýčká. Pokud už musí propouštět, propustí samozřejmě ty nejméně efektivní a často ekonomicky nejvíce ohrožené zaměstnance. Navíc kvůli vlivům, které jste zmínil, a neustále rostoucí minimální mzdě dochází k opačnému trendu, kdy OZP z volného trhu, kde je jejich efektivita nedostatečná, přechází na chráněný trh práce.

Dejte nám na podporu zaměstnávání postižených více peněz, vyzývají firmy vládu. Ilustrační snímek
Práce pro handicapované? Podpora státu je nízká, musíme propouštět, tvrdí firmy

V jakých oborech jsou dnes invalidé, především ti na chráněném trhu práce, nejčastěji zaměstnaní?
Pracovní pozice OZP jsou opravdu velmi různorodé. Podle statistik ale nejvíce OZP pracuje u hlídacích agentur, úklidových služeb a distribuci tiskovin. To jsou tři největší odvětví, kde není vyžadována nijak vysoká specializace a pro hendikepované lidi jsou tato místa výhodná. Je ale obrovská spousta OZP, která považuje takovou práci za neadekvátní a na vzdory svému hendikepu si hledají práci, která jim dává smysl. Najdeme je tak při různé administrativní činnosti v IT, ale i v náročném průmyslovém provozu. V současné době je na chráněném trhu práce zaměstnáno kolem 74 tisíc osob u zhruba 3800 zaměstnavatelů.

Firmy zaměstnávající OZP trvale bojují o příspěvky, které na zaměstnávání lidí dostávají od státu. Ministr práce a sociálních věcí zkraje letošního roku navrhl tři varianty navýšení příspěvku v rozmezí od 600 do 1500 korun. V návrhu vyhlášky pro stát „logicky“ vychází nejlépe to nejnižší zvýšení, co by to znamenalo pro chráněný trh práce?
Návrh vládního nařízení jako takový zmiňuje sice jen jednu částku, a to 1500 korun, ale v důvodové zprávě a RIA jsou uvedeny další varianty. Je tam také varianta nezvýšení příspěvku. V roce 2022 se nám v polovině roku podařilo přesvědčit MPSV, že navýšení je nutné, ale opět se jednalo jen o částečnou valorizaci. Rostoucí minimální mzda, míra inflace a dalšími vlivy rostoucí životní náklady zapříčinily ekonomické problémy zaměstnavatelů, a tím i samotných zaměstnanců. Jak jsem prve zmínil, do jisté míry dokážeme tyto vlivy kompenzovat na úkor investic do podnikání, ale dlouhodobě je to neúnosné. Pokud by k navýšení nedošlo, nebo pokud by byla zvolena i nižší varianta o 800 korun místo 1500 korun, znamenalo by to už jistě ohrožení chráněných míst. Nemluvím o nějakém masovém propouštění, ale opět by se ti nejméně produktivní zaměstnanci ocitli v evidenci úřadů práce. Dost možná, že by někteří přešli do šedé ekonomiky a dál zatěžovali stát.

Těžce postižení lidé přicházejí o práci. Firmy totiž od ledna dostávají od státu na handicapované zaměstnance nižší příspěvky.Těžce postižení lidé přicházejí o práci. Ilustrační fotoZdroj: Deník/Vít Šimánek

Ministerští úředníci v důvodové zprávě přiznávají, že k poslednímu zvýšení příspěvku pro OZP došlo před dvěma lety a mezitím minimální mzda pro běžné (zdravé) zaměstnance vzrostla o více než dva tisíce korun, takže se pomyslné nůžky rozevírají. Proč zatím lidé s hendikepem zůstávají na okraji zájmu politiků? Je to malá skupina voličů, nebo nechodí demonstrovat?
Demonstrovat není čas. A pokud je to jediná možnost, jak na sebe upozornit, beru to jako velké osobní selhání při jednáních s vládou. Trpělivost sice dochází, ale vyjít do ulic? Už mi bylo vytknuto, že jsme se měli dávno ozvat, ale já sám zastávám názor, že s teroristy se nevyjednává. Brát si za rukojmí OZP, pro které děláme co můžeme, považuji za krajně nevhodné. Proč ministerstvo nezajímá cca 74 tisíc zaměstnaných hendikepovaných, potenciálních voličů, to se musíte zeptat jinde.

Vaše asociace trvale prosazuje, aby se příspěvek na OZP stal pravidelně valorizovaným a odpadly každoroční dohady. Je nějaká šance, že by se do budoucna mohlo stát?
V současné době jsme do připomínek k novelizaci zákona o zaměstnanosti navrhovali výši příspěvku na 0,95 násobek minimální mzdy. Samozřejmě bezúspěšně. Důvodů je několik. Hlavně by to pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce znamenalo částečnou jistotu, že se bude příspěvek zvyšovat v návaznosti na růst minimální mzdy, ale co je důležité, byl by tento růst předvídatelný a pro spoustu zaměstnavatelů by bylo možné ho promítnout do smluv s odběrateli. Často se uzavírají odběratelské smlouvy na rok dopředu, nebo i déle a při současném stavu růstu nákladů včetně mezd ovlivněných minimální mzdou, může docházet i k propadům zisku potřebného na zajištění konkurenceschopnosti zaměstnavatele. V krajních případech i k ohrožení podnikatelské činnosti.

Předseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR Josef Šulc
Spor o zaměstnávání hendikepovaných. Stát by ho měl podpořit, říká šéf asociace

Pokud invalida pracuje a stát na něj přispívá firmám, není to jen „náklad“ pro rozpočet. Firma i zaměstnanec odvádějí daně a do systému tak přispívají. Jaké jsou aktuální náklady na to, pokud by člověk skončil na úřadu práce?
Přínos je všestranný, a to pro všechny zúčastněné. Stát ušetří na nákladech za nezaměstnaného člověka, které dnes činí cca 380 tisíc ročně. Podpora formou příspěvku je přepočtena na zhruba 140 tisíc korun ročně. Už tady je vidět jasná úspora – skoro čtvrt milionu korun na jednoho zaměstnance, a to jen v nákladech. Navíc z příspěvku se okamžitě vrací 38 procent do státního rozpočtu formou odvodů a poté dalších nejméně 22 procent formou přímých a nepřímých daní. Další úspory jsou nespočítatelné a jedná se o úspory na veřejném zdravotnictví.

Co tím myslíte?
Zaměstnaný člověk méně navštěvuje zdravotnická zařízení a v podstatě se udržuje v dobré zdravotní kondici, což šetří výdaje na lékaře atd. Pro zaměstnavatele je pak výhoda mírně sporná. Zaměstnáváme lidi, kteří mají často osobní problémy, a někdy je to opravdu čirá starost o jejich dobrou psychickou pohodu. Máme díky příspěvku o něco nižší náklady na mzdy, ale rozdíl stěží pokryje vyšší nároky na zajištění pracovní náplně a pomoc pro OZP při práci samotné. Nepopiratelným přínosem je zaměstnání pro OZP samotné. I pro zdravého člověka není lehké se vyrovnat s nezaměstnaností. U hendikepovaných je pak psychický dopad mnohonásobně vyšší.